{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast řešení teoretických úvah
| | |-+  Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 3 4 ... 6 Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?  (Přečteno 43910 krát)
Jaroslav Ratiborský
*
Offline Offline




« kdy: 13.04.2011, 12:21 »

Je možné vysvětlit, jakým způsobem ochrání přepěťové ochrany elektrozařízen í a elektroniku rodinného domku,jestliže spojím uzemnění hromosvodu s vodičem PEN  ? Tímto nezpochybňuji přepěťové ochrany,ale spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN.
Zatím jsem přesvědčen, i když to vždy nejde, že při samostatném uzemnění hromosvodu vzniknou menší škody.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #1 kdy: 14.04.2011, 01:12 »

Řekl bych, že to není dobře položená otázka. Tak totiž ten problém nestojí – jestli zemniče spojit či ne. Souvisí to především s celkovým řešením LPS.
______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
Nejlepší ochranu proti škodám představuje hromosvod oddálený, dostatečně izolovaný od budovy a všech systémů jak uvnitř budovy, tak i do budovy vstupujících zvenčí. Pokud je pak takový systém doplněn ekvipotenciálním pospojováním vč. třístupňové ochrany proti přepětí, nelze si nic lepšího přát.
Z pohledu minimalizace škod v objektu samotném je ale i zde výhodnější spojit zemniče PEN a hromosvodu. Sníží se tím jak zemní odpor přizemnění PEN (tzn. lepší odolnost proti poruše tohoto vodiče), tak zemní odpor hromosvodné soustavy (tzn. menší napětí, menší bezpečná izolační vzdálenost).
Z pohledu minimalizace ovlivnění vnější elektrorozvodné sítě je tomu trochu jinak. Oddělení zemničů PEN a hromosvodu výrazně potlačí přenos bleskového proudu do elektrorozvodné sítě. Je však třeba si uvědomit, že zavlečení části bleskového proudu a tedy i přepětí do této sítě se z praktických důvodů nelze zcela vyhnout. Často zmiňovaná mezera (v zemi) 5 m mezi zemniči PEN a hromosvodu je považována za dostatečnou pro to, aby nedocházelo k výbojům, ale zdaleka není dostatečná pro to, aby se zemniče vzájemně neovlivňovaly.
U této varianty řešení s oddělenými zemniči je však naprosto klíčové, aby za žádných okolností, ani při nejsilnějším uvažovaném blesku, nedošlo k výboji mezi vzájemně izolovanými systémy hromosvodu a budovy. Pokud by k němu došlo, byla by situace mnohem horší, než při spojených zemničích. Přirovnal bych to k protržení přehrady, která do té doby chránila před povodní.
Pokud tedy má být zvoleno řešení s oddělenými zemniči, klade to obzvláštní nároky na prostor kolem objektu, kvalitu projekce, montážních prací i použitých komponent. Proto norma hovoří o tom, že je toto řešení možno zvolit u speciálních objektů, přímo vyžadujících oddělení hromosvodu a elektrorozvodů.

A jaké budou škody při úderu blesku do hromosvodu? Pokud síla blesku nepřekročí hodnotu zohledněnou projektem, škody nebudou žádné.
______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
Druhé nejlepší řešení je LPS s neizolovaným hromosvodem, s důsledným ekvipotenciálním pospojováním, tedy i zemničů PEN a hromosvodu. Pokud je správně provedeno, mj. s dostatečně dimenzovanými svodiči bleskového proudu, poskytuje objektu samotnému prakticky stejnou úroveň ochrany jako řešení s izolovaným hromosvodem.
A jaké budou škody při úderu blesku do hromosvodu? I zde platí, že pokud síla blesku nepřekročí hodnotu zohledněnou projektem, škody na objektu nebudou žádné.

