Nejsem rozhodně takový odborník na osvětlování jako vy,. ale tady si dovolím polemizovat nebo upřesnit...
Pokud je mě známo a možná že se pletu, tak pro vnitřní pracovní prostory musím normu dodržet a musí být zajištěno osvětlení pracoviště sdruženým osvětlením v intenzitách dle ČSN EN 12 464-1, pokud není možnost do objektu přivést denní světlo, tak musí být pracovní doba v tomto prostoru omezena na 4hodiny denně nebo zvýšena intenzita osvětlenosti o jeden stupeň z řady v normě.
Celkem jsme s tímto bojovali na jedné prodejně, kdy hygiena nebyla ochotna uznat zvýšenou intenzitu osvětlení podle NV (myslím, že to je vám zmiňované NV 361/2007 - Něco jako: Hygienické podmínky na pracovištích) a investor musel odevzdat prohlášení, že pracovníci budou mít smlouvu na 4 hodiny denně, i když osvětlenost převyšovala hodnoty dle normy téměř na trojnásobek...
Á, pan kolega je ze severu

Díky za kompliment. I vyčerpanému panu Horskému.
Pro trvalá pracoviště s trvalým pobytem platí ČSN EN 12464-1. Tam kde denní světlo je, ale ne zcela v pořádku, tak se, pokud jsou splněny určité požadavky, zřizuje sdružené osvětlení podle ČSN 36 0020. A tam kde ani ty splněny nejsou, tak tam se zřizuje osvětlení pro bezokenní prostory (i když tam třeba okna jsou).
Podle nařízení vlády
nemusí být vyhovující denní osvětlení (ani sdružené) pokud jde o pracoviště pouze s nočním provozem nebo z technologických důvodů je pod zemí – no vida, na to jsem zapomněl, pracoviště katakomb je z technologických důvodů pod zemí, takže průvodce tam může být celý den

(ale 300 lx)… A dále – kde to nejde z nějakého technologického důvodu (napadá mě temná komora).
Konečně, což je nejzajímavější, „jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů“. To nastává tam kde to nelze třeba ze statických důvodů; technologicky jsou okna vyloučena třeba v prodejnách zbožím citlivým na světlo – látky, nábytek; historický objekt musí zachovat fasádu a velikost oken atd. Tam kde to dispozice neumožňuje – třeba prodejna hluboká mnoho metrů nebo umístěná v obchodním domě daleko od přístupu denního světla.
Nařízení vlády (ani v novele) nikde nezakazuje sdružené osvětlení (snad jsem se nepřehlédl).
Norma ČSN 73 0580-1 nařizuje kde musí být vždy vyhovující denní osvětlení – týká se to novostaveb a v nich vyjmenovaných prostor (např. denní místnost uživatelů vnitřních prostorů
bez denního světla). I tam je však přípustné krátkodobé sdružené osvětlení – ovšem jen výjimečně. V jiných případech (než novostaveb a v nich vyjmenovaných prostor) je sdružené osvětlení přípustné. Opět zdůvodněné.
V obchodní jednotce má hygienik (resp. stavební úřad) právo nárokovat vyhovující denní osvětlení jen v
denní místnosti uživatelů vnitřních prostorů bez denního světla. Nikde jinde – pokud to druhá stana řádně zdůvodní. Tedy ani v katakombách. Požadovat dokument od stavitele, že v provozovnách bude pracovní doba do čtyř hodin denně je neskutečné překročení pravomocí a zneužití postavení. Navíc stavitel postavený prostor obvykle pronajímá, takže vlastně nutí nájemníky do značně nevýhodných smluv. Zvyšují se provozní náklady – uživatel musí vyškolit dvojnásobný počet pracovníků, což je někdy velmi nákladná záležitost. Zavání mi to sabotáží rozvoje hospodářství této země (bez smajlíka). A je to o to smutnější, když se toho dopouští úředník, který sice umí předpisy zpaměti, ale vyznačuje se mizivými schopnostmi, nulovou kreativitou, žádným přehledem a snad zápornou tolerancí.