Může být přehnaná ochrana nebezpečná?

[Jan Bocek]

A seriozně - existují přípravky proti mlžení brýlí.

Zřejmě to bude v Návodu na použití.
Jen jsem chtěl vědět, zdá má někdo praktickou zkušenost při používání.

V jedné nn rozvodně chtěli aktualizovat jednopólové schéma. Při mapování
mi místní bezpečnostní technik a odpovědná osoba za elektriku nařídila použit
tento skafandr. Jenže jsem nic stále neviděl a nedovedli mi vysvětlit jak to udělat,
abych viděl. Nakonec jsme se dohodli na použití ochranného štítu. Potřeboval jsem zjistit typy
jističů, nastavení ochrany a průřezy kabelů. Rozvodna nn se dovybavila dvěma skafandry po bezpečnostním auditu Rockwell. Vlastníci firmy jsou z USA....rozvodn a nn je napájená 3 trafy 1600 kVA

Ale k tématu.
Uvažuji o tom, kdy může být přehnaná ochrana nebezpečná.
Může znesnadňovat pracovní výkon, anebo dlouho to trvá. Na příklad u práce na vn
obvykle 80% času ale i nákladu na výkon tvoří zajištění BP. Ale kdy bude nebezpečná?
Vždycky u bezpečnosti bude nějaké zbytkové riziko.

Jednou jsem při práci na nn nařídil zkratovat vývodní pole HR zkratovací soupravou. Práce se protáhla na dva dny. Při zapínání zapomněli na zkratovací soupravu a musela se měnit AR 1000 A. A říkali mi, že jsem to s tím zkratováním přehnal.....je nže pracovat na přívodním poli, kde jsou 3x (3x1x240) +2(1x240) a mít jen vypnutý vypínač na přívodu, tak to je přehnané riziko. Při kontrolách rozvoden nn často schází zkratovací souprava. Mnozí ji při běžné údržbě ani nepoužívají. Zde vidím větší podceňování zajištěného pracoviště.

[Jirka Š. Svejkovský]

Zkratování na nn jsem viděl pouze ve dvou případech.

Při práci na dlouhých sloupových vedeních,  kde hrozí zavlečení napětí indukcí z vedení vvn.

Při práci na zařízení, která trvá "přes šichtu". To je situace, kdy se mění směna a člověk, který zařízení zajistil je vystřídán jiným.
 

[Jan Hájek]

Máme v nabídce kompletní vybavení pro ochranu před účinky elektrického oblouku a nevychází to zas tak moc. Naposledy, když jsem to počítal, tak bez bot něco kolem 30 tisíc, takže stejně jako motorkářské oblečení.
http://elektrika.cz/data/clanky/dehnlog-17-kozene-pracovni-rukavice-s-kevlarem  

Kromě toho, že zranění způsobená obloukem jsou opravdu hnusná, tak mne překvapil známý z pojišťovny s faktem, že náklady na pacienta, co přežije popálení obloukem jsou nad 20M Kč za rok.

Ve většině případů, pojišťovna částku vymáhá po viníkovi a málokterá společnost si může dovolit ročně hradit tyto částky.

[Lukas55555]

Například u měření nízkého napětí snad nepotřebuji ani přilbu, ochranné brýle a dielektrické rukavice už vůbec ne.
Ale člověk neznalý si myslí, že tak nějak vypadá opravdový odborník. Proč se o tom zmiňuji? Protože pokud se takové obrázky objevují v médiích, pak vzniká nereálná představa o praxi.

No v niektorých firmách je to bežné. Dielektrické rukavice  a prilba s ochrannym stitom. Samozrejmostou dlhy rukav a ochranna obuv a to i v lete na slnku.

Tiež som si myslel že podobné "vecičky" su zbytočnosť pokial som v robote nemal za úlohu po oprave dat pod napätie zberne na žeriavovej dráhe- založiť nožove poistky.
Nakolko z daného rozvádzača boli napájané i iné zariadenia nemohol som vypnuť hlavny vypinač.

