Jak se určuje stupeň prašnosti?

[Milan Hudec]

Jde o protokol VV, existuje nějaký normativní postup, kdy se např. chytá prach po určitou dobu a pak se våží, či jak jnak?

[František Šohajda]

Jde o protokol VV, existuje nějaký normativní postup, kdy se např. chytá prach po určitou dobu a pak se våží, či jak jnak?

Určovat stupeň prašnosti elektrikářovi nenáleží!
Od toho jsou technologové a podobní experti! Zavolat do komise JE!
Nechat podepsat od nich, ať mají také nějakou zodpovědnost!

[Maroš Klein]

Otázka je, či vôbec niektoré vplyvy patria výhradne do kompetencie bežného elektrikára vrátane RT.
Som toho názoru, že ten ich len rešpektuje a prispôsobuje sa im vhodným výberom a zabezpečením elektrických zariadení.
Stále vnímam tú normu tak, že mi hovorí čo mám vybrať a ako zabezpečiť voči tomu, čo mi určil projektant alebo komisia. Predpokladám nejaké predpísané vybavenie a postupy, ktoré vo svojej vyhláške nenájdem.
Zvyk je ale iný.

P.S. V čase keď som ešte robil vo vápenke, bol som pri meraní na pásových dopravníkoch, keď na danú plochu na stojane pod určitým uhlom za určitú dobu nechali dosadať prach. Ten sa dovtedy buď sám zosypal, alebo vyhodnotili usadnutú vrstvu (postupy vyhodnotenia neviem, výsledky sa premietli do úprav dispečerských kabín). Súbežne prebiehali merania hlučnosti a otrasov.
Elektrikár pri tom nebol.

[Tomáš Gardoň]

Momentálne riešim podobný problém.

Hala cca 10x10m, príde UNC navezie tam kopu štrku, kopu piesku a potom sa tam v miešačke betónuje.

Zaujíma ma tu vonkajší vplyv AE.

Lebo neviem, kde by som zistil spád prachu. Napr. AE4 je 10mg/m2 až 35mg/m2.

Resp. neviem, či ísť do AE4 a viac.

Nemá niekto podobnú skúsenosť?

[Pavel Horský]

Je to tak, jak píše kolega Šohajda.
Mě jako RT nenáleží sestavovat protokol VV a stejně tak by ho neměl vytvářet sám projektant elektro.
K jeho sestavení by měla být vyčleněna komise sestavená z odborníků na technologické procesy, které se dějí v hodnocených prostorech. Já jako RT nebo projektant mohu být členem komise s tím, že si budu hodnotit a hlídat protokolární údaje, které se dotýkají mé odbornosti.
Takže prašnost = odborník na technologie.
A to není ani jeden z nás 

Všichni víme, že praxe je pak naprosto jiná a špatná. 

[Tomáš Gardoň]

No to je ten problém, že tuto žiadny technológ nie je.

To je len miestnosť kde sa betónuje...

Existuje vôbec taký človek??

[Maroš Klein]

Existuje vôbec taký človek??

Skúste sa spýtať tu či tu.
Verím, že radi poradia.

[Jan Bocek]

Jde o protokol VV, existuje nějaký normativní postup, kdy se např. chytá prach po určitou dobu a pak se våží, či jak jnak?

K tématu jak se určuje stupeň prašnosti.

Obvykle se vytvoří specifikační list látky, kde je elektrická vodivost a hořlavost. Většinou to ale souvisí s kategorii VV BE2N2 a BE3N1. V protokolu je uvedená zrnitost látky nebo nejmenší rozměr cizího tělesa.

Pro kódy AE1 až AE4 se vychází z uvedeného protokolu a zkušenostního faktoru. Velký vliv má skutečnost, zdá je nebo není centrální odsávání.

V  průmyslu je většinou centrální odsávání a tak se končí u AE3 a krytí IP4X
Pokud se má určit AE5-6 tak musí být argumenty pro krytí IP6X a obvykle je sběr spadu prachu, anebo se vychází z tabulek hygieny pro danou oblast.

Je faktem, že elektrikář ani RT neurčuje VV, ale je dobré, aby o tom něco věděl a zvláště, když je členem komice. Setkal jsem se  s tím, že na střechy se automaticky dává AE6....a vyjde vám pro střechy IP66. Pak se jen ptám technologů a projektantů, jak k tomu došli.

Obvykle je PVV stanoven ve fázi stavebního povolení. Za provozu se s tím nikdo nezabývá až najednou RT v revizní zprávě uvádí, že jsou nesprávně zvolené VV.
A dokonce doporučuje revizi protokolu. Na příklad v protokolu je uvedeno AE1 ( obvykle). Jenže provedení elektrické instalace v IP0X až IP3X neodpovídá vrstvě prachu 2-3 mm a to ještě v případě nevodivého prachu. Zařízení mělo být instalováno v IPmin. IP4X. A nastává problém se špatně zařazeným vv......

