{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Pracovní zóna
| |-+  -B- 30 denní zóna dostupných diskusí
| | |-+  Kdy se u motoru jedná o lehký a těžký rozběh?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Kdy se u motoru jedná o lehký a těžký rozběh?  (Přečteno 5298 krát)
Redakce portálu Elektrika.cz
Redaktoři portálu právě konající službu
*
Offline Offline




WWW
« kdy: 16.07.2015, 09:02 »

O motorech #11: Kdy se jedná o lehký a těžký rozběh?
    Víte, jak se od sebe liší lehký a těžký rozběh elektromotoru? O lehký rozběh se jedná v případě, že motor nejde do plné zátěže, jako by na něm nebylo nic připojené. U těžkého rozběhu motor již od začátku musí zabírat. Příkladem může být například pohánění čerpadla, které čerpá již první otáčkou. Více nám o lehkém a těžkém rozběhu prozradil odborník Lubomír Kastner.
    Zdroj: zde...


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   
Kdy se u motoru jedná o lehký a těžký rozběh?
   
Zaznamenáno
L. Vaněk
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 25.07.2015, 19:06 »

To, co zde zaznělo, je poněkud zjednodušené. Před časem se totiž rozlišoval rozběh na lehký, normální (střední) a těžký a to podle doby rozběhu od startu do jmenovitých otáček
takto:  lehký      do 4 s
           střední   do 8 s
           těžký     do 60 s.
V poslední (?) době se setkáváme dokonce se čtyřmi třídami rozběhu, označovanými 10a, 10,20,30.  Bohužel, nemám moc možností hledat v normách, proto bych byl vděčný, kdyby se našel někdo, kdo zná podrobnosti a dal je sem.

Několik příkladů na přiloženém obrázku.    

Rozběh se též může (mohl) rozdělovat podle potřebného momentu Mh , který musí motor s jmenovitým momentem Mn při rozběhu dávat:

lehký        Mh menší nebo roven 0,5 Mn
střední     Mh  =  Mn
těžký        Mh větší nebo roven   1,5 Mn


  


* Rozběh mot.jpg (87.04 KB, 593x436 - prohlédnuto 298 krát.)
Zaznamenáno
Kastner Lubomír
*
Offline Offline



Kastner Lubomír - specialista na elektromotory


WWW
« Odpověď #2 kdy: 28.07.2015, 20:07 »

Samozřejmě, že jsem se na danou otázku snažil odpovědět jednoduše. Celá relace byla určena především pro laiky nebo obyčejné uživatele. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o lehký nebo těžký rozběh je hlavně+ věcí projektanta.  Rozhodovat na základě času rozběhu nejde! Zcela jiná doba rozběhu bude u motoru 2900 ot/min a zcela jiná u motoru třeba s otáčkami 700 ot/min. Jsou případy, kdy motor s otáčkami 980 ot/min naprázdno nabíhá okolo 15 s. Skutečně se musí posuzovat každý případ samostatně podle konkrétní situace a aplikace. A stejně je i osazení softstarterem. Jsou levné 2 triakové softstartery, střední 3 triakové a nebo plně vybavené 3 triakové řízené. A i tento výběr je velmi důležitý. někde vystačíme s nejlevnějším druhem a někdy by se měl nasadit plně vybavený. zase je to o konkrétní situaci a aplikaci.
Zaznamenáno

Servisní technik specialista v oblasti elektromotorů, jejich zkoušení, defektoskopie, vibrací, navíjení, vyvažování. usazení apod.
Jiří Buben
*
Offline Offline



Revize a údržba elektrických zařízení a strojů


WWW
« Odpověď #3 kdy: 28.07.2015, 20:46 »

V poslední (?) době se setkáváme dokonce se čtyřmi třídami rozběhu, označovanými 10a, 10,20,30.  Bohužel, nemám moc možností hledat v normách, proto bych byl vděčný, kdyby se našel někdo, kdo zná podrobnosti a dal je sem.

