Jak řešíte odvod tepla z rozvaděče vy?

[Redakce portálu Elektrika.cz]

Odvod tepla z rozvaděče
Komponenty neustále zmenšují, jsou v rozvaděčích umisťovány stále těsněji, stávají se systémy citlivější na vnější vlivy a teplotu. Jak vyřešit zajištění odvodu tepla pomocí vnější a vnitřní cirkulace vzduchu rozváděčových chladicích jednotek se dočtete zde ...
www.elektrika.cz/data/clanky/odvod-tepla-z-rozvadece


Jak řešíte odvod tepla z rozvaděče vy?

[Zdenek Rajmont]

V našich technologiích máme k dispozici vodu. Tím chladíme nejen polovodiče, ale přes výměník voda-vzduch i vnitřní prostory rozvaděčů. Pro výkonové transformátory máme v jádrech měděné plechy na povrchu chlazené vodou. Měď odvádí teplo přímo "od zdroje".
Kompresorové klimatizace se v běžných provozech neosvědčily, brzy se výparník zanese "bordelem", nikdo to nečistí a tak na klimě svítí zoufalý "error" a v rozvaděči je přes 80°C. Zpětné hlášky do řídícího systému otravují, tak jsou často nahrazeny "drátem klemákem".

[Miroslav Minařík]

V našich technologiích máme k dispozici vodu ...

Když jsem viděl čím se zabýváte je jasné chlazení a voda pochopitelná.
Sám ze své praxe vím, že kdysi předimenzovaná velikost rozvaděče se přímo úměrně s novými technologieme rychle zmenšuje a nastává problém.

Instalované přístroje topí a vzhledem k tomu, že si do obydlí lidi pozvou kde, koho a ten jim nainstaluje cokoliv, kamkoliv (jak víme), pak je otázkou kolik různých nebezpečí vzniká oteplením.

Alespoň takové myšlenkové pocity mám při 120% zaplnění rozvodnice ...

[Josef Dolejšek]

Jó, staré dobré plechové rnebo litinové rozvodnice, kolik tepla vysálalo ven přes stěny a dveře. To je právě problém těch plastových, ona ta plastová stěna či dveře fungují i jako tepelná izolace a všechno teplo drží uvnitř.
Já jsem narazil s přechodovou skříní u velkého motoru, když jsem šel s dobou a místo klasické litinové jsem navrhl plastovou. Po jejím tepelném zborcení jsme začali měřit. Úbytek napětí na přechodu byl jen 0,1 V - ale při 400 A to dávalo ztrátové teplo 40 W, které se pěkně v izolační skříni kumulovalo.

[Miroslav Minařík]

Jó, staré dobré plechové rnebo litinové rozvodnice, kolik tepla vysálalo ven přes stěny a dveře. To je právě problém těch plastových, ona ta plastová stěna či dveře fungují i jako tepelná izolace a všechno teplo drží uvnitř.
Já jsem narazil s přechodovou skříní u velkého motoru, když jsem šel s dobou a místo klasické litinové jsem navrhl plastovou. Po jejím tepelném zborcení jsme začali měřit. Úbytek napětí na přechodu byl jen 0,1 V - ale při 400 A to dávalo ztrátové teplo 40 W, které se pěkně v izolační skříni kumulovalo.

Pokud se nepletu měl jste projekční kancelář u Nové huti. A tam to byl "kovový ráj". Tam se muselo chladit a chladit. Respektive co nebylo přivařené, do rána zmizelo :-)

[Zdenek Hejčl]

Ono taky zapěnění rozvaděče do zdi dost přispívá k vnitřnímu oteplení. Pravda je to rychlé, ale přidáním tepelné izolace vypěněním mezer ve zdi se podstatně zhorší odvod tepla. 

[Josef Dolejšek]

Ještě k tomu článku od Ritalu. Problém se zmíněným vzduchovým zkratem jsme také museli řešit. Jednalo se o frekvenční měnič s vlastním ventilátorem, který byl umístěn v rozvaděči. Dveře rozvaděče byly vybaveny dole a nahoře větracími otvory. Aby si ventilátor frekvenčního měniče nasával chladný vzduch dolním větracím otvorem a teplý vyfukoval horním, musela se dovnitř rozvaděče instalovat přepážka, která zabraňovala zmíněnému vzduchovému zkratu (tj. muselo se zabránit tomu, aby si ventilátor měniče nehonil vzduch jen uvnitř rozvaděčové skříně).

[Josef Dolejšek]

Pokud se nepletu měl jste projekční kancelář u Nové huti. Tam se muselo chladit a chladit. Respektive co nebylo přivařené, do rána zmizelo :-)

Někdy ani to přivaření nepomohlo!