Pred samotnym založeným poistiek som si skontroloval ci hlavny vypinac zeriava je  vypnuty a dal som nan tabulku nezapinat na zariadeni sa pracuje a isiel som do rozvadzaca nasadit poistky

Medzitym sa obsluha ktoru vykonavali rumuni vystriedala a neakým spôsobom si zabudli odovzdat informaciu ze na zeriave prebieha oprava. Chcel použiť žeriav lenže nesiel tak chcel ze vypne a zapne vypinac zeriava hoci to mali zakazane. Dosiel k vypinacu a kedze nerozumel co je na tabulke napisane zapol vypinac a aj zeriav. Práve v tej chvíli ked som ja zakladal 3. poistku.

Viem o viacerych pripadoch kedy zhodou okolnosti ku skratu doslo v tej chvili ked elektrikar otvoril rozvadzac
Mimochodom merianie je považovane za prácu pod napätím.

[Lukas55555]

Zřejmě to bude v Návodu na použití.
Jen jsem chtěl vědět, zdá má někdo praktickou zkušenost při používání.

V jedné nn rozvodně chtěli aktualizovat jednopólové schéma. Při mapování
mi místní bezpečnostní technik a odpovědná osoba za elektriku nařídila použit
tento skafandr. Jenže jsem nic stále neviděl a nedovedli mi vysvětlit jak to udělat,
abych viděl. Nakonec jsme se dohodli na použití ochranného štítu. Potřeboval jsem zjistit typy
jističů, nastavení ochrany a průřezy kabelů. Rozvodna nn se dovybavila dvěma skafandry po bezpečnostním auditu Rockwell. Vlastníci firmy jsou z USA....rozvodn a nn je napájená 3 trafy 1600 kVA

Ale k tématu.
Uvažuji o tom, kdy může být přehnaná ochrana nebezpečná.
Může znesnadňovat pracovní výkon, anebo dlouho to trvá. Na příklad u práce na vn
obvykle 80% času ale i nákladu na výkon tvoří zajištění BP. Ale kdy bude nebezpečná?
Vždycky u bezpečnosti bude nějaké zbytkové riziko.

Jednou jsem při práci na nn nařídil zkratovat vývodní pole HR zkratovací soupravou. Práce se protáhla na dva dny. Při zapínání zapomněli na zkratovací soupravu a musela se měnit AR 1000 A. A říkali mi, že jsem to s tím zkratováním přehnal.....je nže pracovat na přívodním poli, kde jsou 3x (3x1x240) +2(1x240) a mít jen vypnutý vypínač na přívodu, tak to je přehnané riziko. Při kontrolách rozvoden nn často schází zkratovací souprava. Mnozí ji při běžné údržbě ani nepoužívají. Zde vidím větší podceňování zajištěného pracoviště.

V niektorých firmách toyo riešia tak že vydávaju obdobu B-príkazu napr. Protokol o zaistení pracoviska. Vypisuje sa cca takisto ako B-cko len sa týka nn.

[Zdenek Hejčl]

Pred samotnym založeným poistiek som si skontroloval ci hlavny vypinac zeriava je  vypnuty a dal som nan tabulku nezapinat na zariadeni sa pracuje a isiel som do rozvadzaca nasadit poistky.
Nemá náhodou být vypínač uzamykatelný ve vypnuté poloze?
Pak by k tomuto nemohlo absolutně dojít!
Kdysi dávno se přidělávaly vypínače jeřábů na zamykatelné...
Samotná cedule se zákazem zapnutí nic neřeší.

[Lukas55555]

Samozrejme ze mal byť uzamknutý vo vypnutej polohe to mi je jasne. Lenže tento sa zamknut nedal nebol to taky typ. Tam ide aj o to že s nim nemal ani kto co manipulovat jedine elektrikar s platnymi paiermi a tí samozrejme jednak ako kolegovia vedeli že sa na nom pracuje a nikto z nich by ho nezapol pokial tam je tabulka. Odstavenie pri pripadnej poruche bolo riesene nudzovymi vypinacmi.

