Nevíte někdo o nějakých vestavných konektorech na vakuovou nádobu?

[Antonín Vaněk]

Potřebovali bychom kvůli manipulaci a čištění mít ve vakuové nádobě rozpojovací konektor pro plotýnku a termostat.
Možná by pomohla i nějaká vhodná průchodka.
Plotýnka je na 230V a má 1200W.

[Martin Kurka]

Vážený pane Vaňku,
mimochodem pro ten vařič máte do vakua hodně vysoké napětí, doufám, že máte jeho napájení blokované proti chodu za nízkého podtlaku, jinak je tu nebezpečí doutnavého výboje v s velmi nebezpečnými následky jak pro zařízení, tak pro korozi vakuové komory.
Ve vakuu obecně z hlediska izolace nepoužívat porézní materiály s uzavřenými póry - termosety ( bakelit, některé Noryly) jsou na tom špatně.
Izolace ve vakuu - klasika je sklo a skelné vlákno, speciální typy keramik. Vodiče s korálky z keramiky, nebo dnes speciální PTFE a silikony do vakua.

Průchodky jsou speciální prvky vsazované do normalizovanýc h ISO přírub - jinam díry udělat nesmíte. Vakuový recipient je tlaková nádoba se vším všudy a nebezpečí imploze je stejně velké, jako nebezpečí exploze tlakové nádoby.
Dodávky vakuových komponent v Československu pěkně upadají, je tu jen pár specializovaný ch firmiček, hlavně odnože z výzkumáků a z Rožnovské Tesly. Trh u nás pokrývají hlavně Němci z Jeny (Vacom),  dá se s nimi komunikovat i češtinem a mají i E-shop.
w³.vacom-vakuum.cz/files/katalog/07_electrical_feedthroughs.pdf

Svorky musí být odolné proti vakuovým svarům - pohyblivé a rozpojitelné spoje nutné mazat speciálními vakuovými mazadly. U svorek pozor na vedení tepla - tepelnou roztažností nestejných materiálů (kovů) už vznikají svary.
Můžete použít jakékoliv spoje, u kterých zajistíte ve vakuu zabránění i mikropohybu -  pružinové, šroubované, fastony. Pro vás bude asi nejlepší faston až na vakuové průchodce. Průchodky je často nutné chladit (z atmosférické strany). Spoje je nutné odstínit proti radiačnímu teplu.
Teplo se ve vakuu šíří pouze vedení a zářením, po drátě vám rozleze všude - ono jinudy ani moc nemůže.

Po instalaci nových svorek a průchodek musíte nechat asi 3-8 hodin zařízení pod vakuem, aby utekl veškerý vázaný vzduch a teprve poté pomalu natápět. S rostoucí teplotou se totiž bude uvolňovat vzduch z pórů kovu a izolačních hmot, budou se vypařovat těkavé látky z termoplastů atd. a tato mlha by mohla při rychlém ohřevu zkondenzovat na stěnách komory a dlouhodobě způsobovat technologické problémy. Proto se záběhem nově vloženého zařízení rozhodně nespěchat a sledovat stav vakua, blokovat ohřev poměrně konzervativně podle hloubky vakua.

Zaráží mne slovo termostat. Ve vakuu nesejmete teplotu pro regulaci včas jinak než dotykově, a přítomnost jakéhokoliv kontaktu ve vakuu je technologicky vysoce problematická záležitost.
Umístění klasického vařiče je také podivná věc, pokud nemáte kam vyzářit teplo (například nedokonalý místní kontakt plotýnky s ohřívanou nádobou),   dojde k lokálnímu přehřátí (horké místo).
K ohřevu ve vakuu se používají buď nízkonapě'tové infrazářiče, nebo topné pasy.
Chápu, že váš popis je kusý, ale z toho co píšete mi z hlediska bezpečnosti tohle zařízení pěkně zavání průšvihem.

[Aleš Dobrovolný]

V Česku bych se obrátil na Ústav přístrojové techniky Brno, Kr.Pole (nebo jak se to dneska jmenuje). Dát do googlu to, co jsem napsal, nebo jméno Armin Delong (pan profesor, co mě učil vakuovou techniku a pak, po revoluci,  se stal /asi/spolumajitelem uvedeného podniku).

[Antonín Vaněk]

Díky za rady a pomoc. Tonda Vaněk