Pokud to Milane potřebuješ znát  velice přesně, zajdi do RSBP Radvanice za ing. Orlíkovou. Mají tam na to své prováděcí směrnice.

PVV je stále podceňovaným dokumentem. Má být určen pro každé pracoviště a ne jen pro celý objekt. Je to důležitý dokument pro způsob krytí IP elektrického zařízení. Při instalaci nového zařízení musí zhotovitel vycházet z tohoto protokolu. Obvykle se změní technologie s vlivem na vv.

[Jan Bocek]

No to je ten problém, že tuto žiadny technológ nie je.
To je len miestnosť kde sa betónuje...
Existuje vôbec taký človek??
[/quote

Obvykle to jsou firmy ve vašem okolí, které se zabývají s protokoly DOPV - dokumentace ochrany proti výbuchu. Dále také hygienické stanice.
Pro vaši provozovnu musí existovat nějaký projekt a projektant, stavební povolení - hledejte u zdrojů.

[Tomáš Gardoň]

Skúste sa spýtať tu či tu.
Verím, že radi poradia.

Pán Klein, ďakujem za info, určite zajtra skúsim.

[Jan Bocek]

....nevšiml jsem si, že je to 4 roky starý dotaz. Problém má již Milan dávno vyřešený.
Jen mne překvapil ten počet shlédnutí a až potom jsem se podíval na datum. Myslím, že ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 ten problém AE řeší dostatečně.

[Pavel Horský]

....nevšiml jsem si, že je to 4 roky starý dotaz. Problém má již Milan dávno vyřešený.
Jen mne překvapil ten počet shlédnutí a až potom jsem se podíval na datum. Myslím, že ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 ten problém AE řeší dostatečně.

Včera v 7:35 hod bylo vlákno doplněno obdobným dotazem a tím se znovu dostalo do popředí. Takže je vlastně vše OK.

[Maroš Klein]

...určite zajtra skúsim.

Ak uznáte za vhodné, môžete sa s výsledkom podeliť.

[František Šohajda]

Dnes je stav vypracování Protoklu o určení VV takový, že 4 z 5 ti lidí ,co jsou napsáni v protokolu neví co to je!!
Je to ke smíchu i k pláči zároveň!!

[Maroš Klein]

A to si ešte osobne si myslím, že elektrotechnik v komisii na určenie VV vôbec nemá čo hľadať.

[Jan Bocek]

A to si ešte osobne si myslím, že elektrotechnik v komisii na určenie VV vôbec nemá čo hľadať.

Poprvé s Vámi zásadně nesouhlasím.

Kdo by měl více o této problematice vědět než elektrotechnik?
V jeho zájmu musí znát "předpokládané VV",  aby mohl správně elektriku vůbec navrhnout. A to na základě kvalifikovanýc h podkladů odborníků ( projektanti, stavaři, technologové, hasiči, bezpečáci, provozovatele atd.) Proto je nutná komise. S každou kategorií vv a jeji povahou je spjato mnoho technických norem a právních předpisů.

A pokud se dělá revize PVV ( za určitou dobu provozu, nebo při změně technologie, měl by byt v komisi revizní technik a odpovědná osoba za elektrické zařízení spolu s technology a dalšími odborníky. Často jsem některé vv přehnaně navrženy a některé hodně podceněny. Ale to se dělat PVV před zahájením provozu a pro stavební povolení.

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 se zabývá výběrem a zařizováním elektrického zařízení. Elektrická zařízení musí být volena a zřizována v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci pro určené užití v instalaci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům.

[Jan Franěk]

Kdo by měl více o této problematice vědět než elektrotechnik?

Plně s tebou souhlasím Honzo. Vzhledem k výběru přístrojů dle VV, bych stejně jak ty předpokládal že v této komisi má elektrotechnik své opodstatněné místo. Dále zástupce investora, projektant (může to být i ten elektrotechnik a projektant v jedné osobě) a někdo se znalostí té technologie, aby mohl nastínit jak vypadá takový běžný provoz po roce fungování.

[Milan Hudec]

A to si ešte osobne si myslím, že elektrotechnik v komisii na určenie VV vôbec nemá čo hľadať.

Do doby určování vlivu AM možná, pro jeho kvalifikované určení je potřeba sakra a to tak jeden z tisíce je schopen se v problematice jakžtakž vyznat.
Nicméně souhlas s p.Šohajdou, většinou je to komedie s papírem většinou obšlehnutým odjinud.