Odpůrci tohoto řešení namítají, že se do elektrorozvodné sítě zavléká bleskový proud, a že se tím tedy ohrožují okolní objekty. Ano, zavléká se tam, ale důsledky nejsou až tak vážné. Hlavní část zavlečeného proudu jde po distribučním vedení k transformátoru, a jen zlomek z toho do jednotlivých odboček vedení.
Například: blesk 150 kA – z toho 75 kA do elektropřípojky – z toho 35 kA do distr. trafa a 40 kA do 5 odboček, tzn. po 8 kA do každé z 5 odboček k sousedním objektům, tzn. po 2 kA po každém vodiči třífázové přípojky.
Přitom svodiče T1 v zasaženém chráněném objektu udržují napětí mezi jednotlivými vodiči (na vstupu do zasaženého objektu) pod úrovní 1,5 kV, takže pro dodržení téže ochranné úrovně i v sousedních objektech už stačí jen poměrně malý vyrovnávací proud v řádu jednotek kA na jeden chráněný vodič. To mohou v těch sousedních objektech zajistit i přepěťové ochrany T2, případně cca 2 ks p.o. T3. To už nejsou žádné astronomické částky za pořízení, a kdo žádné takové ochrany nepoužívá, asi nemá nic tak cenného, co by bylo vhodné chránit a dobrovolně na sebe toto riziko bere. Jak je uvedeno výše, zavlečení přepětí a bleskového proudu do sítě se u běžného objektu úplně zamezit nedá, ani u vedení uloženého v zemi.
 ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
Až třetím nejlepším řešením je řešení s neizolovaným hromosvodem a oddělenými zemniči PEN a hromosvodu. Až do určité síly blesku (amplitudy bleskového proudu) poskytuje objektu ochranu téměř srovnatelnou s řešením druhým (má větší zemní odpor zemniče), a zavléká do elektrorozvodné sítě jen malou část bleskového proudu. Při překročení této amplitudy dojde k výboji mezi hromosvodem a systémy v budově, s následnými rozsáhlými škodami vč. zavlečení ostré proudové i napěťové vlny do elektropřípojky, což představuje pro okolní objekty přinejmenším stejné ohrožení přepětím, jako kdyby byly zemniče spojeny. Současně to prudce zvyšuje ohrožení sousedních objektů požárem od zasaženého objektu.
Otázkou je, jaká je ta hraniční amplituda bleskové proudové vlny. To záleží na konkrétních místních podmínkách. Uvědomíme-li si však, že napětí na odděleném zemniči hromosvodu proti vzdálené zemi je při zemním rázovém odporu 3 ohmy a amplitudě bleskového proudu 150 kA nějakých 450 kV, a přidáme-li k tomu nějaké ty stovky kV úbytku napětí na svodech, budeme těžko hledat postaru projektovaný objekt, který to udrží. Jednalo by se pak o objekt s izolovaným hromosvodem zmiňovaný na začátku. Dá se tedy asi odhadnout, že pro většinu stávajících starších objektů s nespojenými zemniči ta mez bude někde kolem 50 kA.
Toto řešení tedy poskytuje při slabém blesku ochranu téměř srovnatelnou jako předchozí řešení se spojenými zemniči (pro okolní objekty, které nemají instalovány žádné svodiče, dokonce o něco málo lepší), avšak při silném blesku je tato ochrana nesrovnatelně horší a škody mohou být velmi značné. Proto ČSN EN 62305-3 toto řešení nedoporučuje.
______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
Třístupňová ochrana proti přepětí pak funguje tak, že omezuje přepětí mezi jednotlivými vodiči v elektroinstala ci, a tedy i mezi svorkami spotřebičů. A to nezávisle na tom, zda jsou ony zemniče spojené nebo ne. Rozdíl je jenom v tom, že při nespojených zemničích je namáhána menším proudem (v případě neizolovaného hromosvodu to však platí pouze při slabém blesku – dokud nedojde k výboji mezi hromosvodem a systémy v budově).
______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
No a čtvrtým řešením je nerealizovat LPS, což lze doporučit jen u objektů s dostatečně nízkým rizikem.
______________ ______________ ______________ ______________ ______________ __________
Takže otázka v úvodu tématu zní spíše – realizovat třetí nejlepší řešení, anebo druhé nejlepší řešení, když to úplně nejlepší nelze?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jaroslav Ratiborský
*
Offline Offline




« Odpověď #2 kdy: 14.04.2011, 07:10 »

