Je schopný aktívny bleskozvod chrániť pri odpore uzemnovača 15 Ohm?

[Kamil Novák]

Zato o povinnosti mumlat to zaklínadlo tam nepíše (asi si chrání své know-how) 

Proslýchá se, že zaříkávání musí být pronášeno samozřejmě francouzsky, ale navíc v Okcitanském dialektu.
A to umí málokdo, tudíž se zatím nepodařilo moc aktiváku nastartovat. 

[Jiří Schwarz]

Ještě je tu možnost, že nějaký rychlostudent Plzeňských práv žije v představě, že nařídí blesku chovat se podle certifikátu výrobce aktivního hromosvodu...

Sorry, já vím, že Apríl je až za pár dní...

[Jan Franěk]

Zatím to vypadá, že ten aktivní hromosvod funguje. 
Tady zaktivoval mnoho elektrikářů      .

I pro mne je aktivní hromosvod jen tahem obchodníků a některých montážních firem, které v honbě za svým ziskem, s minimálními náklady a minimem práce, vlastně ohrožují své zákazníky. Prodávají a montují něco, co není dovolené a nikde neexistují aní relevantní zkoušky, které by prokázaly nějaký účinek.

[Rozmahel Vladimír]

V žádném případě nejsem zastánce aktivních hromosvodů, ale pochází z Francie, kde je tedy legálně montován? Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab. 

[Jaroslav Mrázek]

Tak zrovna teď předělávám projekt po jednom inženýrovi, který taky přesunul Českou republiku do Francie. Velice hezky popisuje proč tak učinil, ale už jeho základní předpoklad, že nemá podle čeho projektovat je chybná. Pro ochranu před bleskem dnes přeci platí soubor norem ČSN EN 62 305. Nikdo mě zatím nepřesvědčil o nějakých zázračných účincích koule na tyči a už vůbec o stejných nebo i lepších schopnest svést bleskový náboj do země pouze jedním svodem oproti více svodům doporučovaných v technické normě. Navíc si ještě uzemnění provedl měděnými tyčemi bez katodové ochrany. To by se asi okolním zemničům hodně nelíbilo.

[Radek Červený]

Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab.  

Obávám se, že umí ještě tak stávkovat. A to je tak všechno z jejich dovedností   To vysvětluje i ty pulzary, ono je vlastně celkem jedno, jestli zaklínadlo finguje či nikoliv, kjdyž jsou tovární haly imrvére prázdné a dav s transparentem na ulici  

[Milan Illek]

Obávám se, že umí ještě tak stávkovat. A to je tak všechno z jejich dovedností

Concorde, Ariane, TGV, EdF, Don Perignon, 14.7.1789...? Aktivní  hromosvody to ale neobhajuje.

[Miroslav Macek]

Pre revíznych technikov: budova s aktívnym bleskozvodom, s jedným zvodom; nameraný odpor 15 Ohm.
Okolie zastavané, betonové plochy ..... Aký záver: je /nie je/ schopné chrániť ....
Pozn: v STN 34 1391 čl.4.1 sa uvádza, že odpor má byť maximálne, nie musí byť.
 
#117#

Já bohužel nemám slovenskou STN 34 1391 ale předpokládám, že jde o překlad francouzské NF C 17-102.
Tam se uvádí požadovaný zemní odpor svodu max. do 10 ohmů. Taky si musíte dát pozor na spoustu dalších požadavků - např. zda stačí jeden svod nebo dva, z jakého mají být materiálu atd.

[Josef Dolejšek]

V žádném případě nejsem zastánce aktivních hromosvodů, ale pochází z Francie, kde je tedy legálně montován? Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab.  

Ono je také zajímavé, že ze všech na světě vyrobených tzv. Homeopatických léků se jich 90% spotřebuje ve Francii. Ale tím nechci Francii hanit, možná, že jenom my nejsme ještě tak vyspělí, abychom aktivní hromosvody a homeopatika pochopili.

[Kamil Novák]

.... možná, že jenom my nejsme ještě tak vyspělí, abychom aktivní hromosvody a homeopatika pochopili.

Copak my, ale aktivní hromosvody nechápou ani samy blesky.  

