Jak spočítat, zda kabel v podkrovním stropě není moc blízko soustavě hromosvodu?

[Jan Hájek]

2. Zásuvku ponechám, pretože ak má dôjsť k preskoku, tak nech dôjde ku "kontrolovanému" preskoku a trebarz aj zničeniu časti elektroinštalácie - prepäťovka v HR by si to mala zobrať na starosť, pretože v danom mieste by mala byť umiestnená posteľ a vôbec ma neláka predstava spánku, keď 40 cm je zvod...

Trochu zvláštní, přeskok skrz zeď, s jejím roztříštěním a zřejmě i zapálením buď od přeskoku, nebo od zničené instalace ve zbytku objektu považujete za kontrolovaný přeskok.

3. Iná alternatíva...

Čo je lepšie?

Evakuační zavazadlo (důležité osobní doklady atd.) s velkými uchy umístěné blízko východu objektu.

PS: Svojho času sa tu riešil dôvod prepojenia hlavného a bleskového uzemňovača (ak nie sú totožné). A niekto z odpovedajúcich priložil obrázok, že v prípade neprepojenia by bola oblasť miestnosti v blízkosti zvodu bleskového prúdu neobývateľná a bez akýchkoľvek elektrospotrebičov. A práve to prepojenie uzemňovačov (všetko na rovnakom potenciály) robí danú oblasť obývateľnou. Tak potom nerozumiem ako je to s tým preskokom...

Tak si tu diskuzi znovu prosím přečtěte, je to v ní docela dobře objasněno. Nebo si přečtěte ČSN (STN) EN 62305-3 tam a v ostatních částech normy máte úplně vše.

[Roman GAJDOS]

Trochu zvláštní, přeskok skrz zeď, s jejím roztříštěním a zřejmě i zapálením buď od přeskoku, nebo od zničené instalace ve zbytku objektu považujete za kontrolovaný přeskok.

Preto som to dal do úvodzoviek.

Mnou popísaný príklad (zásuvka v múre oproti zvodu v múre) nie je môj výmysel, ale je to v projekte. A sám ste uviedli potenciálne nebezpečné následky... Preto sa to snažím pochopiť a urobiť to inak, správne.

Tak si tu diskuzi znovu prosím přečtěte, je to v ní docela dobře objasněno. Nebo si přečtěte ČSN (STN) EN 62305-3 tam a v ostatních částech normy máte úplně vše.

Neviem, či máte na mysli tú istú diskusiu, ale tú, ktorú som mal na mysli ja, inicioval p. Ratiborský. Prečítal som ju opäť. Dané vlákno má síce 6 strán, ale 2/3 diskusie sú venované ironickým poznámka na p. Ratiborského (nepoznám jeho minulosť, ale podľa hodnotenia asi nebude veľmi obľúbený...). Síce každý radil prepojiť PEN s uzemnením hromozvodu + prepäťovka v rozvádzači, čo dáva absolútny, nespochybniteľný význam. Ale čo s fázovým vodičom a vodičom N?. Síce PE vodič je na približne rovnakom potenciály ako vo zvode, ale čo v prípade preskoku na L alebo N? Prepäťovka v rozvádzači mi pomôže? Sám vravíte o zničenej instalácii. Tak ako postupovať? Vynechať zásuvku, alebo to v projekte OK?

Mojím najväčším problémom je, že nechcem len vedieť ako veci urobiť, ale ako fungujú. Na jednej strane uvádzate možné nebezpečia v danej situácii, ale na strane druhej po zadaní rozmerov stavby do softvéru DEHN - výpočet minimálnej vzdialenosti (stiahnuté demo z DEHNu) mi to príde, že minimálna vzdialenosť by mohla byť OK, pretože ide o izbu na prízemí (to som zrejme v popise neuviedol - moja chyba). Ale problém môže byť kdekoľvek inde (napr. na poschodí).

[Roman GAJDOS]

Doplnok k predchádzajúcemu príspevku:
Alebo je to tak, že vodiču L a N dvihne potenciál prepäťovka v rozvádzači (0,9/1,5 kV) a teda nedôjde k preskoku? Asi neuvažujem správne, lebo z vášho príspevku som pochopil, že áno - dôjde k preskoku.

[Jan Hájek]

Snažíme se v diskuzi vysvětlit cca 200 stránek A4 z normy, to se prostě nepovede.
SW který máte, bude asi těžko z DEHN, když DEHN SW pro výpočet dostatečné vzdálenosti poskytuje formou super nástavby na dokonalý DEHNsupport, ale ne zdarma.
Máte tedy SW Milana Kauckého z KníŠky, nejspíše, protože tam je vše včetně analýzy rizika zdarma.

Ano je možné, že vám dostatečná vzdálenost s vyjde v místě přiblížení taková, že je riziko přeskoku nepravděpodobné, ale to bez znalosti dokumentace a provedení domu nejde, s dokumentací stačí na orientaci cca 2-3 hodiny práce.

SPD funguje tak, že vyrovnává potenciál mezi všemi vodiči, tedy i L a N, ... tedy pokud je mezi nimi zapojen.

Mrkněte se na předmluvu v KniíŠce 2.0 o SPD, snažil jsem se to podat co nejjednodušeji. http://www.kniska.eu/kniska/kniska_2.1-1

Nevím jak na Slovensku, ale v ČR je hromosvod a ochrana před přepětím atm. původu vyhrazené technické zařízení, takže je třeba, aby ho navrhl a realizoval někdo kdo tomu rozumí, osobně preferuji schopnosti před papírem, ale podle Vašich předchozích dotazů vidím, že instalaci skládáte jako puzzle. Stavte se někdy na školení, vše vysvětlit by byl rozsah textu na knihu, tak si zatím prostudujte to co jsem už napsal.