Ano bola to taka firma- vymenu by nikto neschvalil nakolko to fungovalo. A revizia bola samozrejme s vysledkom zariadenie schopne bezpecnej prevadzky.

[Jiří_Hrubý]

 Tam ide aj o to že s nim nemal ani kto co manipulovat jedine elektrikar s platnymi paiermi a tí samozrejme jednak ako kolegovia vedeli že sa na nom pracuje a nikto z nich by ho nezapol pokial tam je tabulka. Odstavenie pri pripadnej poruche bolo riesene nudzovymi vypinacmi.

S takovým přístupem bych shodil sekčák, pověsil tabulku a hurá na linku
Předpoklad úspěchu v našem oboru je mj. předvídavost a nedůvěra k čumilům a neznalým.
U neuzamykatelný ch vypínačů, když ještě někde dožívají, se demontuje ovládací hlavice nebo se doplní "petlice".

[Zdenek Hejčl]

Zajišťování vypínačů v uzamknuté poloze se doplňovalo na jeřábech v letech 1982-3!
Z hlediska bezpečnosti, co říkají MPP? /místní provozní předpisy?/
Jsou vůbec nějaké??   
U opraváře jde v tomto případě o život....
Čo bolo, to bolo, terazky jsou majorom...

[Lukas55555]

No v tej firme neboli vymenené ešte v roku 2015.

MPP v celej firme boli v trafostanici aj to už neaktuálne x roku 1992.  Celkovo pristup k bezpečnosti bol mininalny. Dlho by sa dalo pisat o upravach AR aby nevypadavali, opravovaní porúch, vyklemovaní bezpečnostnych prvkov,...  Za vsetko jedna perlička. Na kovacom lise umiestnenom v budove v ktorej bolo 35 stupnov a po 4 hodinach prevádzky čidlo na počitači ukazovalo teplotu brzdy -3 stupne. Nuž niekomu sa nechcelo riešiť poruchu tak na vstup dal rezistor. Len nejako neodhadol aky odpor by mal mať.

[Václav Třetí]

Když nejde vypínač zamknout nebo jinak zajistit, postavím k němu pomocníka, aby ho hlídal.

[Jan Bocek]

V niektorých firmách toyo riešia tak že vydávaju obdobu B-príkazu napr. Protokol o zaistení pracoviska. Vypisuje sa cca takisto ako B-cko len sa týka nn.

Souvislosti.

Při složitější práci na zařízení nn jsme také vypisovali příkaz B. Zvláště na rozvodnách, kde byl velký zkratový proud. A ten za za trafy 630-1600 kVA byl vždy veliký. A práce se prováděla pod dozorem stejně jako na vn. Nakonec ČSN 343100 byla školená stále dokola a skutečně se její zásady dodržovaly. Vypsaní příkazu B mělo svůj praktický význam. Na příklad vypnutí trafa na sekundáru nestačilo, ale musely se vložit isolační zábrany, aby ani náhodou  nešlo zapnout, když se pracovalo na sběrnách.   Například při práci na dlouhých trolejových vedeních pro jeřáby jsme vždy používali zkratovací soupravy. Na příklad jeřábové dráhy dlouhé cca 300 m měly napájení ze tři míst.

Pro odlehčení.
Při jedné větší poruše na rozvodni nn  jsem umístil hlídku do vstupu rozvodny s úkolem nikoho dovnitř nepustit. Bylo to na válcovně a odstavili jsme tři důležité válcovací tratě. Toto opatření jsem často dělal, protože se tam při poruše natlačili  zvědavci, kteří nás zdržovali a ještě aby je jeden hlídal. Bylo to na odpolední směně a dispečink to vyhlásil jako havarii. Bylo to v době intenzivního budování socialismu, kdy zastavení blokové tratě na hodinu znamenalo "raport" u ředitele. Jenže přišel večer na vizitu generální ředitel a moje hlídka jej dovnitř nepustila. Druhý den jsem byl předvolán ke generálnímu řediteli podat hlášení o průběhu poruchy. Tak si nás vyslechl a toho "hlídače" odměnil hodinkami za dobrou službu. Psal se rok 1962....při velkých poruchách se nesmí nechat elektrikář dostat pod tlak. To byly věčné dotazy, kdy to zase pojede a rádi mnozí "provozní mistři" stali za zády.....vždy bylo důležité určit vedoucího práce a zajistit dozor a znemožnit přístup publiku. Zvláště v těch zařízeních, kde jsou vyšší zkratové proudy, nebezpečí požáru a výbuchu.