Řekl bych, že to není dobře položená otázka. Tak totiž ten problém nestojí – jestli zemniče spojit či ne. Souvisí to především s celkovým řešením LPS.
Pane Fuku já jsem jasně formuloval otázku a ne problém. Děkuji za obsáhlou odpověď,která však na moji konkrétní otázku neodpovídá respektive nespojení PEN s uzemněním hromosvodu považuje za nevhodné.
Přitom u 90 % objektů postavených před cca rokem 2000 tomu tak je bez a elektroinstala ce jsou v provozu bez větších problémů.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Radek Červený
Žij a nechej žít
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #3 kdy: 14.04.2011, 08:20 »

Pane Ratiborský, já si zase myslím, a věřím, že podle vývoje vaší karmy nebudu sám, že už jste s tím vaším spojením PEN celkem otravný.
Jistě že tato diskuze slouží k technické diskuzi a řešení problému, ale řešit jeden problém donekonečna unaví i vola.
Vemte si prosím papír a tužku a čistě teoreticky si rozkreslete schéma, kde ochranné pospojování bude na jednom zemniči a uzemnění hromosvodu na druhém. Mezi těmito dvěma zemniči je připojeno nějaké zařízení, například TV a anténa, která je postaru připojena k jímací soustavě. Každý zemnič má jinou hodnotu zemního odporu. Co se stane při zásahu blesku? Berte to třeba jako zadání příkladu. 

Ještě jedna rada. Po kolegovi Kolesovi se uvolnilo jedno místo chráněnce clusteru. Kontaktujte prosím redakci a zažádejte o čestnou funkci chráněnce clusteru. Pokud tak neučiníte, udělám to za vás já. 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Slušnost je kouzelný nástroj, který otevřel mnohem více dveří než jakýkoliv doposud vynalezený klíč.
www.elektrikab rno.cz
info@elektrikabrno.cz
Václav 3
« Odpověď #4 kdy: 14.04.2011, 08:47 »

to kol. Tomáš Fuk:
Krásný a rozsáhlý příspěvek, plně vystihující zásadní rozdíly jednotlivých řešení. Kdybych mohl, dám vám bod.  Palec vzhůru


to kol. Ratiborský: Jasná a jednoduchá odpověď - Ano, je.


Svět se vyvíjí a s ním se vyvíjí i technická řešení problémů. Dnes již také nepoužíváme jako běžné radio přímozesilujíc í třílampovku s rozsahy SV a DV, stejně tak  celoelektronko vý televizor s obrazovkou z osciloskopu.  nenene   Dnešní přístroje, pracující na bázi integrovanýh obvodů a procesorů jsou napájena napětím až stokrát menším než přístroje elektronkové, tudíž jsou na atmosferická přepětí daleko citlivější. Což také vede k jinak konstruované ochraně proti blesku a přepětí. Proto nemůže v dnešní době vyhovět hromosvod konstruovaný podle ČSN 34 13 90, která vznikala v době elektronkových přístrojů. Obé po 50 až 60 létech poněkud zastaralo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Alois Kadlík
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #5 kdy: 14.04.2011, 09:48 »


Při směru  přepětí od vodiče PEN z opačné strany než je doposud předpokládáno,
je řazení stupňů přepěťových ochran obrácené.
Z tohoto důvodu přepěťové ochrany neplní svou funkci, ba naopak, první zareaguje nejslabší, třetí stupeň ( asi se zničí) a všechny stupně přivedou přepěťí na fázové
vodiče sítě z opačné strany než po přívodním vedení.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #6 kdy: 14.04.2011, 09:54 »

Pane Fuku já jsem jasně formuloval otázku a ne problém. Děkuji za obsáhlou odpověď,která však na moji konkrétní otázku neodpovídá respektive nespojení PEN s uzemněním hromosvodu považuje za nevhodné.
Pokud vás zajímají jen takové odpovědi, které s Vámi souhlasí, bude asi lepší poohlédnout se po jiném diskusním fóru.

