Proč u základového zemniče pro hromosvod mám procházet skrz izolaci dvakrát?

[Mlkar.martin]

Já jsem se snažil celou normu ČSN EN 62305-3 poctivě nastudovat ale oproti ČSN 34 1390 je spíš spousta teorie. V ČSN 34 1390 bylo jasně napsáno udělej to takhle a takhle v nové normě je to např. dle vámi doporučeného bodu 4.3 takto:

Ocelové armování ve stavbách z železobetonu je považováno za elektricky propojené, je-li větší díl spojení svislých a vodorovných prutů svařen nebo jiným způsobem bezpečně spojen. Je-li větší díl znamená co? Snad, že jestli, že když vezmu 100% svislého vyztužení musím spojit minimálně 51% těchto prutů k sobě? A ikdyž je spojím tak musím provést po-té měření zda je splněno 0,2Ohmu.
Znamená to změřit to mezi nejhořejším dílem a úrovní země vhodným přístrojem. Vhodným přístrojem je co? Měřák, který bude mít dlouhé vodiče pro změření stejně jako výška celého svislého vedení? U vyšších budov tedy třeba 50m? To by mě tedy zajímalo co ten měřák změří, když na patě svíslého vedení to bude již propojeno do země a v jednotlivých patrech spojeno na podlahy. Nebude toto měření tím ovlivněno? Dále článek 4.3 říká, že pokud toto měření nelze provést nebo nebude splněna hodnota menší než 0,2Ohm nelze ocelové armování použít jako náhodný svod. A v tomto případě je doporučeno použít zřízení vnějších svodů. Znamená to tedy, že jak již bylo řečeno výše nemohu to udělat tak, že použiji drát FeZn o pr. 10mm a protáhnout to skrz toto svislé vedení?

Pan Hájek připomíná, že by se nemělo opomenout na tzv. "drátkování" tj. nadrátkování případného drátu FeZn o pr. 10mm v ale v článku E.4.3.6 Spojení je napsáno, že výzkumy ukazují, že přivazování není vhodné pro spojení, přes která protéká bleskový proud. Zde je riziko, že vázací drát exploduje a poškodí beton.

[Mlkar.martin]

On není problém odpovědět na jednoduchou otázku poměrně rychle, ale je problém odpovědět na vícenásobnou otázku a navíc se ještě koukat jinam. To co vám odpovím, čerpám z norem a textů na webu, abych to věděl, musím se to naučit a nikdo mě to nenaučí, ostatní na tom jsou podobně. Zatím mne odpovědi v této diskuzi stály cca 1,5 hodiny času.
Kolik Vy ze svého volného času, věnujete mně a nebo ostatním?

Pane Hájek Vážím si vás jako odborníka a Vašeho času věnovaného snad nejen mě (doufám, že si toto téma přečte více lidí a něco se přiučí). Abych se to naučil jak říkáte Vy, čerpám z webu a z norem a ptám se "pouze" na to na co jsem nenašel odpověď. Ono toho k nové normě na webu moc není. Až na Vaše stránky je to super web věnované této tématice.
Pokud vás obírám o váš čas a následně i o peníze rád si u vás zaplatím konzultace a nebudu vás zdržovat zde na www.elektrika.cz.

[Mlkar.martin]

Kolik Vy ze svého volného času, věnujete mně a nebo ostatním?

Rád vám či Vašim kolegům na tomto webu svůj čas věnuji ale jsem mladý a nezkušený max., že bych za tyto rady platil.

[Jan Hájek]

Tak aby bylo jasno, tady o peníze nejde, jde pouze o čas.
Firma DEHN technickou podporu balí k výrobkům a je to součástí jejich ceny.
Zkuste taky chodit na semináře, firma DEHN jich pořádá ročně více jak 20 zdarma a rozhodně se nejedná o pouhou propagaci výrobků jak to dělají ostatní, ale i u nich se dozvíte něco navíc. Ti ostatní výrobci si vydělané peníze většinou nechají pro sebe.
Publikace Lightning Protection Guide

Takže pokud nechcete čekat, mrkněte se po internetu a zkuste něco vygooglovat v AJ a NJ je toho dost, nejsou marné ani stránky RU
http://www.pdf-search-engine.com/62305-reinforced-steel-pdf-2.html

Od doby co má Google automatický překladač, tak není znalost cizího jazyka zas takovou překážkou.
Hele jaké skvosty jsou na korejských webech  .
Měření blesků Korea- jako zdroj informací je uváděn Popolanský

[Mlkar.martin]

Odkazy využiji  .  Já rád i počkám na odpověď a budu vděčen za každou radu, která mě bude na tomto serveru sdělena. Myslel jsem, že k tomu tento server může být využíván. Vím, že mám hodně otázek a je to dáno mojí nevzdělaností. Nikoho nenutím, aby odpovídal na mé otázky a také si Vážím každé odpovědi a chápu, že zde odborníky okrádám o čas  .