Ty hodnoty 10,20,30 korespondují s třídami tepelných nadproudových ochran (Class 10, 20 nebo 30). Jde vlastně o roztřídění ochran pro použití právě dle druhu rozběhu motorů, tedy lehký (class 10 pro normální rozběh), střední a těžký (class 20 nebo 30).
Zaznamenáno

Revizní technik E2/A
Údržba a opravy elektrických zařízení strojů, průmyslových elektroinstala cí a hromosvodů.
Dřevozpracujíc í průmysl a prostory se zvýšeným nebezpečím požárů.
Stále se učím.....
J Lhava
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline




« Odpověď #4 kdy: 28.07.2015, 21:08 »

Tzv. Třída vybavení relé definuje, za jak dlouho vybaví ochranný prvek (nadproudová ochrana) ze studeného stavu při symetrickém zatížení, rovnajícím se 7,2 násobku In

Třída 10A   2 až 10 s (lehký rozběh)

Třída 10   4 až 10 s (normální rozběh – odstředivá čerpadla, pístová čerpadla, vřetenové kompresory, odstředivé kompresory, pístové kompresory, eskalátory, krátké dopravníkové pásy, …)

Třída 20   6 až 20 s (těžký rozběh – chladící stroje a klimajednotky, ventilátory zhruba do 100 A, drtiče, výtlačná čerpadla, kalová čerpadla, dlouhé dopravníkové pásy, mixéry, mlýny, míchadla, lyžařské vleky, okružní pily, pásové pily, lisy, …)

Třída 30   9 až 30 s (ventilátory nad 100 A, ventilátory v tunelech, velké motory >160 kW, drtiče, …)

Třída 40   30 až 40 s (tuto třídu norma nedefinuje)


Ty příklady jsem posbíral všemožně po školeních.

Ty vypínací časy a definice jsou uvedeny v ČSN EN 60947-4-1 ed. 3: 2010 - Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí - Část 4-1: Stykače a spouštěče motorů - Elektromechani cké stykače a spouštěče motorů
Zaznamenáno
Kastner Lubomír
*
Offline Offline



Kastner Lubomír - specialista na elektromotory


WWW
« Odpověď #5 kdy: 29.07.2015, 05:48 »

Pánové, vy se stále bavíte o vybavování ochran. Jak jsem už řekl, záleží i na provozních otáčkách motoru. Je podstatný rozdíl, zda se jedná o dvojpol - 2900 ot/min nebo třeba 8 pol - 700 ot/min.
Zaznamenáno

Servisní technik specialista v oblasti elektromotorů, jejich zkoušení, defektoskopie, vibrací, navíjení, vyvažování. usazení apod.
J Lhava
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline




« Odpověď #6 kdy: 29.07.2015, 07:55 »

... Rozhodnutí o tom, zda se jedná o lehký nebo těžký rozběh je hlavně+ věcí projektanta.
... Skutečně se musí posuzovat každý případ samostatně podle konkrétní situace a aplikace.
... zase je to o konkrétní situaci a aplikaci.
No dobře, to obecně víme. Jen s tím v praxi nevystačíme.
Chybí mi nějaká základní vodítka, podle čeho se při rozhodování držet, nebo postupovat.

Pánové, vy se stále bavíte o vybavování ochran.
Tak on projektant elektro navrhuje hlavně ty ochrany ...
Zaznamenáno
Kastner Lubomír
*
Offline Offline



Kastner Lubomír - specialista na elektromotory


WWW
« Odpověď #7 kdy: 29.07.2015, 20:02 »

Projektant při určování musí pečlivě nastudovat parametry motoru dle katalogového listu výrobce. Na první pohled identické motory mohou být uvnitř zcela rozdílné. Samozřejmě, že to není tak jednoduché. jak jsem již uvedl, musí se vzít v úvahu i další aspekty soustrojí. Třeba i četnost rozběhů a doba běhu, pracovní prostředí. např. kvůli chlazení. Dále např. i průřez a délka napájecích vodičů. Setkal jsem se se zapojením 75 kW motoru, 980 ot/min. připojeném 3 vodiči průřezu 25 mm. Přitom u konkrétně této aplikace byla možná i situace těžkého rozběhu, i když by tím obsluha porušila provozní předpis. A tento motor byl osazen 2 triakovým softstarterem a jištěn jen pojistky 260 A. A provozovatel se divil, že v místnosti rozvaděče je stále velké teplo a ani v zimě tam nemusí topit. A druhý případ, stejná linka, ale umístěna jen v nevytápěné plechové boudě, teplota okolí v zimě kterou jsme tam zažil byla -25 °C a obsluha se divila, že motor se nechce rozběhnout a softstarter jde okamžitě do poruchy. takže definovat a určit zda se jedná o lehký nebo těžký rozběh není jednoduchá věc a nelze při definování vycházet jen z tabulek doby rozběhu nebo jen katalogových údajů motoru. Musí se posoudit všechny předvídatelné aspekty.
Zaznamenáno

