Jak spočítat, zda kabel v podkrovním stropě není moc blízko soustavě hromosvodu?

[Jaroslav Hlava]

Při vedení kabelu ve stropě v podkroví pod šikmou plechovou střechou mi vychází asi šestimetrový souběh kabelu a hřebenového vedení hromosvodu ve vzdálenosti cca140 cm.  Vedení je přímo ke koncovému spotřebiči (akum. kamna s elektronickou řídicí jednotkou), kde se již nepředpokládá instalace přepěťových ochran. Existuje nějaký více méně exaktní postup, jak stanovit, zda to takto lze vést nebo zda možnost indukce výraznějšího přepětí do kabelu při úderu blesku do domu či blízkého okolí je natolik vysoká, že je lépe to vést jinak (tzn. o něco níže ve zdi, kde je to sice problematické kvůli komínu, šikminám atd. ale ne nerealizovatelné)?   

[Lukáš Rotrekl]

www.kniska.eu, po prostudovani je mozne, ze naleznete odpoved, naleznete i jednoduchy software, ktery vam v zakladnich pripadech pomuze, pripadne najit nejakeho projektanta, ktery by vam dokazal poradit podle mistnich podminek.

[Jaroslav Hlava]

www.kniska.eu, po prostudovani je mozne, ze naleznete odpoved, naleznete i jednoduchy software, ktery vam v zakladnich pripadech pomuze, pripadne najit nejakeho projektanta, ktery by vam dokazal poradit podle mistnich podminek.

Děkuji za odpověď. podle vztahů uvedených v knisce a dalších materiálech na této stránce (s>(ki*kc)*l/km) se to dá celkem dobře spočítat. Jen bych se ještě  rád zeptal. Pokud je střecha plechová, měl bych ji celou brát jako součást hromosvodní soustavy a tedy by žádná část instalace neměla být střeše blíže než dostatečná vzdálenost s (v mém případě 1,1 m ve zdi 0,55 ve vzduchu) nebo to platí jen ve vztahu k hřebenovému vedení a svodům?  Pokud by to totiz platilo pro střechu jako celek, měl bych docela problém to dát i do zdi, protože na některých místech sešikmená střecha na obvodu místnosti končí tak metr nad podlahou.   

[Fuk Tomáš]

Pokud jsem správně pochopil váš úvodní dotaz, tak máte tu plechovou střechu vodivě spojenou s jímací soustavou, takže je třeba ji tak brát.
Alternativou je zkrácení bezpečné vzdálenosti zvýšením počtu svodů, případně montáž izolovaného hromosvodu.

[Milan Hudec]

Vzorec dle mého názoru platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu, tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby F. klec.
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.

[J.Patúc]

Vzorec dle mého názoru platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu, tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby F. klec.
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.

Pokial sú vynikajúce zvody, tak po plechovej streche sa nemusí šíriť blesk v plazmovom stave, no rozdiel potencialov blesku na plechovej streche a kablu pod strechou nesmie byt dostatocný na preskok blesku na kabel. Ak nie je dobrý alebo žiadny zvod, tak blesk sa šíri v plazmovom kanale po streche,  prerazí plech a preskočí na kabel pod strechou.

[Jan Hájek]

Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.

Obecně brané pravidlo, ale pořád jen tak od oka, mezi kolegy v Německu je :
Jako F-klec je možné brát objekt, pokud rozteč mezi svody je rovná, nebo nižší než je výška patra.

Ani toto pravidlo neznamená, že by se neměla přepočítat dostatečná vzdálenost (pokud jsou spočítat svody) a dostatečný odstup, výpočet podle ČSN EN 62305-4  A.3.1.1 Mřížové prostorové stínění LPZ 1 v případě přímého úderu blesku.
... ti co se pohybují v nemocnicích již vědí.

[Jiří Schwarz]

podle vztahů uvedených v knisce a dalších materiálech na této stránce (s>(ki*kc)*l/km) se to dá celkem dobře spočítat.

Mě cosi uniklo.
Starý dům, "nový" hromosvod, okružní vedení, vyvedené na 6 místech, připojeno 6 svodů hromosvodu, v jednom místě napojení svodu hromosvodu je skříňka HOP.
Když se posuzuje dostatečná vzdálenost, dosazuje se do vzorce za l vzdálenost vyšetřovaného místa od nejbližšího místa přípojení na okružní vedení, nebo celá vzdálenost až k HOP?

[Lukáš Rotrekl]

Obecně brané pravidlo, ale pořád jen tak od oka, mezi kolegy v Německu je :
Jako F-klec je možné brát objekt, pokud rozteč mezi svody je rovná, nebo nižší než je výška patra.

....

Kolega Hudec, směřoval dotaz k tomu, jestli se za Faradayovu klec dá brát plechová střecha, podle mě by to šlo, ale jen tak, že od toho kde tato klec začne, by dostatečná vzdálenost už nenarůstala, ale pokud nebude tato klec souvislá až k místu ekvipotenciálního vyrovnání, tak tam stejně je potřeba nějakou dostatečnou vzdálenost uvažovat. Ale vyjadřuju jen svůj pocit, který může být naprosto odlišný od reality jiného výkladu... 

