Jaký je nejmenší průřez kabelu od RE?

[Petr M]

Myslím, že v této debatě ani tak nejde o velikost průřezu PENu, ale o to jestli je nutné/vhodné/musí, být provedeno rozdělení z TN-C na TN-C-S v elektroměrovém rozvaděči.

Já osobně jsem toho názoru, že u bytovek je to jednodušší provést ve stupačce/elektroměrovém rozvaděči. Ale u rodinný domů jsem přesvědčen, že je lepší provést rozdělení až v domovním rozvaděči.

A ten výrok o neměřené části až po další rozvaděč je taky nějaké divné.

Souhlasím. Proč rozdělovat v plotě v případě, kdy kvůli délce (úbytku) a ceně stejně nejlíp vyjde Al 16mm²,  hůř se tam přizemňuje na základový zemnič a ještě si to vyžádá další přepěťovku mezi N a PE...  

Ohledně měření - při něm jde o to zjistit, kolik energie proteče měřeným obvodem. Tzn. cokoliv připojím za svorky elektroměru, už je z logiky věci měřený a distributor o tom má přehled. Maximálně si to mohu vytáhnout z pod plomby na svorkovnice a tvářit se, že měřený obvod začíná tam, abych nemusel pokaždý diskutovat s distributorem o plombách.

[Jan Franěk]

Myslím, že v této debatě ani tak nejde o velikost průřezu PENu, ale o to jestli je nutné/vhodné/musí, být provedeno rozdělení z TN-C na TN-C-S v elektroměrovém rozvaděči.

Tak trochu to spolu souvisí. Pokud jsem přesvědčen o tom, že se "úleva" na vodič PEN týká maximálně vlastního RE, nebo maximálně malometrážních bytů v panelácích a bytovkách, rozhodně ne rodinných domů, či jiných objektů, tak nemohu souhlasit s použitím kabelu 4Bx6mm2 pro rodinné domy, jak se někteří snaží tvrdit. Odporuje to jak předpisům, zdravému rozumu, tak ekonomickému hledisku.

Co se týká rozdělaní PEN, bude nutno postupovat případ od případu s ohledem na kvalitu zemnění objektu, být v případě neexistence zcela závislý na jediné šestce PE pro celý domek není dobré.

S tímto mohu samozřejmě jen souhlasit.
Pro mne je standardem rozdělení už v měření (případně na svorkách za ním). Ale je mnoho případů, kdy především kvůli větší vzdálenosti objektu od měření, je výhodnější použití kabelu 4B a místo rozdělení pak mít v domovním rozvaděči. Je to případ od případu a mělo by se to posuzovat individuálně. Ale to se týká především rodinných domů. U bytů to vidím jednoznačně na přívod s vodiči PE a N.

[Milan Hudec]

Ono se úleva pro šestku pohledem nad věcí dá interpretovat i otázkou na existenci neměřené části, snad někde v rozvodně, na této debatě se krásně ukázala sezávazněná nezávaznost norem.

[Jaroslav Hasala]

Osobně vždy rozlišuji, co je potřeba z elektroměrovéh o rozvaděče připojit.
Pokud je to samostatný objekt (např. RD),  se samostatným základovým zemničem, potom je podle mého názoru výhodnější rozdělit PEN až v podružné rozvodnici objektu.

U objektů typu bytový dům, s více byty, se společným elektroměrovým rozvaděčem, je obvykle výhodnější provést rozdělení PEN v elektroměrovém rozvaděči.

Hlavním důvodem pro toto rešení je požadavek na přizemnění místa rozdělení PEN.

[David Hruda]

... Hlavním důvodem pro toto rešení je požadavek na přizemnění místa rozdělení PEN.

Takový požadavek neexistuje, pouze doporučení.

[Petr M]

Takový požadavek neexistuje, pouze doporučení.

Požadavek vychází z definice sítě TN - zemnit nejenom u trafa  . A kde jinde zemnit, než na místě, kde ještě může PE zabránit porniknutí fáze do N a zničení spotřebičů? Doporučení nedoporučení, je to víc než rozumná záležitost.

Zdravý rozum navíc říká, že je dobrý mít objekt na jednom potenciálu, takže v případě RD základový zemnič sdílený s hromosvodem a koncový obvody v domu navázat na něj. V tomto případě ale nevidím důvod, pokud nejsou vzdálenosi moc velký, zakopávat další zemnič u plotu...

P. Kříž už to na jiném fóru vysvětloval několikrát tak, že vedení z elektroměru je neměřená část a to až po další rozvaděč.
Normotvůrce se v normě nešťastně vyjádřil, nicméně mě osobně vysvětlení p.Kříže takto dostačuje.

Tak po přečtení tohohle jsem si vzpomněl na přednášku z matiky, kde nám učitel vysvětloval, co je to důkaz dogmatem a že pokud ho chceme používat v praxi, máme přestoupit na teologii... 

[Oto Strnad]

no a proč se nedržet ČSN 33 2000-5-54 ed.2, nepovažuji při revizi za chybu, když je místo rozdělení PE a N v podružném rozvaděči a naopak.

[František Šohajda]

Nikdy není uzemění za všech okolností  dost !

no a proč se nedržet ČSN 33 2000-5-54 ed.2, nepovažuji při revizi za chybu, když je místo rozdělení PE a N v podružném rozvaděči a naopak.

Někteří distributoři to tak i chtějí.Odvoláv ají se na :ČSN 33 2000-5-54,ed.2,čl.NA.19.2-b
Tj.nejbližší místo (rozvaděč) za elektroměrem.. ..

