Je možné použít jistič DC pro obvody AC?

[Milan Karvánek]

Při revizi jsem narazil na dodatečně instalované jističe "IS-10A-U ,  typ MHS 80/87 DC" které jsou použity pro jištění světelných obvodů 230V AC. Lze používat jističe určené pro jištění DC obvodů v AC obvodech?

[Pavel Ryšavý]

Na tohle odpovědět jednoznačně v obecné rovině nelze.
Musíte se podívat do dokumentace jističe (nebo vznést dotaz na výrobce) dovoluje-li výrobce toto zapojení.
(Můj soukromý názor je nechť je přístroj používán k tomu, k čemu jej výrobce určil a co nejméně podomácku bastlit aby to tak ňák fugovalo... snad se nikomu nic nestane.)

[Milan Karvánek]

Jistě rada k nezaplacení. Upřesním, že se jedná o starší typ jističe "bílý IJ",  (proto jsem komplet uvedl jeho typové označení),  neb tak starý katalog nevlastním, jstli s ním máte někdo zkušenost.

[Petr Doležal]

Na úvod asi tolik, že je určitě lacinější koupit nový jistič, než zkoumat, zda to tam nechat, ale budiž, bavme se "filosoficky":  

Než bych výrobci volal, promyslel bych následující otázky, na které se zeptat:
1. Nadproudová tepelná spoušť. Tam bych problém neviděl, tepelné účinky AC proudu vycházejí z efektivních hodnot
2. Nadproudová zkratová spoušť. U ní jde v podstatě o elektromagnet, který uvolní volnoběžku. Nejsem samozřejmě výpočtář, ale cívka by se mohla chovat jinak při DC a AC, čili mohla by se změnit charakteristik a v oblasti zkratů
3. vypínání oblouku. AC jističe zkraty vypínají v čase 10msec. Myslím, že to není to náhoda, je to čas mezi průchody AC proudu nulou, selsky čas jedné půlvlny, kdy oblouk zhasne. Když se zkrat trefí do polarity DC jističe, t.j. magnety vytáhnou oblouk do komory je to OK a proud v nule zhasne. Ale u opačné polarity půlvlny ? Nebude oblouk tlačen do kontaktů ? Nezapálí se oblouk díky iontům znovu ? Čili čas může být 20msec ? A nebude těch iontů nakonec tolik, že jistič díky trvalému oblouku nakonec vyhoří ?

Jsou to jen moje úvahy, kdoví zda zmíněný DC jistič vůbec má ve zhášecích komorách permanentní magnety a zda se vůbec dostanete na výrobce, když by to byly SEZ Krompachy.

[Petr Doležal]

Našel jsem katalog. Jsou to Krompachy a u DC provedení se nehovoří o magnetech ,  nýbrž o "tvrdých  feritových vložkách". Ale píší, že polarita musí být zachována.  
I-Istič
S-stejnosměrný
U-charakteristika vedení se zapínacími rázy
MHS 80/87 číslo technických podmínek ( na jističi určitě není psáno "TYP",  nýbrž "TP")

[Záhyna Lubomír]

U nadproudové tepelné spouště velký problém zřejmě nebude. Problém bude u zkratové spouště (elektromagnet). Je nutné si uvědomit, že "síla" magnetu při použití DC je cca dvojnásobná než u AC ! - v tomto případě to znamená, že pokud je In=10A pro DC, pak je to srovnatelné s In=cca 20A pro AC ! Platí to i opačně. Pokud máte řiditelnou nabíječku akumulátorů (nebo vhodný zdroj),  zkuste si malý pokus s jističem např. 10A pro AC, zapojený do přívodu DC k akumulátoru, a zjistíte, že vám vypne při cca 4-6A DC. A při postupném nárůstu proudu uslyšíte jak začíná reagovat postupně magnet (bručení).

[Pavel Rotrekl.]

To: Záhyna Lubomír
Dovolím si přičiniti dvě poznámky.
1. Zkratová spoušť nevypíná po dosažení In, ale po dosažení násobku této hodnoty. Pro charakteristik u A je to 2 až 3 násobek, pro B je to 3 až 5 násobek, atd. Pokud by tedy platil Vámi uvedený příklad, byl by rozdíl AC a DC více než dvojnásobný.
2. Pokud se bavíme o nabíječce, je třeba upřesnit, o jaký typ jde. Pokud nemá pulsní regulaci na výstupu, může být na výstupu sice stejnosměrný proud, ale pulzující, protože při tak velkých proudech na výstupu by bylo vyhlazení poněkud náročnější. V případě pulsní regulace je na výstupu pilovitý průběh. I tyto skutečnosti mohou ovlivnit výsledky podobných experimentů.

[Záhyna Lubomír]

Co se týče zkratové spouště, jsou to pouze teoretické úvahy. Druhý bod doporučuji odzkoušet.