{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Pracovní zóna
| |-+  -B- 30 denní zóna dostupných diskusí
| | |-+  Jaké je obvyklé zatížení distribučního vedení 22kV?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Jaké je obvyklé zatížení distribučního vedení 22kV?  (Přečteno 3288 krát)
Hanka K.
« kdy: 09.09.2015, 15:06 »



Tuším, že při návrhu vedení 22 kV je nutné uvažovat s jeho budoucím (vyšším) zatížením, ale zároveň je nutné minimalizovat náklady na jeho vybudování, tj. zvolit jakési optimální hospodárné řešení, které musí "pár" let vydržet.

Proto by mě zajímalo, jaké je obvyklé provozní zatížení (% z dovoleného proudu vedení/vodiče) nově vybudovaného vedení 22 kV, a to v jeho prvním úseku (za vývodem TR 110/22 kV), pak někde uprostřed tohoto vedení a pak na jeho konci před poslední DTS 22/0,4 kV? Předpokládejme vedení v rámci paprskového rozvodu, tj. napájeného pouze z jedné strany, kdy se na vedení nenachází žádné zdroje (FVE, aj.), ale jen odběry.

Je mi pouze známo, že trafa 110/22 kV se navrhují tak, aby při provozu byla zatížena na cca 50% svého instalovaného výkonu, ale jak je to u vedení vn, to už netuším.
Zaznamenáno
Pavel Ryšavý
*
Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 09.09.2015, 16:08 »

To je dilplomka?
Zkuste se obrátit na ČEZ / EON, na tohle jsou celkem ochotní, (rádi vidí svoje logo v poděkování) a pokud se neprojevíte jako "dřevo", tak může dorazit i zajímavá nabídka zaměstnání.
Zaznamenáno

Smysl pro humor - znak ducha bystrého
.45 ACP; 7,62x39; 7,62x54R; 9x19; 12/70
Jaroslav Molák
*
Offline Offline




« Odpověď #2 kdy: 17.09.2015, 22:54 »

Takto se k řešení nestavějte, řešit to musíte jinak, alespoň před 40 léty jsem se to na vysoké škole učil jinak.  Jinak v této oblasti to řeší předpisy distribuční společnosti. Je jedno jestli ČEZu nebo E-onu.
Nevím jak se dnes vyučuje energetika na vysoké škole.
Doporučoval bych vám Hanko podívat se do rozvodny např. E-onu, jak jsem to kdysi udělal já v Čebíně a vedoucí rozvodny vás seznámí s provozem toho rozvodu a otevře se vám více obzor.
Zaznamenáno
Martin Hroudný
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #3 kdy: 18.09.2015, 19:42 »


Tuším, že při návrhu vedení 22 kV je nutné uvažovat s jeho budoucím (vyšším) zatížením, ale zároveň je nutné minimalizovat náklady na jeho vybudování, tj. zvolit jakési optimální hospodárné řešení, které musí "pár" let vydržet.

Proto by mě zajímalo, jaké je obvyklé provozní zatížení (% z dovoleného proudu vedení/vodiče) nově vybudovaného vedení 22 kV, a to v jeho prvním úseku (za vývodem TR 110/22 kV), pak někde uprostřed tohoto vedení a pak na jeho konci před poslední DTS 22/0,4 kV? Předpokládejme vedení v rámci paprskového rozvodu, tj. napájeného pouze z jedné strany, kdy se na vedení nenachází žádné zdroje (FVE, aj.), ale jen odběry.

Je mi pouze známo, že trafa 110/22 kV se navrhují tak, aby při provozu byla zatížena na cca 50% svého instalovaného výkonu, ale jak je to u vedení vn, to už netuším.

Na tyhle věci už se dnes nehraje.
Pokud se bavíme o venkovním vedení, tak dnes se nová kmenová vedení vn dělají prakticky bez rozdílu (tedy bez ohledu na zatížení) s vodiči AlFe110/22, odbočky z kmenů AlFe70/11 a přípojky popř. odbočky s několika málo trafostanicemi AlFe42/7. Na to jsou i standardy. Jestli je daný průřez hospodárný nebo nehospodárný, nikdo moc neřeší. Pokud chce technik použít jiný průřez (např. pro koncovou část kmene použít namísto AlFe110/22 jen AlFe70/11), musí si ho zdůvodnit. Meziřadové průřezy (AlFe 95, AlFe50,...) se ani nenakupují.

A popravdě, nemá to ani moc význam, jelikož rozdíly v ceně kompletního řešení vedení, např. mezi AlFe110/22 a AlFe70/11 jsou relativně nízké - nosné stožáry jsou prakticky ty samé, konzole a izolátory shodné, u "silnějších" vedení jsou hlavně dražší jen kotevní a výztužné stožáry (např. místo betonového "tupláku" se musí použít příhradový stožár) - a těch v trase zase obvykle tolik není. Samotné vodiče dělají jen pár % ceny z celku - distributoři mají AlFe vodiče i kabely s hodně velkými slevami, jelikož to soutěží ve velkém.
Navíc je potřeba vzít v úvahu fakt, že vedení se dělá na 40 let minimálně a nedávalo by moc tedy smyslu si říct, stačí na alelujá x let AlFe70/11... a ono se za 15 let ukáže, že nestačí... Přezbrojení vedení na silnější průřez taky něco stojí, není to jen o tom "vyměnit" vodiče, musí se nuceně vyměnit část stožárů.

Úkolem projektanta dneška není si hrát se zjišťováním hospodárného průřezu a podobné libůstky, jaké by rád dělal.
Pré projektantské činnosti spočívá dnes ve vyběhávání věcných břemen, obesílačky a soupisky vlastníků pozemků pod vedením, povolovačky,... zkrátka "vyběhávací činnost"... To je to, za co je ochoten distributor primárně zaplatit, ne za to, že mu řeknete hospodárný průřez. Ten už má projektant defacto předepsán.