[Petr M]

Hm, a je nutný rozvaděč? Např. 4x10 z RE v plotě do krabice na dtěně garáže, tam přizemněno a rozděleno, 5x6 do garáže, 5x6 dál do domu?

[Vít Rotrekl]

Změna průřezu, rozbočení, změna sítě -> to už by chtělo nějaké odjištění.
Navíc na vstupu do objektu je nejvhodnější místo na osazení bleskosvodičů T1 (+T2),  takže tam by to přizemnění a rozdělení bylo fajn.
Ale jak tu několikrát zaznělo, co může být v některé situaci ideální řešení, tak v druhém případě to bude nepoužitelné. Takže asi nelze to jednoduše rozškatulkovat, ale řešit to případ od případu.

Obecně jsem zastáncem řešení:
 - u bytovek - z ER pokračovat v TN-C-S, tedy 5-ti vodičem
 - u RD - z ER pokračovat v TN-C - tedy 4 vodičem, ale nemusí to být dogma, jsou případy, kdy to může být vhodnější v TN-C-S

[Jan Franěk]

Hm, a je nutný rozvaděč? Např. 4x10 z RE v plotě do krabice na dtěně garáže, tam přizemněno a rozděleno, 5x6 do garáže, 5x6 dál do domu?

Pokud předjištění těchto kabelů vyhovuje všem podmínkám a i tomu kabelu s nejmenším průřezem, v podstatě se to nechá tolerovat. I když to odporuje několika ustanovením. Například, že porucha na jednom z obvodů, nemá ovlivnit jiný. Tedy například porucha v garáži, by neměla mít vliv na RD.
Nejen z tohoto pohledu, vidím jako rozvaděč a odjištění obou kabelů, jako velmi rozumné řešení i s ohledem na budoucnost. Navíc pochopím, pokud s tím budou mít někteří kolegové problém.

Obecně jsem zastáncem řešení:
 - u bytovek - z ER pokračovat v TN-C-S, tedy 5-ti vodičem
 - u RD - z ER pokračovat v TN-C - tedy 4 vodičem, ale nemusí to být dogma, jsou případy, kdy to může být vhodnější v TN-C-S

V tom se jistě shodneme.  

Nikdy není uzemění za všech okolností  dost !

To bych si tedy tak úplně netrufnul tvrdit, ale jedno je jisté. Přizemnění domovního rozvadče, tedy například zřízení HOP, je nutné a bez toho nelze například řádně provést ochranu před přepětím. Ale těch důvodů je více. Viz předpisy.  

[Milan Hudec]

Situace:
ER v plotu, do domku vzdálenost 15m, jak ER, tak domek mají svoji zem.
Řešení:
Dle jištění kabel 4xX, obě zemnění propojit zemnícím materiálem + izolovaným Cu lanem od 25mm výše.

Pokud bych jen bezmyšlenkovit ě rozdělil v EM do TN-S, pak dávám vodič PE všanc nadproudům "od sousedů" po něm cestujícím do země domku.

[IM]

Takový požadavek neexistuje, pouze doporučení.

A ani nemůže existovat, proto, že by byl nerealizovatel ný ve všech případech, kdy k rozdělení PEN dochází. Je to jeden z mýtů. To však nevylučuje možnost provedení tohoto uzemnění.

[Milan Hudec]

Situace:
ER v plotu, do domku vzdálenost 15m, jak ER, tak domek mají svoji zem.
Řešení:
Dle jištění kabel 4xX, obě zemnění propojit zemnícím materiálem + izolovaným Cu lanem od 25mm výše.

Pokud bych jen bezmyšlenkovit ě rozdělil v EM do TN-S, pak dávám vodič PE všanc nadproudům "od sousedů" po něm cestujícím do země domku.

Ještě dodám, že záleží na materiálu spojující ony dvě země, nezapomínat, že A4 má cca. 7x větší odpor nežli FeZn, proto je pro podobné aplikace vhodnější (nezapomínat přitom na el.chem. korozi neušlechtilých materiálů),  tudíž při použití FeZn musí být CU lano většího průřezu, či cca. v polovině vzdálenosti bude nutné lano spojit se zem. páskem.

[Oto Strnad]

jak již psali kolegové, místo rozdělení PE a N a potažmo snížení průřezu by mělo být v rozvaděči s jištěním, osazovat nějaké krabice a odbočky a podobné věci mi přijde zbytečné a je to jen další zdroj poruch, trochu je problém v případě, kdy by jste z elektroměrovéh o rozvaděče natáhli třeba dva kabely stejného průřezu, a to jeden do garáže a druhý do domu. Kde tyto kabely připojit aby se to pánům energetikům líbilo. Ale to už je jiné téma.

[Vít Rotrekl]

jak již psali kolegové, místo rozdělení PE a N a potažmo snížení průřezu by mělo být v rozvaděči s jištěním, osazovat nějaké krabice a odbočky a podobné věci mi přijde zbytečné a je to jen další zdroj poruch, trochu je problém v případě, kdy by jste z elektroměrovéh o rozvaděče natáhli třeba dva kabely stejného průřezu, a to jeden do garáže a druhý do domu. Kde tyto kabely připojit aby se to pánům energetikům líbilo. Ale to už je jiné téma.

T ak v tomhle problem nevidim. Dve radovky misto jedne propjene origo klemou.

[Oto Strnad]

myslíte svorkovnice, sám dobře víte, že jsou elektroměrové desky, kde je vývod z elektroměru napojen přímo z elektroměru bez svorek.

[Vít Rotrekl]

Ano vim, ale takove rozvadece nepouzivam. A vyrobce, ktery neumi takovy rozvadec udelat (s odvodnima radovkama) vyrobit, povazuju za zoufalce.