Přitom u 90 % objektů postavených před cca rokem 2000 tomu tak je bez a elektroinstala ce jsou v provozu bez větších problémů.
Ona pražská koňka taky léta fungovala bez větších problémů, Titanik dojel k onomu ledovci také bez větších problémů a elektrárna ve Fukushimě vyráběla el. proud 40 let bez větších problémů navzdory všem zemětřesením a přílivovým vlnám.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #7 kdy: 14.04.2011, 09:56 »

Při směru  přepětí od vodiče PEN z opačné strany než je doposud předpokládáno,
je řazení stupňů přepěťových ochran obrácené...
Promiňte, ale to je oblíbený a dávno vyvrácený omyl. Projděte si třeba starší diskuse.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #8 kdy: 14.04.2011, 10:31 »

...Často zmiňovaná mezera (v zemi) 5 m mezi zemniči PEN a hromosvodu je považována za dostatečnou pro to, aby nedocházelo k výbojům, ale zdaleka není dostatečná pro to, aby se zemniče vzájemně neovlivňovaly. ...
...A jaké budou škody při úderu blesku do hromosvodu? Pokud síla blesku nepřekročí hodnotu zohledněnou projektem, škody nebudou žádné....

U těch 5 metrů. Myslím, že pokud by ta vzdálenost 5 m byla málo, nebude se jednat právě o blesk XXXXL?
Jaký názor máte na variantu spojení zemničů přes robustní jiskřiště? Při skutečně velkém výboji se zemniče propojí.

Například: blesk 150 kA – z toho 75 kA do elektropřípojk y – z toho 35 kA do distr. trafa a 40 kA do 5 odboček, tzn. po 8 kA do každé z 5 odboček k sousedním objektům, tzn. po 2 kA po každém vodiči třífázové přípojky.
To by mohlo snad platit při blízkém trafu, u delší sítě se energie dostane do nejbližších připojených objektů a nejbližších zemničů sítě. Vzdálenější trafo může být úplně OK.

Stále mi nejde pod nos ta hodnota 1,5kV, kterou garantujete, že ji svodiče udrží. Pokud půjde napětí po síti, tak zkratem proti nulové zemi s tím souhlasím. Pokud ale zdroj napětí jde z mraku tak jak to napětí snížíte? Blesk přeci není měkký zdroj napětí. Náboj se vybije proudem, ale to, že snížíme napětí pomocí svodičů se mi nezdá. Pouze nasměrujeme cestu části proudu. To svádí k výkladu, že kdyby v okamžiku výboje bylo vše ve zkratu, účinky blesku se v daném místě neprojeví.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Alois Kadlík
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 14.04.2011, 12:13 »

Promiňte, ale to je oblíbený a dávno vyvrácený omyl. Projděte si třeba starší diskuse.
Prosím o jaký omyl se jedná. Při hledání na starších diskusích jsem nenašel odpověď
a rád bych věděl v čem se mýlím.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #10 kdy: 14.04.2011, 12:17 »

U těch 5 metrů. Myslím, že pokud by ta vzdálenost 5 m byla málo, nebude se jednat právě o blesk XXXXL?
Jaký názor máte na variantu spojení zemničů přes robustní jiskřiště? Při skutečně velkém výboji se zemniče propojí.
Ano, dostatečně výkonné jiskřiště je řešení, které snižuje bleskový proud zavlečený do distribuční sítě při slabých blescích. Mám-li být ale upřímný, považuji za důležitější chránit se hlavně proti silným bleskům, ty totiž obvykle napáchají větší škody. A zde je vložené jiskřiště další komplikace, potenciální místo poruchy, a stojí také nějaké peníze. Navíc se tím snižuje úroveň ochrany proti poruše PEN vodiče.
Takže bych toto řešení volil v případě, kdy je to oddělení zemničů z provozních důvodů skutečně potřebné.

...To by mohlo snad platit při blízkém trafu, u delší sítě se energie dostane do nejbližších připojených objektů a nejbližších zemničů sítě. Vzdálenější trafo může být úplně OK.
No tak to je pak ten ještě lepší případ - SPD T1 pak chrání i ty sousední objekty tím, že drží přepětí mezi vodiči na nízké úrovni a vzdálená trafačka to moc neovlivní. Je to podobné, jako se u SPD T3 uvádí, že to chrání i okolní spotřebiče do vzdálenosti XX metrů.
Distribuční trafo bude úplně OK v obou případech - pokud distributor má ochranu své trafačky vyřešenu jak má být.

