Jak správně nahradit vedení k lustrům v rákosovém stropě?

[Milan Hudec]

Potřebujete např:
1ks 8016E FA - Kopos Kolím+dvě kolena
a šup s tím do mazaniny, ještě počkejte, zda někdo z kolegů nemá nějaký důvod, proč by to tak nemohlo být, mě nic moc nenapadá, snad jen, že to bude super oproti narušení rákosu-jednou jsem zažil a už nikdy nechci.

[*Martin Kovářík*]

Téda pane Hudec, vaše řešení se mi líbí nejvíce  . Cena i parametry té trubky jsou skvělé, na 5 cm unese 125 kg, je do jakoli hořlavého prostředí ....  a když tam budou i na koncích kolínka vedoucí až do prken pod betonem a rýhu v betonu opět zabetonuji .... vypadá to náramně! Ale tuším, že se zvedne vlna odporu, vytáhnou na nás zákony a vyhlášky a bude to zmařeno  . Moc děkuji všem diskutujícím. Nečekal jsem takovou podporu. Doufám, že se toto téma bude hodit i dalším lidem.

[Milan Hudec]

Téda pane Hudec, vaše řešení se mi líbí nejvíce  . Cena i parametry té trubky jsou skvělé, na 5 cm unese 125 kg, je do jakoli hořlavého prostředí ....  a když tam budou i na koncích kolínka vedoucí až do prken pod betonem a rýhu v betonu opět zabetonuji .... vypadá to náramně! Ale tuším, že se zvedne vlna odporu, vytáhnou na nás zákony a vyhlášky a bude to zmařeno  . Moc děkuji všem diskutujícím. Nečekal jsem takovou podporu. Doufám, že se toto téma bude hodit i dalším lidem.

Pro Vaši informaci uvádím, že při velmi přísném pohledu (spíše kontraproduktivním) by naznačené řešení mohlo v drobných niancích odporovat ustanovení čl.28 či.29 ČSN 37 5245.
Já osobně bych spoj tvrdé hrdlované trubky zalité v betonu a opatřený pro jistotu lepidlem, či těsnící páskou považoval za splnění výše uvedeného.

[Václav 3]

Nějak zde nepadla možná nejjednoduší rada, a to je provrtat se nahoru nad strop vrámci stěny, ze které bude světlo napájeno, provetat strop v místě instalace svítidla, a tyto dvě díry nahoře mezi sebou nějak spojit.
Zakrytování kabelu v podlaze jde většinou lépe, než ta samá práce ve stropu.

Já jsem zde tuto možnost záměrně nerozváděl, protože v případě budoucího využití půdy jako podkroví mohou vzniknout problémy při úpravách podlah (známé z některých typů panelových domů), navíc mám i špatné zkušenosti s provrtáváním dřevěných stropů omítnutých na rákos, kde také hrozí jejich poškození.

[Pavel Horský]

Trubky jsou opravdu dobré řešení.
Zásahu do rákosu bych se však nebál. Kolegové to tu líčí dost dramaticky. Já to tak hororově nevidím.
Za celou moji éru montážní činnosti jsem zažil nesčetněkrát zásah do takového stropu. Rákos byl v drážkách přeštípaný, takže šel kabel instalovat až na dřevo. Jen drátky zůstaly. Lelikož je rákos provazován po pár centiletrech, nemůže se stát, že by strop spadnul.

[Milan Illek]

Trámové palachové stropy se dělaly vždy s dutinou. Myslím si, že by podbitá prkna s mezerami mezi sebou / kvůli omítce / neunesly váhu výplně škváry do tloušťky trámu. Je tam asi pouze stavební suť a prach napadaný přes záklop.
Krabice na zdi pod stropem a vedení bez spojů touto dutinou je normální řešení. Úskalí je v tom, že vám trasa může vycházet napříč přes trámy a pak je možno použít pouze cykylo do omítky.

S tím nelze než souhlasit. Také záleží na stávajícím stavu a provedení. Z toho by měl každý vycházet. Asi kvůli připojení lustru by nikdo nedělal podhled. Ale mohou být jiné důvody.

[Petr Doležal]

Kolem roku 1972 jsme ve Stavebním podniku prováděli rekonstrukce elektro starého bytového fondu, kde byly zásadně stropy zmiňované konstrukce. Na vedení, která vedlo v dutině samozřejmě rovnoběžně s nosnými trámy, se používaly vodiče AGYCP (nebo tak nějak) bez trubek. Říkali jsme jim "pancéřák".

[Rozmahel Vladimír]

Když jsem prováděl rekonstrukci svého domu, tak tam byly takto uoženy ty panceřáky Al. V té době se kabely nesměly volně klást na hořlavé hmoty / odolnost proti šíření ohně /. Dal jsem tam cyky v kopoflexce. Důležité u tohoto způsobu uložení je dbát na spolehlivé utěsnění prostupu tím stropem u svítidla.

[Stanislav Látal]

Také záleží na stávajícím stavu a provedení. Z toho by měl každý vycházet.

Nevím, ze kterého století máte svůj dům. Když jsme si s manželkou koupili od strejdy dům po prarodičích (asi r1980), tak jsme tam našli různá překvapení !

Jedno z nich byly stropy. Byly tam 2 vrstvy asi 16x16cm trámů (položené kolmo na sebe) a na těch dolních ležely desky (něco jako horní záklop, jen s minimem hřebíků a různé délky) a na tom ležela škvára a stavební suť. Na těch horních trámech už byly podlahové desky tl. 3,5cm (podlaha v jedné podkrovní místnosti). V neobydlené části půdy byly nahoře odpadové laťky a tak 5-7cm jahodového betonu - šel celkem snadno podebrat lopatou (nepotřeboval jsem ani krumpáč).
Potřeboval jsem díry na stoupačky k radiátorům a expanzní nádrži. Že podlaha má výšku asi 35cm jsem věděl. Tak jsem si od kamaráda půjčil 40mm vrták (délka 50cm) a začal vrtat.
První díra pohoda, druhá byla s hornickou vložkou a dcera se mohla umlátit smíchy, protože do rodiny přibyl "černoch". 
Po procitnutí (ta špína a škvára se sypala a sypala) jsem tam vrazil vrták zpět a zkusil jsem to z druhé strany stropu ...
Stačilo páčidlo, pár desek z podlahy pryč, pár kýblů škváry vybrat, aby okolo díry bylo čisto a pak to šlo rychle (ruční vrtačka a dlátko, tři svisle uložené trubky, vrátit škváru a desky).
S elektrikou jsem nemusel nic dělat, protože ve stropu už byla trubka s dvěma koleny a stačilo vytáhnout 1mm2 Cu vodiče s hadřenou izolací a nahradit je 1.5mm2 Cu .

Napadlo vás se tam podívat shora? Z neobydlené půdy? Při troše opatrnosti (pořádnou fošnu přes trámy) by to mohlo jít ...

[Rozmahel Vladimír]

Dvojité řešení Vašeho stropu má výhodu v nulové kročejové hlučnosti shora dolů, což bývá problém jednoduchých stropů.