[Roman GAJDOS]

SW který máte, bude asi těžko z DEHN, když DEHN SW pro výpočet dostatečné vzdálenosti poskytuje formou super nástavby na dokonalý DEHNsupport, ale ne zdarma.
Máte tedy SW Milana Kauckého z KníŠky, nejspíše, protože tam je vše včetně analýzy rizika zdarma.

Na veveve.dehn.cz/cz/servis/downloads/dehnsupport.shtml je možnosť stiahnuť demo verziu (veľmi obmedzená - ale šablóna sedlovej strechy pre LPS 2 tam je). Je tam vypočítaná bezpečná vzdialenosť pre hrebeň strechy, okraj strechy a okolitý terén (prípadne suterén).

SPD funguje tak, že vyrovnává potenciál mezi všemi vodiči, tedy i L a N, ... tedy pokud je mezi nimi zapojen.

Táto veta ma vrátila k myšlienke, ktorú som na začiatku zavrhol. Čiže ak príde k prepätiu z distribučnej siete, tak iskrište (varistor) zrazí prepätie na prípustnú hodnotu voči zemi (PE) - to mi bolo jasné na začiatku. Ale ak príde k prepätiu z PE (uzemňovač hromozvodu), tak prepäťovka "dvihne" úroveň napätia na prípustny rozdiel (+- 1.5 kV) spôsobom takým, že zvyšok "pustí" do distribučnej siete. A práve toto som na začiatku zavrhol z dôvodu toho, že ak prepäťovka nie je (ja ju mám), alebo zlyhala (čo sa môže stať), tak síce PE vodič je "vyrovnaný", ale L a/alebo N môže spôsobiť riadny problém. Ostáva dúfať, že to skončí v rozvádzači, alebo niekde v rozvodnej krabici (niekde, kde dôjde k preskoku) bez úasti človeka.
Každopádne ďakujem za nakopnutie.

[Jaroslav Hlava]

Pokud shrnu předchozí diskusi tomto vláknu, mohu asi  říci, že více méně obecná shoda je na tom, že při použití plechové střechy je zapotřebí dodržet dostatečnou vzdálenost vnitřních vedení i konstrukcí jako SDK profily atd. od plechové střechy a pokud to nelze tak je nutné použít izolovanou soustavu hromosvodu s využitím HVI vodičů. Přitom při výpočtu dostatečné vzdálenosti je zapotřebí brát délku l jako celkovou délku svodů plus hřebenového vedení až k uvažovanému místu.
Teď jsem nicméně narazil na zajímavý odborný článek Brauner G., Pacher W. and  Pigler F. (2004), Blitzschutz durch Metalldächer,  e & i Elektrotechnik und Informationstechnik, Vol. 121, No. 7-8, s. a15-a22. tam lze najít dvě velmi zásadní tvrzení podložená celkem obsáhlými experimenty:
a) impedance běžné plechové střechy bez zvláštních opatření jako pospojovaní, sletování atd. plechů je minimálně 10 krát menší než běžných svodů (míněno samozřejmě pro vysoká napětí, která prorazí vrstvy barvy či oxidů na plechu). Proto nemá v podstatě smysl instalovat svody na plechovou střechu ani  hřebenové jímače, postačí spojení dolních okrajů střechy se zemí. Je samozřejmě nutné počítat s tím, že může dojít k propálení děr do plechu, nicméně nebezpečí, že by to vedlo k požáru je na zakladě výzkumů popsaných v Oppitz, H. (1999),  Ursachen for die Entstehung von Bränden bei direktem Blitzeinschlag. Diss. TU
Wien možné prohlásit za minimální a navíc pravděpodobnost, že u průměrného RD dojde k úderu blesku, který by vypálil díru o průměru 2 cm je cca jednou za 6600 let.
b) Při výpočtu dostatečné vzdálenosti je možné brát kc=1/n, kde n je počet svodů z okraje střechy, a l lze brát jako délku svodu z dolního okraje střechy k zemi. Tím vychází dostatečná vzdálenost od plechové střechy jako mimořádně malá, typicky v jednotkách cm či max do desti cm pro vzduch. Tu není problém dodržet a SDK konstrukce pod plechovou střechou, stejně jako elektrické vedení tak nepředstavují riziko.
Jaké je mínění ostatních na obdobné názory. Setkal se s tím někdo popř. je tu někdo, kdo by třeba řekl: "Ano s tímto názorem  jsem se setkal nicméně dalšími výzkumy bylo toto mínění vyvráceno jako mylné?"

P.S. Příslušný článek je k dispozici v pdf z databáze sprigerlink (http://www.springerlink.com/content/bh14541u5878t832/) ovšem pouze se sítí univerzit a velkých knihoven, které mají předplacen přístup.

 

[Jan Hájek]

To:  Jaroslav Hlava

Pěkný, takto si představuji diskuze, uvedení zdrojů atd.
Uvedené informace si vyhledám, ale od té doby uplynulo už dost let a mezitím vyšlo něco novějšího (v roce 2008) a prošlo to na rozdíl od článků širší shodou: Beiblatt 4 zu DIN EN 62305-3  -Verwendung von Metalldächern in Blitzschutzsystemen.

Pro požadavky na plechové střechy je DIN V VDE V 0185-600 - Protection against lightning – Part 600 Testing of the suitability of coated metallic roofs as a natural components of the lightning protection system.

No a takto vypadá na střeše z plechových tašek 10 kA bleskového proudu (ten samý ohňostroj je ze spodní strany).