Stále mi nejde pod nos ta hodnota 1,5kV, kterou garantujete, že ji svodiče udrží. Pokud půjde napětí po síti, tak zkratem proti nulové zemi s tím souhlasím. Pokud ale zdroj napětí jde z mraku tak jak to napětí snížíte? Blesk přeci není měkký zdroj napětí.
Naopak, blesk je velmi měkký zdroj napětí, prakticky se dá považovat za zdroj proudu (což už tu píšu asi po desáté).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #11 kdy: 14.04.2011, 13:00 »

Už chápu Vaši filozofii. Vy považujete blesk za čistý proudový impuls.
S tím souhlasím, ale napřed musí dojít ke spojení výbojů vlivem rozdílů potenciálů.
Pak proteče proud dvěmi body mezi kterými je rozdíl potenciálu. Kdyby byl napěťově měkký tak by netekl žádný proud. Ideální zdroj proudu má nulové napětí.
Tou neměkkostí zdroje jsem myslel to, že rozdíly napětí v místě zásahu blesku se sníží pouze tím, že se ten náboj samočinně vybije. Ne tím, že ho pustíme proti síti nebo zemi a díky tomu dojde ke snížení napětí. Dojde, ale tím, že se náboj vybíjí. Něco na způsob obrovského nabitého kondenzátoru, který má jeden fous zapíchnutý daleko od místa úderu do země. Druhým fousem se někdo, kdo to  nahoře pozoruje, dotkne místa zásahu. Kondenzátor se pak vybije.  Smích
Asi se to přirovnání moc nehodí. Tvrdý nebo měkký zdroj se předpokládá v delším čase, tady je to mžik.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #12 kdy: 14.04.2011, 13:08 »

Prosím o jaký omyl se jedná. Při hledání na starších diskusích jsem nenašel odpověď
a rád bych věděl v čem se mýlím.
Kdo hledá, najde třeba toto.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #13 kdy: 14.04.2011, 13:28 »

...ale napřed musí dojít ke spojení výbojů vlivem rozdílů potenciálů.
Pak proteče proud dvěmi body mezi kterými je rozdíl potenciálu. Kdyby byl napěťově měkký tak by netekl žádný proud. Ideální zdroj proudu má nulové napětí.
Tak to máte nějakou divnou definici zdroje proudu. Já znám tu, která říká, že (ideální) zdroj proudu dává do zátěže proud, který je nezávislý na impedanci zátěže, a výstupní napětí je tedy součinem onoho proudu a impedance zátěže.

Něco na způsob obrovského nabitého kondenzátoru, který má jeden fous zapíchnutý daleko od místa úderu do země. Druhým fousem se někdo, kdo to  nahoře pozoruje, dotkne místa zásahu. Kondenzátor se pak vybije.  Smích
Jo, ale dotkne se pomocí dlouhého bleskového kanálu, který má impedanci mnohem větší, než je zemní impedance toho místa zásahu. Proto se blesk chová jako zdroj proudu.

Jednoduchý příklad: potenciál bleskového mraku 10 MV, amplituda bleskového proudu 100 kA, odtud cosi jako rázový odpor bleskového kanálu 100 ohm. Jak moc se na velikosti bleskového proudu projeví to, zda má hromosvodná soustava rázový zemní odpor 1 ohm nebo 10 ohm? Prakticky jen nepatrně. Ale vzniklé napětí na hromosvodné soustavě se liší 1:10.

P.S. používám zde termín rázový odpor, čímž míním podíl amplitudy napětí k amplitudě proudu (které nenastávají současně). Mám ten český termín od Ladislava V. Řihánka. V anglických textech se používá např. equivalent earth resistance v tomtéž smyslu. V českých textech se někdy používá termín dohodnutý (zemní) odpor, ale ten se mi nelíbí, protože zastírá podstatu pojmu, zatímco termín rázový odpor ji dobře vystihuje.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #14 kdy: 14.04.2011, 14:24 »

Rozumím výkladu úvah o úbytcích napětí vzniklých na odporu vedení.
Našel jsem článek, který popisuje mnou myšlený detail.