[Fuk Tomáš]

Vzorec dle mého názoru platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu, tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby F. klec.
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.

Tady se nejedná o šíření Vaší bleskoplazmy, ale o rozdíl potenciálů mezi tou plechovou střechou (která je na potenciálu vršku jímací soustavy) a kabelem pod střechou (prakticky na zemním potenciálu).

Jediná úleva, která by se dala uvažovat při kvalitním vodivém pospojení jak plechů střechy navzájem, tak i horního i dolního okraje střechy na svody, by byla ta, že by se metry svodu "po střeše" počítaly s nějakým redukčním koeficientem díky menší impedanci "střechosvodu", takže by efektivní výška od bodu ekvipotenciálního pospojování k vrcholu střechy vyšla kratší.
Problém tazatele se však týká spíše dolního okraje střechy, a tam uvedená možnost nepomůže.

[Lukáš Rotrekl]

Mě cosi uniklo.
Starý dům, "nový" hromosvod, okružní vedení, vyvedené na 6 místech, připojeno 6 svodů hromosvodu, v jednom místě napojení svodu hromosvodu je skříňka HOP.
Když se posuzuje dostatečná vzdálenost, dosazuje se do vzorce za l vzdálenost vyšetřovaného místa od nejbližšího místa přípojení na okružní vedení, nebo celá vzdálenost až k HOP?

No myslím, že pokud se udělá ekvip. vyrovnání na patře, tak se vzdálenost počítá od místa vyrovnání potenciálů, pokud se počítá dostatečná vzdálenost od uzemnění základovým zemničem, což je vlastně speciální případ ekvipotenciálního vyrovnání, tak se nepočítá délka v základech, ale jen od připojení na pásek... Takže bych to viděl stejně nebo se pletu?

[Fuk Tomáš]

...okružní vedení, vyvedené na 6 místech, připojeno 6 svodů hromosvodu, v jednom místě napojení svodu hromosvodu je skříňka HOP.
Když se posuzuje dostatečná vzdálenost, dosazuje se do vzorce za l vzdálenost vyšetřovaného místa od nejbližšího místa přípojení na okružní vedení, nebo celá vzdálenost až k HOP?

To není buď/anebo, ale je to složitější. Viz obr. C.4 v 62305-3.

[Jaroslav Hlava]

Děkuji všem za diskusi. Přečetl jsem si relevantní části Kníšky a příslušné normy a v podstatě jediný prakticky realizovatelný závěr, který jsem  z toho mohl pro sebe vyvodit,  je ten, že vedení ve stropě se v každém případě musím vyhnout u všeho kromě přívodů ke světlům, které tam bohužel nemohou nebýt, a pro vedení ostatního bude nejépe použít dolní instalační zónu u podlahy.
Dále asi je lépe se tím nezabývat, protože by to vedlo k prakticky nerealizovatelným závěrům. Velký kovový předmět jako je sádrokartónová stropní konstrukce, která je v šikmině cca 25 cm od kovové střechy oddálit prostě technicky nelze (snad jedině nahradit dřevěnou konstrukcí a obložením palubkami) a pokud by dostatečná vzdálenost (v rockwoolu asi počítaná stejně jako v cihle? ten výběr materiálů v tabulce pro km je v normě vůbec nějak chudý vzhledem k současné paletě stavebních materiálů) měla být pod 25 cm, měl bych z domu spíše klec se samými svody. Pokud bych chtěl být důsledný musel bych i řešit, jak zapojit do LPS piáno, jehož těžká kovová hmota jen jen přes 30 cm zeď vzdálena od kovové střechy v přilehlé nižší části domu, musel bych nechat přemístit elektroměrový rozvaděč, který je již mnoho desetiletí pod nízkou kovovou střechou v předsíni, k níž je také daleko blíže než dostatečná vzdálenost atd. Jsem tedy rozhodně rád, že vím, že u vedení pod střechou hrozí horší nebezpečí než "pouhé" indukované přepětí, ale kompletní splnění všech požadavků normy je v obytném podkroví asi spíše jen věcí sci fi.

[Jan Hájek]

Jde to, jen nesmíte trvat na vodivých materiálech ve střeše a stěny nechávat nevodivé.
Nebo můžete udělat izolovaný hromosvod za pomoci vodiče HVI, je to levnější než dodělávat vodivé stěny.
Nebo se na to vykašlat a mít za bouřky připravené evakuační zavazadlo, nebo jí přestát v autě, pak jsou výhodou levnější automobily, které mají karoserii z kovu a ne kompozitů. 

[Jan Alin]

Nebo se na to vykašlat a mít za bouřky připravené evakuační zavazadlo, nebo jí přestát v autě, pak jsou výhodou levnější automobily, které mají karoserii z kovu a ne kompozitů. 

To by se v autech pak musel sejít prakticky celý národ, jako vtip dobré ale jinak? Já bych zas tolik nestrašil, zní to pak nevěrohodně .