Jak je to s bleskem, je opravdu hromosvod ochrana?

[Phate007]

Jakým způsobem udeří blesk do rodinného domu,
který nemá žádná nadzemní vedení,
střecha je z betonových tašek, krov ze dřeva, kostrukce cihla.

Tedy žádný dobrý vodič.
Musí si najít přeci nějakou vodivou cestu.
Ptám se proto, že mi bylo řečeno "odborníkem", že na RD si nemám hromosvod dávat, že spíše blesky přitahuje a je jen horší.



 #112#

[Ladislav Koštejn]

Odpovím vám otázkou.
Proč udeří blesk do stromu ač dřevo je vcelku dobrý izolant?

[Viktor Klemon]

Ono je to tak: stavebné materiály sú síce špatný ale predsa len vodič. A treba pripomenúť, že každá stavba je prešpikovaná rôznymi vodičmi ( drôty, káble, potrubia, armovanie) väčšinou dobre uzemnenými.
Štatistika hovorí, že s montážou bleskozvodu rastie pravdepodobnosť úderu blesku,
ale klesajú ním spôsobené škody ( závislé od kvality prevedenia bleskozvodu a prepäťových ochrán)

Treba zvážiť podmienky na mieste, hlavne umiestnenie stavby, okolité budovy, vedenia, stromy.

U RD skutočne nie je povinnosť bleskozvod inštalovať.

[Jirka Š.]

Nezapomeňte také na fakt, že při bouřce většinou prší. To je také důvod, proč udeří do stromu (mokrá koruna) a přitom stát pod ním je nebezpečné (blesk radši přeskočí na vás, než by šel kmenem.
Výše zmíněné elektroinstalace v domě jsou ale asi ten nejzávažnější fakt. Blesk je rázová vlna, všechno se to chová jinak, než Ohmův zákon velí.

[František Šohajda]

Ono když studujete teorii kolem bleskového výboje, tak je to i kousek
malého "šarlatánství"...
Z poslední praxe bouřkového výboje vidím, že to bude pravda....je to asi 3 týdny co udeřil do stromu "blesk" a ten strom je mezi vyššími objekty jak je ten strom...objekty jsou uzemněny s velmi malým odporem cca 1-3 ohmy.Přesto že byl strom menší jak tyto okolní budovy tak do něho udeřil blesk "podle očitého svědka"...prostor mezi budovami je asi 20 m .....na stromě je patrný svod po blesku -to je skutečnost!........více asi nezjistíme!...
Je to proti všem učením a teoriím!

[Ladislav Koštejn]

Souhlasím s kolegou Šohajdou.
To Jirka Š.:Ano při bouřce většinou prší takže jsou mokré i budovy, ale k tomu stromu mám poznámku -hustý vysoký smrk má mokrou korunu, ale kmen je suchý takže pod stromem je sucho a kmen je izolant (pokud nejsou větve až na zem)
Jak napsal kolega Šohajda je to "šarlatánství" a někdy uhodí i bez deště!?

Ono když studujete teorii kolem bleskového výboje, tak je to i kousek
malého "šarlatánství"...
Z poslední praxe bouřkového výboje vidím, že to bude pravda....je to asi 3 týdny co udeřil do stromu "blesk" a ten strom je mezi vyššími objekty jak je ten strom...objekty jsou uzemněny s velmi malým odporem cca 1-3 ohmy.Přesto že byl strom menší jak tyto okolní budovy tak do něho udeřil blesk "podle očitého svědka"...prostor mezi budovami je asi 20 m .....na stromě je patrný svod po blesku -to je skutečnost!........více asi nezjistíme!...
Je to proti všem učením a teoriím!

 

Více nám možná řekne kolega Hájek

P.S.Jak to, že se už neozval?

[Fuk Tomáš]

je to asi 3 týdny co udeřil do stromu "blesk" a ten strom je mezi vyššími objekty jak je ten strom...objekty jsou uzemněny s velmi malým odporem cca 1-3 ohmy.Přesto že byl strom menší jak tyto okolní budovy tak do něho udeřil blesk "podle očitého svědka"...prostor mezi budovami je asi 20 m .....na stromě je patrný svod po blesku -to je skutečnost!........více asi nezjistíme!...

Je to proti všem učením a teoriím!

Když si zjistíte, jak silný byl bleskový proud (podle toho co píšete to nebyl blesk, ale bleštíček, takové prsknutí - strom zůstal na místě a celý), k tomu přiřadíte příslušný poloměr bleskové koule, a situaci si namalujete, včetně hromosvodů na přilehlých objektech, tak nejspíš zjistíte, že vrcholek stromu byl v nechráněné zóně.

Co je na tom proti všem učením a teoriím?

[Radim Strycharski]

Řekl bych, že strom je lepší hromosvod než cokoli jiného proto, že je prošpikován smůlou od shora až ke kořenům. Ta průchodem proudu exploduje a roztrhne dřevo.

[Jirka Š.]

