No, sesbíral jsem už nějaké ty informace a kupodivu to nevypadá tak, jak zde popisujete. V okruhu 150km se chystají 4 velké fotovoltaiky s výkonem překračujícím 10MWp. Až na jednu výjimku znám lidi, kteří za těmito konkrétními záměry stojí. Evidentně ví o čem mluví, a ti tvrdí, že se překvapivě i u téhle megakategorie většina takovýchto fotovoltaik zrealizuje. Není to prý problém, investoři kteří došáhnou i na ty miliardy, se jen hrnou. Největší bolestí je pro ně paradoxně pouze a jen - čas.
Co se týče onoho tvrzení "výroba z fotovoltaik se spotřebuje přímo v místě", tak to mi nějak nekoresponduje. Dělal jsem si srovnání typických průběhu spotřeby (1 směnný provoz, 2 směnný provoz, škola, atd.) a při srovnatelných hodnotách výkonu, resp. max. spotřeby, dělá průnik obou diagramů obvykle jen cca 20-40%.
Informace které jste sesbíral jsou cenné, ale chtěl bych dodat, že pokud se ve Vašem okolí mají stavět např. 4 elektrárny 10MW, ještě to neznamená, že se jich 12 dalších (o nichž jste se nedozvěděl) nechystá, aniž se v budoucnu realizují. Tvrzení lidí, o nichž si myslíte, že vědí o čem mluví, proto podle mého názoru příliš nekoresponduje s realitou (asi bude lépe řídit se heslem "důvěřuj ale prověřuj"). V oboru fotovoltaiky se pohybuje mnoho nekompetentních lidí a hochštaplerů, jejichž suverenita je obvykle nepřímo úměrná jejich odbornosti.
U té "spotřeby fotovoltaik přímo na místě" jsem měl na mysli decentralizovanou výrobu v domácnostech (taková FVE typicky cca 5kWp). Moje hypotéza je založena na tom, že počet domácností bez fotovoltaiky významně převyšuje (a i v budoucnu bude převyšovat) počet domácností s fotovoltaikou - což znamená, že přebytečná energie v rozvodech nn (400V) se spotřebuje ještě v těchto sítích a nijak významně nezatíží distribuční soustavu vn (22kV).
Fotovoltaické elektrárny velikosti cca 10MWp jsou připojovány do vn distribučních rozvodů - tam, kde by vedení nebylo schopné přenést jejich výkon je rozvodná společnost nepřipojí. Tento výkon se tedy do přenosové soustavy dostane bez potíží a tato soustava jej zvládne.
Problém tedy v podstatě není v kapacitě přenosu připojených sítí, nýbrž v tom, zda bude síť schopna vyrobenou energii absorbovat. V tomto směru je v Česku k dispozici solidní rezerva výkonu v přečerpávacích elektrárnách, avšak ta se nyní využívá ve vazbě na atomové elektrárny. Otázka tedy nezní, zda je soustava schopna výkyvy způsobené fotovoltaikou vstřebat - toho tato řízená soustava teoreticky schopna je a ještě dlouho bude (minimálně do doby, než boom výstavby FVE státním zásahem skončí). Ale vyžádá si to určité ztráty dané tím, že současná těsná vazba atomových a přečerpávacích elektráren bude muset být oslabena a do hry zapojena ještě fotovoltaika.
Možná bylo dobré, kdyby Vaše práce stanovila nějakou hodnotu součtového výkonu FVE, při které bude vhodné vybudovat v Česku další přečerpávací elektrárnu. Jednalo by se však o velmi složité ekonomické výpočty, pro které jednotlivec těžko může sehnat data a realizovat je.
Oblast řešení teoretických úvah
Autor
