Jaké jsou druhy prostředí a jak je určíme?

[Vilém Gracias]

Podle vzájemného působení
prostředí a elektrických zařízení rozdělujeme prostředí takto:

   
• obyčejná
     - nemá nepříznivý vliv na životnost, spolehlivost elektrických zařízení

   
• aktivní
     - prostředí mají nepříznivý vliv na spolehlivý a bezpečný chod, životnost
     elektrických zařízení. Elektrická zařízení musí být v těchto prostředích
     provedena tak, aby vlivům prostředí odolávala

   
• jednoduché
     - prostředí s jedním druhem vlivu

   
• složité
     - prostředí s několika vlivy, které působí současně nebo postupně

   
• pasivní
     - prostředí, na které mohou nepříznivě působit elektrická zařízení. Podle
     počtu vlivů vyskytujícím se v jednom prostoru se prostředí dělí

Prostředí se určuje ve všech prostorech, kde je
umístěno elektrické zařízení. Určuje se na základě vlivů, kterými na prostředí
působí. Při určování prostředí se hodnotí fyzikální a chemické vlivy působící na
elektrická zařízení při obvyklých provozních stavech. Musí být určeno plně a
jednoznačně. Prostředí určuje v provozu provozovatel, u nových zařízení
projektant. O určení prostředí musí být sepsán písemný doklad!

Protokol o určení prostředí, je součástí
dokumentace. Při změnách technologie musí být určeno prostředí znovu.

Podklady pro určování prostředí tvoří
zejména:

   
• technologie výroby

   
• celkové
     uspořádání zařízení a řešení prostoru (odstupy zařízení,větrání
     apod.)

   
• druh a vlastnosti
     předmětů umístěných v okolí elektrických zařízení.

   
• fyzikálně požárně
     technické, chemické a biologické vlastnosti zpracovávaných látek,
     popř. působících škodlivin, jejich množství skupenství, teplotu a tlak v
     uvažovaném místě množství, druh a vlastnosti vznikajících odpadů, exhalací,
     úniku a způsob likvidace, popř.jiné vlastnosti okolí

Ze staré ČSN 33 0300.

[Milan Selezan]

Vzhľadom k tomu, že protokol prostredia, resp. protokol vonkajších vplyvov je úradný dokument, má byť určený komisionálne. V nových objektoch to musí určiť HLAVNÝ PROJEKTANT STAVBY (HIP) a nie ako to býva často projektant elektro. On má byť členom komisie ale nie ten, ktorý má za to niesť zodpovednosť. Konštrukčné prvky, vetranie, druh skladovaných látok a pod. musí poznať HIP a nie elktrikár. Ten to má dostať. U jestvujúcich prevádzok je za to zodpovedný prevádzkovateľ a ten protokol má k dispozícii. Viem, že prax je často iná, ale musíme si uvedomiť, že protokolsa má archívovať po celú životnosť stavby.

[Jiří Bureš]

XXXXXXXXXX. Norma ČSN 33 0300 je již dávno zrušená a nahrazena ČSN 33 2000-3. Protokol o určení prostředí již jako termínus technicus neexistuje a je nahrazen protokolem o určení vnějších vlivů. XXXXXXXX

[Vilém Gracias]

XXXXXXXXXXXXXX XXX

Očekával jsem konstruktivní reakci na mé staré poznámky, XXXXXXXX

[Jiří Špelec]

To: Bureš Doufám, že víte co je to veřejná diskuze, než začnete na někoho takto XXXXXX, podívejte se zda je to zde normální. Předpokládám, že to někdo z redakce upraví.

[Milan Selezan]

Neviem si momentálne overiť či je v ČR platné už ČSN 33 2000-5-51 alebo ešte ČSN P 33 2000-5-51. Pokiaľ uvedená ČSN s P, takže môže byť protokol o prostredí podľa normy ČSN 33 0300 z r.1988. Nebráni však u riešiť protokol o vonkajších vplyvov podľa novej ČSN 33 0300 z 2001. Preto som vo svojom príspevku písal ...prostredia, resp. vonkajších vplyvov. Žiaľ staré sú zlozvyky s napísaním tohto protokolu. Podľa starej normy to bolo jednduchšie a veľmi sa to HIPom nechcelo riešiť a čo teraz? Čo vy na to p. Bureš?

[Štefan Beláň]

Tak, jako většině dříve narozených, dělá i mně občas potíže, oprostit se od návyků z ČSN 33 0300. I když připouštím, že mi to někdy pomáhá při orientaci v nové ČSN33 2000-3.
Nemohu vysát projektanty, kteří tvoří protokoly o vnějších vlivech a vůbec si neuvědomují co to vlastně určují. Uvádějí pro vnitřní prostory všechny vlivy popořadě, že se v tom nikdo nevyzná. A to důležité zaniká ve spoustě zbytečných údajů.
V protokolu mají být pouze ty vlivy, které se v prostoru skutečně vyskytují, a né ty, které nepřipadají pro daný prostor v úvahu a nebo se dokonce navzájem vylučují  ( AA-AB).