Kmen je lepší izolant než koruna, s tím souhlasím. Nepodceňoval bych velkou plochu koruny listnatého stromu. Něco mi říká, že to blesk trochu přitahuje, zvlášť je-li mokrá.

[Ladislav Koštejn]

Takto rožštípananý smrk jsem viděl za mlada, vypadalo to jako "pugét z fošen", ale přičítal jsem to vyvinutí páry průchodem proudu s trhacím účinkem. Tu páru jsem přičítal vlkosti dřeva.
Možné je ,že to byla ta pryskyřice , ale nejsem si jist jak je dobrý vodič, ve vysušeném stavu se tuším dříve používala na izolaci.
Blesk je nevypočítatelný práskalo to dříve do kostelů, hradních věží, stodol,rozhleden a pod. a ve středověku hromosvod nebyl a stavby byly většinou dřevěné.
Chtělo by to statistické srovnání (asi by to byla vysoká matika - hustota osídlení, změna rázu krajiny, použité materiály, klimatická období).

To Jirka Š.: možná máte pravdu Divišův hromosvod korunu stromu připomínal.

[Jiří Schwarz]

Setkal jsem se s teorií, kterou kdysi vyprávěl "u piva" jeden človíček, co se mimo jiné živil stavbou a opravami hromosvodů:
- nabitý mrak se přiblíží k zemi, jeho náboj odpuzuje stejně nabité částice a tak se na zemi objeví opačný náboj. To je teorie, o které prohlásil, že je nesmyslná, protože "země" je vodič a má velkou kapacitu. Proto se největší napětí opačné polarity objeví na předmětech, které nejsou dokonale vodivé, které nejsou dokonale uzemněné. To jsou ty předměty (často stromy) do kterých často uhodí.

Nemusíte souhlasit, těžko říci, jestli autor téhle "teorie" ještě žije, muselo by mu být hodně přes 80 let. Setkali jsme se s ním a ještě s dalšími "elektrikáři" kdysi na dovolené.

[Rozmahel Vladimír]

Přidám docela dobrý popis vzniku blesku od pana Popolanského. Nabízí se otázky, jak vlastně moc záleží na hodnotě uzemnění.
Celý soubor má 5M.

[Dingo]

Já na blesku nevidím nic šarlatánského. Snad každý ví, že aby uhodil blesk, musí se "potkat" mraky nabité tzřeba na + a strom opačně a vzhledem k tomu, že většinou fouká vítr a stromy mají velkou plochu listů nebo jehličí, snadno vznikne náboj. Syrové dřevo až tak dobrý izolant není, respektive není dobrý izolant pro velmi vysoká napětí čímž bleskové napětí je. Pak stačí aby došlo k průrazu dielektrika vysokým napětím a hned je zde cesta pro vybití té "zbylé" většiny energie.

To že to neuhodilo do baráků může být způsobeno tím, že "napětí" mraků mohlo být na stejném potenciálu jako uzemění, kdežto strom vlivem větru a toho že kmen je do jisté míry izolant mohl disponovat opačným nábojem. co je na tom šarlatánského??   

[Jan Hájek]

bylo řečeno "odborníkem", že na RD si nemám hromosvod dávat, že spíše blesky přitahuje a je jen horší.

Tak jak jste již odtušil, tohoto člověka si na nic neobjednávejte, moc toho neví.
Ochranné prostory:
Svou roli při zásazích hraje i momentální vodivost vzduchu a jeho proudění, to ovšem není v normách zachyceno a lze se tomu poměrně spolehlivě chránit celokovovými budovami  .
Stromy a blesk:
To je dost obsáhlá kapitola a snad jí s Daliborem dokončíme ještě letos.
Zatím se mi zdá, že ochránit strom je daleko těžší než dům a lidi.

Nabízí se otázky, jak vlastně moc záleží na hodnotě uzemnění.

Pokud v objektu není jiný potenciál a není na něj připojen, tak máte pravdu, nicméně toto se zde řešilo už v několika jiných diskuzích a moc se mi líbilo vysvětlení kolegy Fuka.

Řekl bych, že strom je lepší hromosvod než cokoli jiného proto, že je prošpikován smůlou od shora až ke kořenům. Ta průchodem proudu exploduje a roztrhne dřevo.

Jedná se hlavně o expansi páry , smůlu má ten strom při zásahu bleskem 
Blesk se na každém druhu stromu projevuje odlišně, protože mají jinou strukturu kmenu.

Chtělo by to statistické srovnání (asi by to byla vysoká matika - hustota osídlení, změna rázu krajiny, použité materiály, klimatická období).

To můžete docela jednoduše srovnat na historických leteckých fotkách Prahy od roku 38.
Pro blesk je čím dál tím těžší se netrefit do něčeho co udělal člověk.

Více nám možná řekne kolega Hájek

P.S.Jak to, že se už neozval?

Jéžišmarjá žiju  , nejsem připojenej na Matrix  .

[Phate007]

Všem velmi děkuji za vysvětlení. Jak jsem již uvedl, jsem laik a můj známý elektrikář zřejmě taky. Alespoň vím, od koho si nechat poradit. Ještě jednou děkuji.