Na problém jinak pohlížíte dost jednostranně. Paprsková (radiální) kmenová vedení vn dnes již prakticky neexistují, vše je do určité míry zkruhováno, nebo to vede z rozvodny do rozvodny. Takže stěžejní je spíše stav sítě vn při náhradním provozu s kriteriem (n-1). A stěžejní je napětí v síti (úbytky napětí), ne zatížení vodičů.

Dnes je v rozvodnách 110/22 kV ponejvíce 2x40MVA v trafech (zatížená na 35-45MW v maximu, kupříkladu). A taková rozvodna má obvykle, řekněme, 8-15 vývodů vn. Takže z toho si můžete vyvodit, že obvykle je kmenové vedení vn na začátku zatíženo tak na 3-4MW zimního maxima (tj. cca 25% tabulkové max. přenosové schopnosti), často ale i méně. V polovině délky vedení je obvykle zatížení již dost pod polovinou, jelikož nejvíce odběrů bývá kolem rozvodny, ta totiž obvykle stojí u nějakého velkého města. A jak známo, tak největší odběratelé se shlukují u větších aglomerací a v blízkých obcích.
Zaznamenáno
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Ako sú zabezpečené vn vodiče nad jazerom Draždiak?
 Poradíte mi prosím prodejce, nebo výrobce izolačních materiálu pro vysoké napětí?
 Nemáte někdo mapu všech vedení vvn a vn v ČR?
 O jaky typ elektrickeho vedeni se jedna na prilozenem obrazku (kolik ma kV)?
 Jaké jsou termíny revidování rozvodů vysokého napětí a transformátorů?
 Poradíte mi prosím literaturu pro Výpočet a nastavení ochran VN?
 Proč se "posunují" fáze na drátech vysokého napětí?
 Proč je vedení vvn taženo trojsvazkem?
 Proc je narust kapacity u kabeloveho vedeni vn pouze do urcite hodnoty?
 Jaká je minimální vzdálenost kabelu vn v zemi od domu (stavby)?
 Jak správně postupovat při návrhu vn kabelu?
 Proč jsou v tomto případě 4 vodiče na vn?
 Je možné vn IT 22kV jen ve výšce 1,5m?
 Nejde hrůza z těchto netradičných stožiarov vvn?
 Co se děje v síti vn ?
 Chcete některé plné záznamy přednášek ze semináře vn?
 Škodí nám vedení vn nad pozemkem?
 Pracujete na zařízeních nad 1000V opravdu bezpečně?
 Ako su istené vn a vvn siete ?
 Instalace nad 1kV a normativní odkazy
 Instalace nad 1kV a požadavky normy
 Instalace nad 1kV a základní požadavky
 Instalace nad 1kV a elektrické požadavky
 Proč má vedení vn sudý počet lan?
 Instalace nad 1kV a mechanické požadavky
 Instalace nad 1kV a minimální vzdálenost živých částí
 Požární bezpečnost v instalacích nad 1kV
 Znáte "twistované" provedení nadzemního vedení 35kV?
 14. mezinárodní seminář "VYSOKÉHO NAPĚTÍ"
 Nenašel by někdo ve svém archivu dokumentaci zdroji EPV 460?
 Několik slov o zařízeních vysokého napětí
 Proč se při výpočtech u obvodů vn zanedbává kapacita?
 Jaká je cena za rezervovaný příkon při odběru z vn?
 Věříte tomu, že ani obrněný transportér nesloží stožár vvn k zemi?
 Čestné uznání pro Siemens za rozvaděč 8DJH Compact
 Musí se vždy provádět u jednosloupové trafostanice 22/0,4kV kruhové uzemnění?
 Jakým podmínkám musí vyhovovat spínače v případě, že kontakty hlavního obvodu vn nejsou viditelné?
 Jaký průřez vodiče je možné použít na uzemnění sekundárních obvodů přístrojových transformátorů?
 Je nutné při ochraně před přímým úderem blesku u zařízení vn vybavit ocelovou konstrukci samostatným
 Uzemňovací soustavy vysokého napětí a nízkého napětí musí být odděleny, jestliže není splněna žádná
 Nájde niekto vo svojom archíve schému vnútorného zapojenia vn vypínača?
 Věřili byste tomu, že stožáry vn nemusí být bezpečné?
 Proč dochází k opalování izolace na vn kabelu?
 Jaké mohou být náklady na zaizolování kabelů do 35kV?
 Jak změřit spotřebu nebo proud na 22kV?
 Zapouzdřená rozvodna Blansko 2001
 Jak se řeší atypická situace stavby v ochr. pásmu vn 22kV?
 Nastartuji auto, když mi na něj spadne vedení vn?
 Poradí mi někdo prosím výrobce či prodejce vn spínacího zařízení?
 Proč jsou na sloupech vysokého napětí někde 3 a někde 4 vodiče?
 Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1000V
 Která platná norma specifikuje požadavky na rozvodny do 1kV?
 Kde zjistit bližší informace k nejkratší vzdálenosti vodičů vn od země?
 Je nutné při práci v rozvodnách vn-ZVN připojovat pracovní stroj na uzemnění?
 Nemáte někdo bližší informace ke kauzám Maděra s.r.o. a stožárům vn?
 Je vhodné pro RD koupit pozemek s trafem ČEZu?
 ABB: Ability Asset Health Center
 DEHNcheck: Selfie tyč s kamerou pro kontroly na vysokém napětí
 Jak se při mezifázovém zkratu na vn sloupu dostane fáze do země?
 Jaké jsou podmínky dozoru nad vypnutém vn kabelu?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.179 sekund, 22 dotazů.