* výsek.doc (139.5 KB - staženo 244 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 14.04.2011, 14:33 »

Ten kousek článku říká to samé co já zde, jenom uvažuje poměrně vysoký zemní odpor zemnicí soustavy objektu, takže operuje s poněkud vyšším napětím HOP proti vzdálené zemi.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #16 kdy: 14.04.2011, 15:29 »

Pane Fuku já jsem jasně formuloval otázku a ne problém. Děkuji za obsáhlou odpověď,která však na moji konkrétní otázku neodpovídá respektive nespojení PEN s uzemněním hromosvodu považuje za nevhodné.
Přitom u 90 % objektů postavených před cca rokem 2000 tomu tak je bez a elektroinstala ce jsou v provozu bez větších problémů.


Já bych na Vámi daný problém šel z druhé strany, jak vidno, blesku se asi nezbavíme, co se tedy zaměřit na ten otravnej PEN drát a používat izolované napájecí soustavy Úsměv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #17 kdy: 14.04.2011, 15:35 »

Moc si nepomůžete. IS má přeci taky PE spojený se zemí. Snad jedině čelovka by byla bezpečná. Člověk by byl zároveň osvícen.  tanecek
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Stran: [1] 2 3 4 ... 6 Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Ako je to s uzemnením vodiča PEN a kovového osvetľovacieho stožiara verejného osvetlenia pri káblovom rozvode?
 Jaký je nejnižší průřez vodiče PEN v síti TN-C do 1000V?
 Kdy je nutné přeznačení vodiče PEN?
 Kam byste osadili PE vodič v rozvodnici z 50 let?
 Je možné použít stínění kabelu jako PE?
 Kde rozdelit PEN?
 Rozdělení vodiče PEN na PE a N až za měřením v bytové rozvodnici. Proč je tento požadavek energetiky?
 Jak z PEN získám PE a N pro správnou funkci chrániče?
 Mohu rozdělit PEN na PE+N samostatně v hlavní rozvodnici a i v podružné?
 Po rozdělení PEN se objevilo napětí mezi PE a N. Co je špatně?
 Jde udělat kabelová redukce z PEN na PE+N?
 Spojit PEN vodič s PE vodičem na zemnící můstek nebo ne?
 Jak se díváte na rozdělení vodiče PEN na PE a N?
 Može žlutozeleny vodič kopat?
 Co udělat s neznámým zelenožlutým vodičem v zemi?
 Jak by jste udělali přizemnění rozdelení PEN na PE+N ve dřevěné chatě?
 Jaky je rozdil mezi PE a PEN?
 Vystavili by jste revizi na přeznačený PE jako bez závad ?
 Kde se píše o povinnosti zemnit PEN vodič v místě rozdělení na N a PE?
 Aký prierez v rozvádzači by ste určili na vodič N, keď sa rozdelí na PE a N?
 Jaký průřez vodiče použít při pospojení kostry rozvaděče s PEN?
 Musí být sběrna PEN uložena izolovaně v rozvaděči?
 Co by se mohlo stat, pokud se přeruší vodič PEN?
 Jak volit průřez PEN v TN-S při postupné rekonstrukci?
 Jaká je max. povolená hodnota odporu ochranného vodiče?
 Jak správně dimenzovat ochranný vodič PEN?
 Je bezpecne prizemnit PEN na bleskozvod ?
 Je vhodné spojit hromosvod s PEN v PODRUŽNÉM rozvaděči?
 Kdy se jako PEN použije žlutozelený vodič s modrou návlečkou?
 Je skutečně nutné přizemnit bod rozdělení PEN i u starého domu?
 Je možné rozbočit PEN vodič ve dvojvypínači?
 Kde hledat přerušení PEN, který je zřejmě příčinou podpětí či přepětí v RD?
 Mohu propojit 2 PEN vodiče?
 Kde se nachází v elektroměrovém rozvaděči panelového domu svorkovnice PEN?
 Platí stejné podmínky přívodního kabelu min. průřez 10mm na chatu i na barák?
 Jak řešit přepálení přívodu PEN do RD?
 Může plynové porubí nahradit vodič PEN?