Otázky mě napadají postupně a skutečně né všechny lze vyčíst z internetu a z norem. Mrzí mě, že toto Výše uvedené tady musíme vůbec řešit  . A hlavně si myslím, že norma by měla být napsána tak aby tam byli vyřešeny nejen všechny otázky ale i praktické příklady - tím nemyslím kus nějakého obrázku. Nemyslím si, že by byl až takový problém uvést pro příklad jak mají vypadat hromosvody na RD, výškových budovách, železobetonových budovách a to kompletně. Zkrátka podobně jak je uvedeno na www.kniska.eu, ikdyž to nemusí být zrovna animace. Je jasné, že všechny příklady se uvést nemohou ale věřím, že by to hrozně moc pomohlo.

Můj názor je, že ČSN EN 62305-x je jedna z nejhůř napsaných norem skáče se tam s odstavce na odstavec, většina článků je tam psána "by mělo" .....  a spousta věcí je tam nedořešených nebo jen ve formě teorie - Ale jestli je norma napsána tak nebo tak to jsem tu řešit nechtěl  a ani to neberte jako mojí otázku, nebo téma.

Doufám, že jsem vás pane Hájek neodradil od toho aby jste byl mezi odborníky, kteří i mě rádi odpoví na mé předešlé otázky. Na semináře samozřejmě rád zajdu.

[Jan Hájek]

A kterou jinou normu EN jste četl?

Nevšiml jsem si v případě žádné normy, že by měla v záhlaví napsáno:
Takto to udělej a ne jinak, všechny důležité informace najdeš pouze zde a ve formě, že tomu bude rozumět i laik.
Jakmile by to takto bylo dělila by se elektrotechnika na :
Tvůrce norem (cca 100-200 lidí na světě), kastu kopírovačů, kteří by slepovali koláž řešení z normy na každou situaci., těch by třeba jen u nás mohlo být klidně 100. No a zbytek by byli jen dělňasové.
Takže pokud by se Vaše přání stran jednoduchého řešení splnilo, byl byste bez místa.

PS: Jeden díl Tipů Triků (základní kámen KníŠky) představuje cca 20-40 hodin práce. Videoanimace co dělá Dalibor, tak 90-120 hodin jedna. Takže pokud chcete hezký standard, vynásobte počet stránek počtem hodin x mzda co byste za to sám chtěl a zkuste to.

[Mlkar.martin]

Nemyslím si, že by musel být příklad na všechno jen ty co se nejvíce vyskytují. Kompletní projektová dokumentace třeba na RD, BD a stavbu ze železobetonu s vysvětlením nebo odkazy na jednotlivé články normy proč je to uděláno tak nebo tak.
Vím, že je toto zbožné přání každého kdo si čte jakoukoliv normu. Vážím si práce Vaší a Vašeho kolegy a myslím si, že patříte mezi ty, kteří se ČSN EN 62305-x snaží dělat snesitelnější. V předchozím článku máte bezesporu pravdu.
Budu nadále rád, když budete odpovídat na mé dotazy. 

[kočí jiří]

Čtu tu příspěvky pana Hájka a snaží se vysvětlit hodně věcí....
Pokud bude norma 62 305-x napsána srozumitelně, tak 90% lidí se na nic nebude ptát!
Ale podle jak je tato norma napsána, je to hrůza a děs....pokud by ji napsal někdo zadarmo a na zkrácení svého volného času tak to beru...ale je to celostátní dokument tak si myslím že než vyjde, měl by být
srozumitelný všem....vždy byli elektrikáři "elitou" mezi dělníky a moc se jim vysvětlovat nemuselo, ale dnes elektrikáři /ne všichni/ pocházejí z řad méně chytrých lidí /bohužel!/ a pochopení této normy bude pro ně španělskou vesnicí a zvláště v podání v jakém je !

[Jan Alin]

pochopení této normy bude pro ně španělskou vesnicí a zvláště v podání v jakém je !

Nejen pro elektrikáře, i pro velkou řadu projektantů a revizních techniků je tato norma oříšek který odmítají louskat . Elektrikář je na tom oproti nim ještě dobře, má dělat podle projektu tak se ho ta norma dotýká jen okrajově.

[Mlkar.martin]

Zkusím své dotazy pokládat jeden po druhém a né několik najednou. Chápu, že po-té není jednoduché odpovědět na vše najednou. Abych zde tedy také s něčím pomohl provedu příklad projektové dokumentace a pak jí zde umístím na základě Vašich odpovědí na mé otázky.

Vrátil bych se tedy zpět k tomu "nadrátkování"

Nezapomenout tento dodatečný vodič nadrátkovat na co největší počet prutů a kromě toho bych doporučil  každý metr provést spoj svorkou, pokud jsou použity samostatné pruty.

Pan Hájek připomíná, že by se nemělo opomenout na tzv. "drátkování" tj. nadrátkování případného drátu FeZn o pr. 10mm v ale v článku E.4.3.6 Spojení je napsáno, že výzkumy ukazují, že přivazování není vhodné pro spojení, přes která protéká bleskový proud. Zde je riziko, že vázací drát exploduje a poškodí beton. Má být tedy skutečně provedeno tzv. drátkování ?

[Mlkar.Martin]

Při hledání informací o přepěťových ochranách jsem nalezl v "Kníšce" na straně 83 obr. 5.10 průchod skrz svislou izolaci. Proč je základový zemnič spojený vnějškem na vyztužení budovy a ne skrz vodorovnou izolaci? Je proto nějaký zvláštní důvod?