Zajišťování pracoviště se nesmí podceňovat. Věřím, že je stále aktuální TNI 343100 a její zásady by se měly stále opakovat. Ne jen jednou za tří roky to nějak odbyt....na příklad ČSN EN 50110-1 ed. 3 říká, že každých 12 měsíců je nutno přezkoušet a znovu pověřit na práci pod napětím. Proto údržbáři, pokud to nejsou jen helfři, kteří sekají a sádrují mají být školení a přezkušování a tím i pověření k práci pod napětím každých 12 měsíců. Občas se s tím ve firmách i setkávám....je nže tam je obvykle PAN vedoucí v postavení odpovědné osoby za elektriku, který zná a umí.

[Miroš Jan]

V dobách dávno minulých, když jsem pracoval na údržbě trakčního vedení, byl příkaz „B“,  náš denní chleba. Tam to ani jinak nešlo.
Byla to ale krásná práce. Sice to mělo do elektrikařiny dalece, ale jinak super.

[Martin Kurka]

Při každé rizikové práci je třeba mít rozum v hrsti a umět ona možná rizika zvážit a ohodnotit.

Zprovozňovali jsme stroj na hale. Bez materiálu, bez obráběcích nástrojů, jen funkčnost.
Přiběhl bezpečák, jak si to představujeme, že nemáme brýle, vesty a kovové špičky na botách.

Nejprve jsem jej vyhodil za ohraničení pracoviště, že jsou zde otevřené rozvaděče pod napětím, nemá vyhlášku 50 nad §5 a já jako vedoucí prací zodpovědný za bezpečnost tohoto pracoviště o něm nic nevím a nemá tu co dělat. Pak jsem mu vysvětlil, že máme našimi vnitrofiremním i předpisy a normami při práci pod napětím zakázáno nosit cokoliv kovového. Zipy, prsteny, hodinky. A že do 10kA nemusíme mít ani ochranné brýle a přilby, nevyžaduje-li to práce ve výškách, nebo povaha stroje a výrobků.
A že jeho oblečení a kvalifikace nesplňuje předpisy pro vstup na toto pracoviště.
A potřebujeme aby obuv a oblečení vyhovovala na našem pracovišti i ESD požadavku,  ale aby byla i dostatečně izolovaná proti zemi. A že antistatické reflexní vesty nejsou a na našem pracovišti o sobě moc dobře víme.

On, aby neztratil tvář před svými lidmi bručel, že na přístupové cestě k našemu pracovišti musíme dodržovat zase jejich předpisy. To jsem mu samozřejmě schválil i když jsme i cestou na WC klapali kovovámi špičkami a chodili obrýlení a s vestami.
 
Pak při provozu nastala docela legrace, protože jsem pro pracovníky obsluhy vyžadoval ESD obuv a oblečení a začali se bezpečáci a provozní šéfové dohadovat, kdo má zaplatit ochranné pomůcky s kombinací reflex, pevných špiček, ESD montérek apod.A začali přemýšlet co je zde fakt nutné a co ne.

V base máme vždy ohraničovací pásku s blesky, tabulku nezapínat, visací zámek a plombovací samolepky - to jsou důležité věci. Mít svůj prostor na práci. Pak si vynutíte na svém pracovišti svoje rozumné podmínky.

Ale zase v autě jsou i přilby, reflexní vesty, brýle. Dokonce jsou tam i 2 přilby modré, Japonci pouští do výšky jen modré přilby a červené smí jen po zemi.
 