Sledování na budovách chráněných jímači ESE

V Kuala Lumpuru, kde se mimo jiné nachází nejvyšší výšková budova světa (pozn. tento článek byl publikován v roce 2003) – Petronas Twin Towers (452 m) – byly v několika posledních letech na mnoha výškových budovách instalovány desítky těchto „aktivních„ hromosvodů.
Bylo zjištěno, že blesk do takto chráněné budovy poprvé udeřil s různou četností – někde za několik měsíců, jinde za několik málo let.
Hodně těchto budov postupně vykázalo i více zasažených míst během několika let sledování, což ukazovalo na selhání tohoto typu ochrany budov před přímým úderem blesku.
Každopádně v několika případech došlo i k tomu, že budovy byly zasaženy opakovaně i v rozmezí několika měsíců po instalaci ESE, přestože podle výpočtů měly být zasaženy pouze jednou nebo dvakrát.

Odhaduje se, že 80 % budov vyšších než 60 m bylo i po instalaci ESE zasaženo bleskem jednou za tři roky.

V Malajsii se využívá více než dvanáct různých modelů ESE.
Případy zásahů bleskem byly studovány i s využitím fotografií (fotografie před úderem a po něm). Zde uvádíme dva typické případy: budovu výšky 20 m s půdorysem 20 × 45 m a budovu výšky 110 m s půdorysem 20 × 40 m.
V obou případech došlo k poškození budovy úderem blesku.
Z výzkumu bylo zřejmé, že technika ESE je nespolehlivá, poněvadž nedokázala ochránit budovy před přímým úderem blesku mimo jímače.

zdroj: http://www_[Odkaz zde!]_cz/index.php?id_document=25378

[Miroslav Macek]

Já se domnívám, že ESE nějakou účinnost určitě mají. Je otázka jakou, a zda to tomu, kdo si je pořídí, bude stačit.
Dále si myslím, že některé praktické aplikace klasického hromosvodu 62305 (a to včetně těch, které se v současné literatuře prezentují jako vzorová řešení), nemají účinnost o nic vyšší, než aktivní hromosvod. Jde zejména o ochranu fotovoltaických elektráren, která je podle mne zpracována naprostosto tragicky, což se v příštích cca deseti letech nejspíš ukáže.

[Miloslav Dunda]

Měl jsem také otázku ohledně aktivních hromosvodů, ale zřejmě ji moderátor jako blbost vyhodil, protože ji nemohu najít. Jde o to, že v českých normách aktivní hromosvod není, ale stále se montuje a kolauduje. V HK z Nálepkpových kasáren je soustava objektů o čtverci asi 50x50m. Bude tam hotel, zkušebna divadla a obytné budovy. Pod nádvořím tuším asi podzemní garáže. A celá tato soustava budov je chráněna aktivním hromosvodem. A tak se z toho picnu, když to není v normách, že se ty budovy zkolaudují a krásně to běží dál. A to není jen  tento případ. Jsou to supermarkety a jiné velké budovy. A to je ten problém. Proč se to schválí, když to v normě není. A na tyto kolaudace určitě chodí i odborné dozory.

[Fuk Tomáš]

Dále si myslím, že některé praktické aplikace klasického hromosvodu 62305 (a to včetně těch, které se v současné literatuře prezentují jako vzorová řešení), nemají účinnost o nic vyšší, než aktivní hromosvod. Jde zejména o ochranu fotovoltaických elektráren, která je podle mne zpracována naprostosto tragicky...

Můžete být konkrétní?

[Fuk Tomáš]

...Proč se to schválí, když to v normě není. A na tyto kolaudace určitě chodí i odborné dozory.

Za prvé chybí informace o tom, jestli náhodou ten hromosvod, přestože obsahuje aktivní jímač(e), nevyhovuje také EN 62305 (což je tuším případ např. svatovítské katedrály).

A za druhé - to je otázka na kompetentní orgány, tady s tím nic nenaděláme. Jak známo, příhodně motivovaný úředník může pustit leccos.

[Kamil Novák]

Proč se to schválí, když to v normě není. A na tyto kolaudace určitě chodí i odborné dozory.

1. normy jsou doporučené 
2. co není zákonem zakázáno, je povoleno 
3. když se najde RT s tak nízkým pudem sebezáchovy, že na aktivák vystaví kladnou RZ, tak úřednící nemají potřebu
a asi ani povinnost přezkoumávat předložené dokumenty 
4. o odborné "úrovni" pracovníků stavebních úřadů se zde již napsalo mnoho