Servisní technik specialista v oblasti elektromotorů, jejich zkoušení, defektoskopie, vibrací, navíjení, vyvažování. usazení apod.
L. Vaněk
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #8 kdy: 31.07.2015, 10:32 »

Samozřejmě, že jsem se na danou otázku snažil odpovědět jednoduše. Celá relace byla určena především pro laiky nebo obyčejné uživatele. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o lehký nebo těžký rozběh je hlavně+ věcí projektanta.  Rozhodovat na základě času rozběhu nejde! Zcela jiná doba rozběhu bude u motoru 2900 ot/min a zcela jiná u motoru třeba s otáčkami 700 ot/min. Jsou případy, kdy motor s otáčkami 980 ot/min naprázdno nabíhá okolo 15 s. Skutečně se musí posuzovat každý případ samostatně podle konkrétní situace a aplikace. A stejně je i osazení softstarterem. Jsou levné 2 triakové softstartery, střední 3 triakové a nebo plně vybavené 3 triakové řízené. A i tento výběr je velmi důležitý. někde vystačíme s nejlevnějším druhem a někdy by se měl nasadit plně vybavený. zase je to o konkrétní situaci a aplikaci.

To, jestli je rozběh takový či onaký je určeno časem rozběhu do plných otáček, dvoupólový do cca 2900, osmipólový do nějakých 980. Je úplně jedno, jaké má motor jmenovité otáčky, na tom snad není nic, z čeho by se musela dělat věda. Jestli se používá softstartér, a jestli lepší nebo horší,  je jiná věc.
Motor s 980 otáčkami, který se naprázdno rozbíhá 15 s, musel být o výkonu několika desítek, spíše stovek kW. Malý motor s těmito otáčkami se naprázdno rozbíhá velmi velmi rychle, pokud je v pořádku.

Projektant při určování musí pečlivě nastudovat parametry motoru dle katalogového listu výrobce. Na první pohled identické motory mohou být uvnitř zcela rozdílné. Samozřejmě, že to není tak jednoduché. jak jsem již uvedl, musí se vzít v úvahu i další aspekty soustrojí. Třeba i četnost rozběhů a doba běhu, pracovní prostředí. např. kvůli chlazení. Dále např. i průřez a délka napájecích vodičů. Setkal jsem se se zapojením 75 kW motoru, 980 ot/min. připojeném 3 vodiči průřezu 25 mm. Přitom u konkrétně této aplikace byla možná i situace těžkého rozběhu, i když by tím obsluha porušila provozní předpis. A tento motor byl osazen 2 triakovým softstarterem a jištěn jen pojistky 260 A. A provozovatel se divil, že v místnosti rozvaděče je stále velké teplo a ani v zimě tam nemusí topit. A druhý případ, stejná linka, ale umístěna jen v nevytápěné plechové boudě, teplota okolí v zimě kterou jsme tam zažil byla -25 °C a obsluha se divila, že motor se nechce rozběhnout a softstarter jde okamžitě do poruchy. takže definovat a určit zda se jedná o lehký nebo těžký rozběh není jednoduchá věc a nelze při definování vycházet jen z tabulek doby rozběhu nebo jen katalogových údajů motoru. Musí se posoudit všechny předvídatelné aspekty.

Nic z toho nesouvisí s původním tématem. Projektant se s tím musí vypořádat a s třídou rozběhu, jak zní téma příspěvku, nemá  nic společného ani  četnost spuštění, ani druh zatížení a už vůbec ne jištění a průřez přívodu. To jsou přece věci nesouvisející s tím, že když spustím stroj, rozbíhá se do jmenovitých otáček do 4 s nebo do 60 s.
Takže definovat o jaký jde rozběh je jednoduchá věc, stačí jen měřit čas a o ostatní se v tomto případě netřeba zajímat.



Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #9 kdy: 31.07.2015, 23:04 »

Vážený pane Vaňku,
prosím, než začnete psát  takto kategorická tvrzení, o dané problematice si něco nastudujte.
Všechna následující Vaše tvrzení:
...To, jestli je rozběh takový či onaký je určeno časem rozběhu do plných otáček, dvoupólový do cca 2900, osmipólový do nějakých 980. Je úplně jedno, jaké má motor jmenovité otáčky.

...Motor s 980 otáčkami, který se naprázdno rozbíhá 15 s, musel být o výkonu několika desítek, spíše stovek kW. Malý motor s těmito otáčkami se naprázdno rozbíhá velmi velmi rychle, pokud je v pořádku.

... a s třídou rozběhu, jak zní téma příspěvku, nemá  nic společného ani  četnost spuštění, ani druh zatížení a už vůbec ne jištění a průřez přívodu. To jsou přece věci nesouvisející s tím, že když spustím stroj, rozbíhá se do jmenovitých otáček do 4 s nebo do 60 s.

...Takže definovat o jaký jde rozběh je jednoduchá věc, stačí jen měřit čas a o ostatní se v tomto případě netřeba zajímat.
jsou naprosto nepravdivá a existuje spousta praktických příkladů a měření, která je vyvracejí.

Pokud nevěříte a máte starou chladničku či mrazák na vyhození zkuste tento 300W motorek napájet 180V, zkuste po 5 minutách chodu jej vypnout a hned zapnout,  zkuste jej rozeběhnout přes prodlužovačky s průřezem 1,5mm2 délky 30 m. V mnoha případech se motorek kompresoru ani nerozeběhne a zachraňuje jej tepelná ochrana v motoru.
A zkuste si někde na délně, kde mají stolní brusku se dvěma otáčkami měřit dobu jejího rozběhu z klidu do plných otáček na nižší rychlost a na vyšší rychlost.
To znamená, délka rozběhu a třída rozběhu se mění  s těmito vlivy. Jako obecně u jakéhokoliv motoru.
Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
L. Vaněk
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #10 kdy: 02.08.2015, 20:44 »

Vážený pane Kurko,
omlouvám se za uvedené nepravdy, tedy alespoň za některé. Souhlasím s Vámi, že na dobu rozběhu má vliv průřez a délka přívodu,  k tomu si ani si nepotřebuji v praxi zkoušet  navržené pokusy, to jsou známé věci.
Jen se domnívám, že dimenzování přívodu by mělo být takové, aby nedocházelo k velkému úbytku napětí, a prodloužení doby rozběhu z toho důvodu bylo minimální. Při rozběhu bude zvětšený úbytek napětí na vedení vždy, a jeho vliv musí být zahrnut do času rozběhu. 

Příklady, které se vám tolik nelíbí jsou celkem jasné, tam se uvádí jen čas rozběhu a k němu přiřazená třída rozběhu, to nejsou moje výmysly, to je příklad ze Soukeníka, Kuldy a kol. a z materiálu ZČE v Plzni. Nikde se tam neuvádějí otáčky, jen čas rozběhu nebo potřebný moment, právě tak, jako u příspěvku p. Hlavatého.

Byl bych rád, kdybyste uvedl, co je za nepravdu na tom že rozběh v první části citace
je takový či onaký podle času rozběhu do jmenovitých otáček;

-v druhé části  co je špatně na tom, že se motor s 980 ot. rozbíhá 15 s naprázdno, kdy uvádím, že musel mít možná 100 kW;

-v třetí -  beru tedy podmíněně zpět průřez přívodu, ale to co to ostatní (četnost spuštění, druh zatížení -  mám na mysli přerušované).

