{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Pracovní zóna
| |-+  -B- 30 denní zóna dostupných diskusí
| | |-+  Lze tento motor spínat pomocí přepínače hvězda/trojúhelník?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Lze tento motor spínat pomocí přepínače hvězda/trojúhelník?  (Přečteno 1787 krát)
Mirek Stanek
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« kdy: 15.02.2016, 06:53 »

Lze tento motor spínat pomocí přepínače hvězda/trojúhelník?


* 20160101_203802.jpg (140.12 KB, 1000x563 - prohlédnuto 419 krát.)
Zaznamenáno
Václav Třetí
*
Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 15.02.2016, 08:23 »

Pro u nás běžné síťové napětí 230/400V nelze. Motor 3kW by neměl být problém spustit přímo.
Zaznamenáno

Václav 3

Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.

Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
Josef Martinec
*
Offline Offline




« Odpověď #2 kdy: 15.02.2016, 09:31 »

Mohl by mi prosím někdo z motorářů objasnit uvedená zapojení a napětí.Nechápu proč je u zapojení D uvedeno 220-240 a u Y 380-420. Při zapojení D by mělo být snad napětí sdružené a pro zapojení Y napětí fázové. Proč je tedy zde uvedeno sdružené napětí menší než fázové? Jaká jsou napětí v síti pro níž byl tento motor navržen? 
 
Zaznamenáno
Jirka Š. Svejkovský
Zaměstnanec - projektant
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize.


« Odpověď #3 kdy: 15.02.2016, 09:51 »

Uvedená napětí se týkají sdruženého napětí.

Tento motor je navinut tak, že maximální napětí na cívce je 240V. Pokud byste zapojil motor do D na naší soustavu 3x400V, spálíte ho.

V příloze jsem nakreslil, jaká napětí na cívkách bude v případě soustavy 3x400V a 3x230V.

Chcete-li, přidám fázorový diagram, kde je to vidět ještě lépe.


* napeti_motor.jpg (132.94 KB, 1024x972 - prohlédnuto 287 krát.)
Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1B
Jaroslav Hasala
OSVČ
*
Offline Offline


Znojmo (JM)


WWW
« Odpověď #4 kdy: 15.02.2016, 09:57 »

Pro rozběh Y/D jsou obvykle určené větší motory, min. 5,5 kW.
Zaznamenáno

elektromontážn í firma, revizní technik E2/A
specializace : domovní a bytové instalace, průmyslové instalace, hromosvody.
tel. : 603 355 919
email : jarda@hasala.cz
Jirka Š. Svejkovský
Zaměstnanec - projektant
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize.


« Odpověď #5 kdy: 15.02.2016, 10:16 »

Pro rozběh Y/D jsou obvykle určené větší motory, min. 5,5 kW.

Pro naší síť označené jako D/Y - 400/690V
Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1B
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #6 kdy: 15.02.2016, 10:44 »

Mohl by mi prosím někdo z motorářů objasnit uvedená zapojení a napětí...  

Motor je z hlediska štítku přístroj, spotřebič.
Údaje na štítku motoru nejsou údaje o síti, na kterou je motor napojován, ale údaje o vnitřním zapojení motoru. Takže označení Y/D na štítku motoru se vztahuje k topografii cívek motoru, ne k topografii napájecí sítě (a už vůbec ne k topografii cívek napájecího transformátoru sítě). Přitom napájecím napětím se míní vždy sdružené napětí přiváděné na svorky motoru (Výjimkou jsou jednofázové motory a dvoufázové motory a jednofázové brzdy).
Proto údaj 3x400V  Y znamená, že bude-li mít motor zapojeno vinutí se společným uzlem, je mezi přívody potřeba přivést 400V sdružených (napájecí síť s 230V fázových)  a když se tomuto motoru na svorkovnici přepojí vinutí do D, je třeba jej napájet 3x230V sdružených (tj. napájecí síť s 133V fázových - a tu zde v Československu nemáme).  