[Martin Kurka]

Takže rozumné požadavky je nutné přijímat a rozvíjet, nerozumným se bránit.
Přilba do silového rozvaděče je dobrá, dotyk hlavou na šíny je smrtelný. Lepší by byla izolační čepice s dvojitým kšiltem jako i sklopným štítkem.
Izolované nářadí je bez diskuze výborné a neomezující.
V pracovních rukavicích je velký výběr a je někdy škoda, že některé typy nemají atest na nn. Mám zkušenosti, že je při práci s izolovaným nářadím mnohdy důležitější si chránit hřbet ruky a klouby, než prsty. Nakonec na předloktích a ramenech vás mnohdy zachrání neatestované montérkové blůzy.
Sólo dvojité rukvice (gumové + kůže) na nn považuji za krok zpět, nebo ustrnutí. Dnes by šlo vyrobit dvouvrstvé, nepotivé, izolační, nehořlavé, neprůtržné a i tenké - nebo jsou, ale nevím o nich.

Rozlišování rozvaděčů podle Ik je výborný nápad a měl by se zavádět i když není v našich normách. Já bych nechal na dveře malovat vodorovné barevné pruhy podle Ik - v místě zámků.

Není dobré koupit nejlevnější pracovní pomůcky. Na trhu je takový výběr, že se v kvalitních bezpečnostních botech můžete cítit lépe a pohodlněji, než v botaskách.
A nejen v botách, ale i v oblečení, brýlích, rukavicích. Nesmí se na tom šetřit a brát tyto pomůcky na stejné úrovni důležitosti, jako kvalitní štípačky, zkoušečky...

Jsou hluchátka s řečovým filtrem, ve kterých se slyšíte i při dorozumívání se mezi sebou - a vedle duní nebo ječí stroj.
Místo trapné reflexní vesty na zimní bundě je lepší zimní bunda reflexní, u které si můžete dát do kapsy ruce, nebo šroubovák.
Montérky s reflexními proužky na lampasech a manžetách nohavic jsou lépe vidět i když stojíte na žebříku a mohou vás zachránit cestou do auta. Některé montérky mají kromě reflexních pruhů na kolenou kapsy, do kterých zazipovat vložky na klečení.
V malých firmách občas dávají lidem příspěvek na bezpečnostní pomůcku v ceně běžné střední třídy a ať si koupí podle svého výběru lepší a připlatí si na ni ale ať se o ni starají. Když jim kvalitní vydrží déle, dostanou nový příspěvek a ještě vydělají.  

[Fuk Tomáš]

Může být přehnaná ochrana nebezpečná?

Pojmu otázku trochu z nadhledu.
Ano, může být nebezpečná. Pokud v uživateli vyvolá pocit naprostého bezpečí, má dotyčný sklony méně přemýšlet a jednat riskantněji.

[Rozvodak]

Musim rici, ze jsou buhuzel vzacne pripady kdy muzete byt sebeopatrnejsi a stejne vas ta mrcha nakope.
Pak je jeden rad, ze mel predepsany odev a obuv. Nekdy se muze stat neco naprosto nepredvidateln eho...
Ale vse zly, pro neco dobry. Z chyby se da poucit, po par zkusenostech se clovek nauci v nezname instalaci verit jen sobe a svym mericim pristrojum, ke vsem vodicum pristupovat jako by byly pod napetim.

[Jiří Buben]

Znám několik případů,  kdy se to s bezpečnostními předpisy přehání a zapomíná se na selský rozum. Jeden příklad za všechny:
Vím o fabrice, kde jsou namalované na podlaze zelené uličky, kde jsou po x metrech vyobrazeny přeškrtnuté brýle. Tam si může člověk chodit bez brýlí jak se mu zachce. jakmile z této uličky vystoupí,  tak už brýle mít musí. Dobrá to chápu a respektuji. Co ale nepochopím, jak někdo mohl tuto uličku udělat hned vedle stroje od kterého i přes zábranu lítají špony daleko za tuto uličku.
Funguje to tam tak, že když bych byl v okolí toho stroje bez brýlí mimo vyznačenou uličku, mám to za 500. Ale když budu v prostoru uličky, tak brýle mít nemusím a je to OK, ale šponu do oka tam mohu chytit raz dva.