U mojich rodičov je prakticky neustále napätie L-N cca 250V. Je to na dedine, 3. dom od trafa, na začiatku mnoho stovák metrov dlhej vetvy. Mám pocit, že výstup z trafa je schválne nastavený na na hornej hranici tolerancie, aby na konci tej vetvy ešte stále boli v tolerancii. Nikdy som nemal možnosť to zmerať na vzdialenom konci. Aký môže byť úbytok napätia na povedzme 1km dlhej vetve od trafa, kde je pripojených povedzme 50 rodinných domov "zbernicovo", t.j. dva rady domov okolo cesty a potoka v uzkej horskej doline?
To, co popisujete je klasický způsob řešení problému u starých, nevyhovujících rozvodů v obcích. V posledním (nebo skoro posledním) objektu na tomto rozvodu si stěžovali na nízké napětí, proto na DT posunuli napětí co nejvýše. V mém příspěvku píši, jak by to být mělo, to že se tak neděje, je bohužel odrazem situace v našich zemích v posledních 20 létech.
Pro ty, kteří se o tuto problematiku zajímají mohu doporučit brožurku: Ing. František Popolanský, Jmenovitá napětí, vydalo vydavatelství STRO-M 1993, právě v souvislosti s přechodem z 220 na 230V. S ohledem na stáří publikace ovšem nevím, jak bude k dosažení, snad v nějaké tech. knihovně k zapůjčení nebo prostudování bude.
Autor
