Je směr toku výkonu v každém časovém okamžiku stejný?

[Milan Hudec]

A nesetkal jste s tím výlučně v soustavách TN-C?

Právě, že ne, a pokud ano, jakou vidíte příčinu?
Ponejvíce jsem to vídávám u spotřebičů vyšších výkonů, připojovaných zástrčkou, kde "fázový" kolík zástrčky flexošnůry bývá v mnoha případech napálen.

[Fuk Tomáš]

Se přiznám, že tato debata mě nabourala Kirhofa i s Ohmem dohromady

Na produkty pánů Ohma ani Kirchhoffa nemá předcházející debata vliv, zůstávají v platnosti v nezměněném rozsahu 

Nicméně je dle těchto teorií vysvětlitelné většinové opálení fázového kolíku, svorky, zdířky oproti svorkám N?
Skutečně jsem viděl v naprosté většině případů v jednofáz. obvodech problém na fázi.

Já pro takovouto tendenci mám toto možné vysvětlení:
V instalaci TNC bývá krátká propojka mezi PE kolíkem a N zdířkou. Tato propojka je schopna odvést trochu tepla z N zdířky na PE kolík, který zafunguje jako malý chladič. Proto je N zdířka o něco málo méně tepelně namáhána (při stejném přechodovém odporu).
Pak mě ještě napadá další možnost - u některých běžných zásuvek je pozice zdířek trochu viklavá, zvláště pokud není fest utažený šroubek co ji drží v tělese zásuvky. Pak může krátká propojka mezi N a PE zafungovat jako jakési vyztužení, zmenšující pohyby N zdířky při zastrkování vidlice, zvláště když je ta propojka udělána tak, že těsně obepíná těleso z izolantu.

Pro takovouto tendenci u soustavy TN-S ovšem žádné vysvětlení nemám.

[Ján Pitoňák]

Podívejme se znovu pozorně jak zněla otázka:
Je směr toku výkonu na přívodním vodiči v každém časovém okamžiku stejný?
Má odpověď by byla, že zadání je nesmyslné.

Ja by som povedal, že zadanie má zmysel, avšak nie je formulované celkom jednoznačne, a preto sa dá o tomto polemizovať. Preto asi aj tieto akademické debaty.
Samozrejme, že aj keď samotný výkon je skalár, pojem smer toku výkonu je celkom bežný pojem, ktorý má svoj význam a často sa používa najmä v distribučných sústavách. Smer toku výkonu vyjadruje napr. to, či sa vedením z bodu A do bodu B prenáša výkon z A do B alebo opačne.
Ak chcel autor témy vedieť, či sa v čase mení smer toku okamžitých hodnôt činného výkonu, tak mal túto otázku takto upresniť. Smer toku okamžitých hodnôt  činného výkonu pri inej ako čisto odporovej záťaži sa samozrejme, tak ako tu už bolo uvedené, v čase mení.

[Milan Hudec]

Na produkty pánů Ohma ani Kirchhoffa nemá předcházející debata vliv, zůstávají v platnosti v nezměněném rozsahu 

Já pro takovouto tendenci mám toto možné vysvětlení:
V instalaci TNC bývá krátká propojka mezi PE kolíkem a N zdířkou. Tato propojka je schopna odvést trochu tepla z N zdířky na PE kolík, který zafunguje jako malý chladič. Proto je N zdířka o něco málo méně tepelně namáhána (při stejném přechodovém odporu).
Pak mě ještě napadá další možnost - u některých běžných zásuvek je pozice zdířek trochu viklavá, zvláště pokud není fest utažený šroubek co ji drží v tělese zásuvky. Pak může krátká propojka mezi N a PE zafungovat jako jakési vyztužení, zmenšující pohyby N zdířky při zastrkování vidlice, zvláště když je ta propojka udělána tak, že těsně obepíná těleso z izolantu.

Pro takovouto tendenci u soustavy TN-S ovšem žádné vysvětlení nemám.

S tou propojkou je to pro TN-C super vysvětlení, už jsem to probíral s mnoha elektrikáří, až Vy....díky
Ještě pokud budete ochoten prozradit, co tvoříte na své fotografii, už na to koukám "postý", že by nějaká zídka?

[Petr Doležal]

S tou propojkou je to pro TN-C super vysvětlení,

Proto jsem se na to TN-C ptal, ale podobně jako kolega Fuk jsem zaskočen tím, že se s tím setkáváte i v TN-S.
Leda by člověk podvědomě více utahoval nulový vodič než fázový.
A když už jsem nakousl to utahování, používá někdo momentový šroubovák?

[Fuk Tomáš]

S tou propojkou je to pro TN-C super vysvětlení, už jsem to probíral s mnoha elektrikáří, až Vy....díky

Ještě mě přeci jen napadla jedna teorie, která by mohla poskytnout i vysvětlení pro o chlup rychlejší degradaci L zdířky v porovnání s N zdířkou. Uvádím to takhle úmyslně, protože to rozhodně nemám ověřené nějakým solidním měřením nebo literaturou.

V těsné blízkosti zdířky N je nějaká intenzita elektrického pole, způsobeného blízkostí fázového vodiče a zdířky. Toto elektrické pole bude částečně odstíněno šínou PE vloženou mezi L a N zdířky, takže nebude moc silné.
Oproti tomu v těsné blízkosti zdířky L bude elektrické pole silnější - nejblíž se nachází šína PE na zemním potenciálu, a jednak obklopující ji ze všech stran - i do okolního zdiva.
Toto mohutnější elektrické pole kolem L komponent, v porovnání se slabším el. polem kolem N komponent, by snad možná mohlo o něco urychlit proces oxidace kontaktních ploch, stejně jako tak činí zvýšená teplota.
To je jediné, co mne napadlo...

Ještě pokud budete ochoten prozradit, co tvoříte na své fotografii, už na to koukám "postý", že by nějaká zídka?

Přikládám další kámen na hromadu, kterou přede mnou vytvořili dřívější kolemjdoucí. Vybral jsem tuto fotku, protože tak trochu symbolizuje moji činnost zde.

[Milan Hudec]

Proto jsem se na to TN-C ptal, ale podobně jako kolega Fuk jsem zaskočen tím, že se s tím setkáváte i v TN-S.
Leda by člověk podvědomě více utahoval nulový vodič než fázový.
A když už jsem nakousl to utahování, používá někdo momentový šroubovák?

Nepoužívám a nezmám nikoho, ale zkoušel jsem to s nastavením momentu dle výrobců komponent (většinou 3-4 Nm) a popravdě řečeno, dle citu se mě to zdá oproti "ruce" takto utažený málo.
Než mě začnete kamenovat, ano jsem si vědom, že hodnoty vycházejí z nějakých zkoušek výrobce.