Izolovat či připojit anténní stožár k jímací soustavě střechy?

[Jaroslav Faldík]

Vím že na toto téma již bylo napsáno v diskusích docela dost, ale přeci jen mi to nedá  .

Při použití oddáleného jímače a izolovaného anténního stožáru mi stejně nikdo nemůže 100% zaručit, jak velká část energie se mi na chráněné zařízení (anténní stožár, kovový žlab pro slaboproudá vedení atd.) dostane. Není tedy lepší spíše uvažovat o tom, že chráněné zařízení je součástí jímací soustavy a oprávněně předpokládat, že část energie blesku prostě půjde připojenými koaxiálními kabely nejbližší cestou k zemi a tuto cestu dobře "ošetřit" proti průniku této energie do budovy ?
Takto je jsou řešeny telekomunikačn í stožáry a podle mých informací mají vzhledem k okolnostem (vysoká pravděpodobnos t úderu blesku) docela nízkou "úmrtnost" takto chráněné technologie.

#116#

[Radek Červený]

Jenže v telekomunikačn ím stožáru nebydlí lidé, a ochrana proti přepětí technologie stožáru je na trochu jiné úrovni, není poskládaná z rad tlachajících v internetové diskuzi z komponentů zn. Ikea za 199,-.
Toto by mněl posoudit váš projektant, která varianta bude pro konkrétní aplikaci lepší a zvážit veškerá pro a proti.
Mimochodem, co máte ještě k televizi připojené? DVD, dom. kino, atd? Máte ochranné uzemnění spojené na jeden zemnič s hromosvodem nebo je každý zemnič samostatný? On takový oddálený jímač dělá velké zázraky, když se přes anténu nevyrovnávají potenciály a nemusí se řešit brum domácího kina.

[IM]

Pokud jste v oblasti s digitálním vysíláním, řešte problém pokojovou anténou. Pak máte těch 100%.
Při oddáleném jímači s dostatečnou izol. vzdáleností není stožár izolovaný, ale musí být spojený  s ochranným pospojováním (při LPS dle ČSN EN 6230). Takže dilema v otázce odpadá.

[Karel Jaromír Erben]

Pokud jste v oblasti s digitálním vysíláním, řešte problém pokojovou anténou. Pak máte těch 100%.
Při oddáleném jímači s dostatečnou izol. vzdáleností není stožár izolovaný, ale musí být spojený  s ochranným pospojováním (při LPS dle ČSN EN 6230). Takže dilema v otázce odpadá.

Špatná je babo rada tvá! Vykonej coť radím já, zejtra až den se ráno zjasní s pokojovou anténou do popelnice práskni!! 
Pokojová anténa navíc doplněná 30dB zesilovačem je pro příjem dig. vysílání to největší zlo!! Nejlepší je použít anténu pouze se symetrizačím členem (Yaginu, colorku, nebo tzv. plzeňské síto) a dát jí každopádně na střechu!

[IM]

...a dát jí každopádně na střechu!

Zbývá odpovědět na otázku tazatele.

[Jaroslav Faldík]

Zcela záměrně jsem položil velice všeobecný dotaz, protože zatím nevím jak se k danému problému postavit. Zkusím tedy svůj dotaz upřesnit a zkonkretizovat . Řekněme, že jsem v oblasti hromosvodů laik a nic nevím o novém způsobu řešení hromosvodů (valivá koule atd...).

Zadání:
Několikapatrov ý obytný dům s plochou střechou a 35 let starou jímací soustavou tvořenou sítí Fe(Zn) vodičů včetně oplechované atiky a toto celé je pomocí čtyř svodů uzemněno. Jediná jímací tyč celé soustavy byla původně na vrcholu 5m STA, ale v současné době tam již není a byla "úspěšně" nahrazena výložníkem antény pozemního vysílání. V domě jsou nové stoupačkové vedení s HOP. Na tento objekt chci postavit anténní stožár pro radioamatérské antény o max. výšce cca 9m kde jsou všechny prvky antén galvanicky spojeny se stožárem. Pro lepší představu by mohl vypadat přibližně takto.



Vzhledem k rozměrům základny se prostě nelze vyhnout stávající jímací soustavě a také nepřipadá v úvahu že bych dělal díru ve střeše pro kabeláž, takže jediná cesta je přes atiku. Vzhledem k VF napětím kterým tento systém bude napájen rovnou uvažujte o čtvrtvlnném zkratovacím úseku.

Jak byste tedy toto řešili ?

[Jan Hájek]

Pokud jste v objektu, kde je jiný vlastník než Vy, tak nejjednodušší vám to bude zakázat.
Ochrana takto vysoké antény je možná, ale nevím, zda na to máte naspořeno, je jedno, zda by se jednalo o podepřený hromosvod ( mně se ten výraz od Říhánka strašně líbí  ) nebo se budete snažit důsledně vyrovnat potenciál z hlediska bleskových proudů.
Pošlete více údajů o objektu a jeho hromosvodu.

[Pepe Novák]

Jediná jímací tyč celé soustavy byla původně na vrcholu 5m STA, ale v současné době tam již není a byla "úspěšně" nahrazena výložníkem antény pozemního vysílání.

To nebyl jímač, ale tyčová anténa pro příjem AM rozhlasu, izolovaně upevněná a bleskojistkou připojená na vrchol stožáru STA, který byl uzemněn....... to se tak kdysi dělalo a dodnes to tak na spoustě paneláků je........viz např. Televizní technika ing.Vladimír Vít 1979 - zde je taková "typizovaná" stanice STA, které se montovaly na paneláky popsána.......

[Pepe Novák]

Omlouvám se, ale nechci zakládat nové téma, má otázka trochu s tématem souvisí: Chtěl bych se místních odborníků ještě zeptat, jak mám oddáleným hromosvodem chránit svou 25m dlouhou L anténu?? Kterou mám nataženou mezi komínem a ořechem na zahradě.....ne smí se uzemnit, jinak jsem bez signálu, zatím používám tzv.anténní přepínač + jiskřiště..... .před bouřkou to pěkně jiskří:-)))

[Jaroslav Faldík]

To nebyl jímač, ale tyčová anténa pro příjem AM rozhlasu, izolovaně upevněná a bleskojistkou připojená na vrchol stožáru STA, který byl uzemněn....... to se tak kdysi dělalo a dodnes to tak na spoustě paneláků je........viz např. Televizní technika ing.Vladimír Vít 1979 - zde je taková "typizovaná" stanice STA, které se montovaly na paneláky popsána.......

Aha, proto mě bylo dost divný proč všechny ty "jímače" na okolních STA jsou již pryč a zbyla po nich na vrcholu stožáru STA taková divná patka .