Poznámka 1
Tuto síť sice nemáme, ale umíme si ji dnes jednoduše vyrobit. Uvědomíte-li si, že uzel cívek motoru přepojených do Y se ani neukostřuje, ani se na něj nepřivádí N vodič je izolován. Proto se také uvádí u napájení motoru pouze sdružené napájecí napětí. Třífázový asynchronní motor tedy vždy pracuje  se třemi přívodními pracovními vodiči a mluvit u něj o fázovém napájecím napětí nedává smysl.
Takže vezmeme-li jednofázové napětí 230V, dvoucestně je usměrníme na 1x398V DC a pak to stejnosměrné napětí rozšleháme tyristory nebo tanzistory na 3x230V, máme síť 3x230V sdružených.
A to zařízení, které umí z jednofázového napětí udělat trojfázové sdružené (s maximální mezifázovou hodnotou danou vstupním napětím do usměrňovače) se jmenuje jednofázově napájený frekvenční měnič.


Poznámka 2
Je dobré si uvědomit, že napětí na vnitřních cívkách motoru musí být stále stejné ať je přepojíme mezi sebou do Y nebo do D. (Velmi nepřesně řečeno napětí na vnitřních cívkách motoru je rovno fázovému napětí napájecí sítě).
Přepojováním těchto cívek do Y nebo do D se mění potřebné napájecí (sdružené) napětí, které musíme přivést na svorky motoru.  Někdo si to lépe představí, jako analogii s přepínáním vývodů třífázového transformátoru .


Obdobně údaj P [kW] uvedený na štítku není příkon motoru, ale jeho mechanický výkon na hřídeli. Příkon motoru (v pracovním bodě) se musí dopočítat ze štítkových údajů proudů, napětí, cos fí či výkonu a účinnosti. Příkon motoru se ze štítku přímo nevyčte.

Štítek motoru slouží pro jeho začlenění pro poháněné zařízení. Nahradíte-li spalovací motor elektromotorem, musíte hlavně znát, jak rychle se má elektromotor točit, jaký má mít výkon na hřídeli a k čemu a jak jej připojit (jak propojit jeho svorky)  a jaké pojistky mu předřadit.

Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Josef Martinec
*
Offline Offline




« Odpověď #7 kdy: 15.02.2016, 11:08 »

Uvedená napětí se týkají sdruženého napětí.
Přitom napájecím napětím se míní vždy sdružené napětí přiváděné na svorky motoru (Výjimkou jsou jednofázové motory a dvoufázové motory a jednofázové brzdy).


Díky za vyčerpávající odpovědi.


Obdobně údaj P [kW] uvedený na štítku není příkon motoru, ale jeho mechanický výkon na hřídeli. Příkon motoru (v pracovním bodě) se musí dopočítat ze štítkových údajů proudů, napětí, cos fí či výkonu a účinnosti. Příkon motoru se ze štítku přímo nevyčte.

Existuje nějaká vhodná informativní tabulka pro motory kde není uveden cos fí (různé historické kousky) nebo se počítá s číslem pana piškvojce 0,75. Předpokládám, že u starších motorů se bude jednat i o hodnoty nižší vzhledem k jejich konstrukci a mezeře rotor stator.
Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #8 kdy: 15.02.2016, 12:39 »

...
Existuje nějaká vhodná informativní tabulka pro motory kde není uveden cos fí (různé historické kousky) nebo se počítá s číslem pana piškvojce 0,75. Předpokládám, že u starších motorů se bude jednat i o hodnoty nižší vzhledem k jejich konstrukci a mezeře rotor stator.

Daleko větší roli u cos fi a účinnosti hraje ne až tak stáří motoru, jako počet pólů motoru (dvoupólové jsou na tom s cos fi nejlépe) a velikost motoru (velké motory lepší cos fi).