 Je možné provést rozdělení PEN až domovním rozvaděči?
 Je bezpečnější zdvojit zž a m vodič coby PEN či instalovat v TN-S?
 Je možné použít bílý vodič s žlutozeleným návlekem jako ochranný?
 Jak správně nazvat a označit vodič, který slouží jako PEN i PE?
 Může být PEN k odečtovému elektroměru připojen na kostru rozváděče?
 Mohu vodič PEN na elektroměr použít z jiného poschodí (cca.3,5m)?
 Jak zjistit na svorkovnici PEN, který vodič je odpojený?
 Které normy stanovují barevné značení vodiče PEN?
 Proč se musí přizemnit bod rozdělení PEN na PE a N?
 Je možné miesto prerušeného pracovného vodiča použiť "zem" ?
 Aký má byť drôt medzi lištou PEN a rámom rozvádzača?
 Mohu rozdělit PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči E-ON a pokračovat s 5Jx6?
 Jak uzemnit PEN v HDS a PE v domovním rozvaděči ?
 Jak naložit s PEN podle staré normy na rozhraní staré a nové instalace?
 Jak uzemnit bod rozdělění vodiče PEN, když není instalovaná svorkovnice HOP ?
 Doznačuje se PEN v TN-C-S v rozvodnici modře?
 Je rozdělení PEN na obrázku provedeno správně?
 Kde rozdělit vodič PEN pro dílnu?
 Lze propojit kostru rozváděče vodičem PEN?
 Je možné spojiť PE a PEN rôznych obvodov?
 Jak správně rozdělit PEN vodič?
 Nemal by sa rozdelený PEN prizemňovať aj v dome?
 Aká je príčína rozdielneho potenciálu zemnenia a PENu?
 Proč je nulový vodič v zásuvce na kolíku u měděného rozvodu?
 Jak to, že přes elektroměr vede menší průřez PEN než požadovaný 33 2000-5-54?
 Jaký má být průřez vodiče PEN k elektroměru?
 Co děláte s N vodičem v přívodu CYKY 3Jx pro byt (TN-C)?
 Může vodič PEN přes elektroměr?
 Ako zistím ulomený, alebo zle dotiahnutý PEN, alebo PE vodič?
 Je vhodné přivést ž/z vodič od HOP do nulového můstku na elměr.desce?
 Co ještě nevíte o uzemňování ochranných vodičů?
 Je napětí mezi PEN a zemí normální?
 Musí být uzel PEN v HDS připojen i k uzemnění 40 ohmů?
 Jaký smí být nejmenší průřez měděného zemnícího vodiče spojujícího jednotlivé součásti se zemnící so
 Mohu připojit PE odjinud než z hlavního rozvaděče, když odtud nemohu?
 Je nutné vést samostatný ochranný vodič 10mm2 mezi podružnými rozvaděči?
 Měření odporu ochranného vodiče
 Vadí, že žlutozelené vodiče jsou na jedné liště s modrými?
 Měření spojitosti ochranných vodičů a vodičů pospojování
 Je možná náhrada přívodního PEN připojením na zemnič?
 Kdy je nutné při napojovaní obvodu TN-C dodržet u PEN 10mm2?
 Jak nahradit přerušený PEN od hlavního rozvaděče do bytu?
 Jak správně změřit hodnotu Zs PEN?
 Mohu použít PEN v konektoru u slaněného a pevně uloženého přívodu?
 Je minimální průřez vodiče PEN 10mm2 Cu za všech situací?
 Měření proudu protékajícího ochranným vodičem u spotřebiče
 Je povinné rozdělit vodič PEN v elektroměrovém rozvaděči?
 Proč se při 2f připojení varné desky zdvojuje nulový vodič?
 Proč smějí být vodiče PEN pouze v pevné instalaci?
 Bylo kdysi možné použít kovovou konstrukci pro N (PEN) ?
 Proč mám 400V v jednofázové zásuvce?
 Je moźné zkratem dvou fází upálit nulový vodič? Vznikne pak přepětí v síti?
 Vznikne problém při přerušení PEN před domem?
  Jaký průřez použít mezi hlavní svorkovnicí PEN na nové= svorky PE a N.?
 Jak idetifikovat nulový vodič od konkrétního okruhu v rozvaděči bez demontáže?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.187 sekund, 22 dotazů.