Doufám ale, že se shodneme na tom,  že  Vámi  uvedený příklad s kotoučovou bruskou trochu kulhá. Nikdo nezpochybňuje, že se stejným  kotoučem se na nižší otáčky rozběhne dřív, než na vyšší, ale u běžné malé nástrojové brusky  ten rozdíl ani nepoznáte (hlavně proto, že  dvouotáčkový motor má ovšem také při vyšších otáčkách větší výkon, než při nižších, takže se možná rozbíhá rychleji, než při nižších).
 
Protože trochu tápu v termínech,  jaký je rozdíl mezi délkou a třídou rozběhu?
Zaznamenáno
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Jak opravit jednofázový motor 1,1kW, 230V?
 Neviete ako mozem spojaznit elektro motor MEZ K4S05?
 Co může být příčinou nižšíhou poudu komutátorového motoru?
 Jaký je jmenovitý proud motoru ZTE V.TIRNOVO 2412-6?
 Je lepší rekonstrukce spouštění motoru, nebo použití modernějšího zařízení?
 Prečo asi nefunguje 1-fazovy asynchronny motor s kotvou na krátko?
 Může elektomotor fungovat s poškozeným vinutím?
 POZVÁNKA: 22. ledna ŽIVĚ o motorech s Lubomírem Kastnerem
 Jaké časté chyby v zapojení motorů řešíte vy?
 Proč klesají otáčky motoru při přepnutí z Y do D?
 Proč se u motoru přehřívá pouze rotor a ne stator?
 Jaké poruchy motorů řešíte vy?
 Proč vznikají mezizávitové zkraty motorů?
 Co lze na motorech měřit obyčejným multimetrem?
 Jak diagnostikujeme přetížení motoru dané nevhodnou zátěží?
 Proč se motor čerpadla po startu za chvíli zastaví a bez vibrací pouze hřeje?
 Zvládne někdo opravu soustruhu SV 18 RB?
 Proč provádět diagnostiku poruchy motoru na místě?
 Jak si vybrat správný motorový spouštěč?
 Kdy a jak volit třídy nadproudových relé?
 Na co si dát pozor při návrhu napojení motoru?
 Jaký vliv má připojení vodiče N na uzel ve hvězdě?
 Ako diagnostikovať problémy na trojfázových asynchrónnych motorch?
 Jaké účinky mají vířivé proudy na ložiska motorů?
 Jaký vliv má frekvenční měnič na funkci a životnost motoru?
 Jak určit začátky a konce vinutí a přitom nezničit motor?
 Co si mohu dovolit k asynchronnímu motoru?
 Jaké mohou být účinky okamžité reverzace za běhu motoru?
 EATON: Ochrana motorů s vysokou účinností: Eaton je „IE3 ready“
 O motorech #20: Co je to ustavení motoru?
 O motorech #21: Jaký vliv má vyvážení motoru na jeho chod a spolehlivost?
 O motorech #22: Kdy mažeme motor?
 O motorech #23: Kdy je dobré zkontrolovat motor?
 Musím pro kontrolu motoru rozpůlit stolní brusku?
 Jak zjistit jestli je elektrovřeteno funkční?
 Jak zapojit motor k pásové pile P320 (230V)?
 TIP: Ochrany EMOTRON spolehlivě chrání pracovní stroje
 Nezná někdo dodavatele dílů elektromotorů Spaggiari v ČR?
 Akú podložku použiť medzi hliníkové telo motora a káblové oko?
 Proč první půlhodinu vykazuje el. motor ventilátoru vyšší než jmenovitý proud?
 Neznáte nejaký typ otočnej napájacej zbernice 400V pre motor?
 Co mohlo být příčinou poškození asynchronního motoru s frekvenčím měničem?
 Proč klesnou otáčky u 3f motoru při přepnutí z Y na D?
 Jaký je proud 3f motoru v zapojení D/YY po převinu z 220V na 400V?
 Jaká může být příčina změny skluzové charakteristiky asynchronního motoru?
 Je možné motor chrániť proti spáleniu kondenzátorom?
 Je možné chrániť el.motor kondenzátorom?
 Co může "bzučet" v motorovém chrániči?
 #EH: Elektrické motory pohledem roku 1950
 Prečo uhlová brúska stratila otáčky po výmene uhlíkov a nereaguje na reguláciu?
 Jak s může projevit u pohonu vadné tepelné relé?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.183 sekund, 22 dotazů.