Něco mírně historického z období MEZ Mohelnice 4AP posílám (4AP.. je elektricky jako 4APB..)
Jinak sfárejte do Mirkova archívu "Zdroje" zde na elektrice, leccos z historických prospektů motorů se zde najde.
 

U ještě starších motorů a zejména otevřených motorů je stejně lepší vše měřit, dnes to přeci není problém.  Správné výkonové přiřazení asynchronního motoru stroji je u starých strojů spíše výjimkou a tak nikdy elektromotory nepracují v optimálním pracovním bodě, ale daleko od něj. A průběh účinnosti a cosfí v celém rozsahu dodávaného výkonu motoru se mění (nejlepší je v pracovním bodě - při jmenovitém výkonu na hřídeli). A kde je pracovní bod určuje poháněné zařízení, ne elektrikář.

* Cosfi_4AP Motory.pdf (498.31 KB - staženo 109 krát.)
Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Jan Bocek
*
Offline Offline




« Odpověď #9 kdy: 15.02.2016, 13:25 »

Daleko větší roli u cos fi a účinnosti hraje ne až tak stáří motoru, jako počet pólů motoru (dvoupólové jsou na tom s cos fi nejlépe) a velikost motoru (velké motory lepší cos fi).

Něco mírně historického z období MEZ Mohelnice 4AP posílám (4AP.. je elektricky jako 4APB..)
Jinak sfárejte do Mirkova archívu "Zdroje" zde na elektrice, leccos z historických prospektů motorů se zde najde.

Jak krásně z těch katalogů je vidět práci starých mistrů....
Těch motorů 4AP a kroužkových řady " 200-280" běhá v provozech stále velké množství. Je zajímavé, jak s počtem pólů se mění i poměr Mm/Mn.....dostat od projektanta pohonů jmenovitý výkon na hřídeli byl vždy velký problém. Strojař se pojistil a elektrikář také.
(Strojaři používali odmocninu ze třech a elektrikáři odmocninu ze šesti)
Výsledkem bylo značné předimenzování výkonu motoru.
Dneska ale u dodávaných strojů je to vše bez rezervy. O to důležitější roli má nastavení ochran.
Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Kastner Lubomír
*
Offline Offline



Kastner Lubomír - specialista na elektromotory


WWW
« Odpověď #10 kdy: 15.02.2016, 16:23 »

I já bych si dovolil malinko doplnit kolegy. Pro všechny elektromotory je rozhodující štítek motoru! A mezi nejdůležitější údaje na štítku je počet fází. A tento údaj je většinou vždy nahoře na štítku. Ve vašem případě v levé horní části. Je tam vodorovná vlnovka a číslice 3. Oni existují různé napájecí napětí. Normálně se pro malé motory používá 230 / 400V a pro větší 400 / 690 V podle nového značení. Dříve to bylo např. 220 / 380V. Ale běžně se u nás používají i motory pro napětí 290 / 500V. Ale jsou i jiné možnosti. Kolegové přede mnou se zapomněli zmínit o jedné maličkosti. Napětí 3 x 230V je i např. výstup z frekvenčních měničů. Takže pokud tyto motory zapojíme do D můžeme jen napájet např. z frekvenčního měniče. Bohužel jsou i snahy některých kutilů či dokonce elektrikářů tyto motory zapojovat přes kondenzátor na 1 fázové napětí 230V. Zřejmě pod dojmem, že pokud je na štítku napsané 230V může se to tak i zapojit.
Zaznamenáno

Servisní technik specialista v oblasti elektromotorů, jejich zkoušení, defektoskopie, vibrací, navíjení, vyvažování. usazení apod.
Mičulka Pavel
*
Offline Offline



« Odpověď #11 kdy: 23.02.2016, 17:31 »

Jen ze zvědavosti, proč nepřipojovat motor 230/400 na 1f s kondenzátorem? Nižší účinnost je mi jasná, jsou další důvody?
Zaznamenáno
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení

Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.197 sekund, 21 dotazů.