Právní předpis zabývající se bezpečnostními značkami v ČR jsem dosud objevil jen jeden. Je to nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. V tomto nařízení vlády (NV) je § 1 uveden odkaz na Směrnici Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní a/nebo zdravotní značky na pracovišti. Ve směrnici jsou uvedeny základní požadavky na vzhled značek (barva, tvar, význam…) a na signály. Jsou zde i požadavky na zaměstnavatele a zaměstnance. Kromě toho je v čl. 1 odst. 3 směrnice uvedeno: „Tato směrnice se vztahuje na značky používané v silniční, železniční, vnitrozemské lodní, námořní nebo letecké dopravě.“
V NV 11/2002 Sb. jsou obdobně popsány jen základní požadavky na umístění, tvar, barvu a význam značek a signálů (zvukových, rukou a hlasových). V části 4 přílohy k NV je mezi jinými výstražnými značkami uveden vzhled značky „Nebezpečí – elektřina“ (žlutý trojúhelník, černý blesk, černé orámování). O konkrétních podmínkách pro umisťování značek NV nehovoří.
Dále existuje několik technických předpisů – ČSN. Nejstarší je ČSN ISO 3864 z listopadu 1995, která nahradila ČSN 01 8010, ČSN 01 8012, ČSN 34 3510 a částečně ČSN 01 8013. Její originální normativní část je poměrně krátká a má hodně národních informativních příloh.
V příloze B normy je pod číslem B.3.6 „Výstraha, riziko úrazu elektrickým proudem“ uveden opět žlutý trojúhelník + černý blesk + černé orámování s odkazem na symbol č. 5036 z IEC 417 B. V národní příloze NA (informativní) je uveden dodatek k čl. 1 normy: „Použití bezpečnostních a dodatkových značek, bezpečnostních tabulek je stanoveno příslušnými normami pro zařízení nebo předměty, nebo jinými pravidly."
V národní příloze ND (informativní) jsou uvedeny doporučené rozměry bezpečnostních značek a tabulek od velikosti vlastní značky 26×26 mm až po 841×841 mm.
K této normě vyšla v prosinci 2003 ČSN ISO 3864-1, která se zabývá zásadami navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech a zpřesňuje kolorimetrické a fotometrické vlastnosti značek. Také řeší vztah mezi rozměry a pozorovací vzdáleností značek - obdobně viz ČSN EN 1838.
Klasifikací, provedením, zkoušením a trvanlivostí bezpečnostních značek a jejich materiálů se zabývá ČSN ISO 17 398.
Označení elektrických zařízení jsem nalezl v ČSN 33 2000-1 ve verzi z července 1995. Současně platnou verzi z ledna 2003 nemám k dispozici. V normě je uvedeno:
„13N6.1 Bezpečnostní sdělení na elektrických zařízeních
Elektrická zařízení umístěná na místech veřejně přístupných musí být opatřena buď bezpečnostní tabulkou podle ČSN 34 3510 upozorňující na nebezpečí úrazu elektrickým proudem nebo označena bleskem červené barvy na krytu podle značky 5036 ČSN IEC 417 (34 5550).
Označení není nutné v případech, kdy se jedná o elektrická zařízení umístěná tak, že je k těmto zařízením umožněn přístup jen pracovníkům s příslušnou elektrotechnic kou kvalifikací , kteří jsou určeni k činnosti na těchto zařízeních (elektrické provozovny).
13N6.1.1
Všechny části zařízení, sloužící k zajištění bezpečnosti osob v případě nebezpečí (např. hlavní vypínače zařízení), musí být nápadně označeny a v jejich blízkosti musí být umístěna bezpečnostní tabulka nebo nápis s příslušným pokynem.“
Jsem toho názoru, že požadavek na označení veřejně přístupných elektrických zařízení, pokud je mohou užívat osoby bez elektrotechnic ké kvalifikace, lze odvodit i z ČSN 33 1310 z roku 1989, viz čl. 3.7 normy
Autor