[Milan Selezan]

Nesúhlasím s názorom p. Beláňa. Každý priestor má mať zatriedenie od AA až po CB. Zatriedenie má byť také, aby sa navzájom nevylučovali. Pre jednoznačné vonkajšie vplyvy, ktoré podľa ČSN 33 2000-5-51 sú považované za normálne nie je nutné uvádzať zatriedenie. Keď sa ale uvedie, nie je to chyba.

[Štefan Beláň]

TO:Selezan,
myslíte si, že je v pořádku, když projektant ve vnitřním prostoru uvádí vliv větru - prostředí AR, nebo sluneční záření - prostředí AN a podobně?
To, že jsem uvedl AA a AB je vysvětleno v ČSN, kde je řečeno "Třídy teploty okolí (AA) se používají POUZE tehdy, když vlhkost nemá vliv." Tj. pokud uvažuji vliv vlhkosti, určuji POUZE prostředí AB.

[Milan Selezan]

Ja som vychádzal z čl.4 STN 33 0300/2001. Tam sa odvoláva na prílohu E a v tej je príklad, kde je to pre miestnosti komplet od AA atď. Pravda však je, že tabuľka vplyvov je aj v ČSN P 33 2000-5-51 a aj v ČSN 33 2000-3. A aby sme to nemali ľahké, tak existuje ešte PNE 33 0000-2/2002 pre rozvodné zariadenia, distribučné a prenosové sústavy platnej v ČR a v SR len pre VSE Košice. Tam v čl. 4.1 sú definované požadované vplyvy pre vnútorné priestory rozvodných zariadení opäť komplet od AA. Tá PNE je v rozvodných závodoch. Pozn.Ospravedl ňujem sa, ale ČSN nemám, ale tie STN a ČSN čo som mal možnosť porovnať, bývajú zhodné (až na tie názvy živé-neživé časti z 33 2000-4-41 v STN sú ináč)

[Milan Selezan]

To p. Beláň:
Príklad pre vnútorné prostredia s AR, AN je jeden z tých čo som spomínal keď nie je to nutné uvádzať. Ja nevidím problém u rodinných domov a pod. Jedná sa mi skôr o technologické prevádzky, kde z dôvodu či niečo nezabudnete je dobré urobiť to komplet od AA po CB. Páči sa mi osobne výstup z programu p.Klimšu, kde to podľa charakteru vypíše aj dobou pre revízie. Mňa však mrzí skúsenosť, keď ja som tlačený technológom napr. plynovej kotolne ohľadne zón. Keď sa ho spýtam, že predsa musel riešiť vetranie a podľa čoho, tak nie je schopný výpočet doložiť že nie je výbušné prostredie. Ja nemám času zase spočitávať príruby a pod. za neho. Podobne je to so skladmi atď. Pritom nositeľom akcie býva väčšinou technológ alebo stavbár a oni aj platia len za projekt a nie protokol.

[Miroslav Minařík]

Chtěli bychom poděkovat za upozornění! Protože takových případů bylo více,
shrnul jsem to do jednoho příběhu zde....




http://www.elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-02-21.9618574106

[Jaroslav Hasala]

Číst protokoly o určení vnějších vlivů po některých projektantech je docela zábavné, někdy se na šesti stranách něčeho dozvíte, že v prostoru je prostředí normální. Nechápu proč se u skupiny A uvádějí i zanedbatelné vlivy. Dále by nebylo od věci, kdyby v protokolech bylo nejen slavnostně stanoveno prostředí, ale také opatření z toho vyplývající.

[Georgis Fasulis]

Mám podobné zkušenosti, ač elektrikář, tak se o protokol u nás starám výhradně já. Co se týká kvality protokolu, setkal jsem se s protokoly s prostředím mokrým, výbušným a já nevím jakým ještě na 1 stránce a naopak jinde po 20 str. čtení a výčtu všech vlivů se vlastně dočtete, že se jedná o prostředí normální. Já osobně jsem pro následující formu - 1.str. kdo, co, kde, proč a kdy. Pak stručný popis toho, co se tam děje (např. technologicky) s ohledem na možný vliv na prostředí - nezajimá mě podrobně druh, popř. typ výrobku apod. Pak píšu Rohzodnutí - kde napíšu prostředí, které nějak ohrožují bezpečnost, popř. když se tam nevyskytuje uvedu, že je prostředí normální. Pak napíšu bod Zdůvodnění, kde zdůvodním, co mě vedlo k rozhodnutí. A až nakonec přidám tabulku všech vlivů dle kódů. Popř. donutím přidat tabulku použiváných médií, jejich složení a fyzikálních veličin jejich stavů.

[Robert Krenželák]

jen takova otazecka. Kdy presne prestala 330300 platit?

[Petr Doležal]

ČSN 33 0300/88 byla podmíněčně nahrazena ČSN 33 2000-3/95
a definitivně pak 33 2000-5-51/červenec 96.  Od této doby neplatí.