Jak přizemnit anténní stožár?

[Fuk Tomáš]

No a právě proto jsem psal o "interakci nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě".
Působením elektromagnetického pole dochází ke vzájemnému působení kladného náboje na povrchu země a záporných částic v kovové uzemňovací soustavě (spojené s jímačem), což vyvolá kladný vstřícný výboj v plynu obklopujícím jímač.

Pokusil jste se tu na několika řádkách, formulacemi jak z nějakého esoterického webu, napsat, že kolem jímače probíhá koronový výboj.

Ano, probíhá, zrovna tak jako kolem té nešťastné antény, a v o něco menší míře i kolem toho anténního stožáru připojeného na zem přes jiskřiště. Ale hlavně, zopakuji, nepodařilo se prokázat, že by to mělo nějaký významný vliv na to, kam blesk nakonec udeří.

P.S. ale jestli vám to přinese klidné spaní, klidně si tam to jiskřiště dejte. Nepomůže, ale ani příliš neuškodí. 

[Georgis Fasulis]

Zajímavá diskuse. Zrovna jsem řešil (projektoval) hromosvod na objektu s výškou střechy asi 4m, na fasádě objektu však bude stožár antény, který převyšuje střechu o 2m! Jímač jako blázen.
Vyřešil jsem to oddáleným hromosvodem připevněným přes distanční tyče přímo ke stožáru antény. Tyč oddáleného hromosvodu končí nad spojením hřebenového jímacího vedení s jedním ze svodů.
Stožár antény jsem navrhnul přizemnit až uvnitř objektu přímo na HOP - přesně podle Knišky.
Tímto děkuji panu Hájkovi i jeho kolegovi Milanu Kauckému za jejich rady, za knišku, kde je velmi názorně ukázáno jak řešit podobné případy a hlavně za vstřícné chování.
S radostí jsem tam navrhnul všechno v Dehnu. 

Co se týká hromosvodů u nás, ze zajimavosti jsem chvíli na cestě autem (neřídil jsem :-)) pozoroval stavby ve vesnicích, přes které jsme projížděli. Cca jen 1 - slovy JEDEN z desíti baráků vůbec měl hromosvod! 
Oddálený hromosvod chránící anténní stožáry neměl samozřejmě žádný. Anténu převyšující významně výšku střechy domu měly baráky takřka všechny. Bouřek je přito čím dál více.

[Miroslav Macek]

Zajímavá diskuse. Zrovna jsem řešil (projektoval) hromosvod na objektu s výškou střechy asi 4m, na fasádě objektu však bude stožár antény, který převyšuje střechu o 2m! Jímač jako blázen.
Vyřešil jsem to oddáleným hromosvodem připevněným přes distanční tyče přímo ke stožáru antény. Tyč oddáleného hromosvodu končí nad spojením hřebenového jímacího vedení s jedním ze svodů.
Stožár antény jsem navrhnul přizemnit až uvnitř objektu přímo na HOP - přesně podle Knišky.
Tímto děkuji panu Hájkovi i jeho kolegovi Milanu Kauckému za jejich rady, za knišku, kde je velmi názorně ukázáno jak řešit podobné případy a hlavně za vstřícné chování.
S radostí jsem tam navrhnul všechno v Dehnu. 

Co se týká hromosvodů u nás, ze zajimavosti jsem chvíli na cestě autem (neřídil jsem :-)) pozoroval stavby ve vesnicích, přes které jsme projížděli. Cca jen 1 - slovy JEDEN z desíti baráků vůbec měl hromosvod! 
Oddálený hromosvod chránící anténní stožáry neměl samozřejmě žádný. Anténu převyšující významně výšku střechy domu měly baráky takřka všechny. Bouřek je přito čím dál více.

Je otázka, zda onen oddálený hromosvod podle Kníšky 2.0, je o tolik lepší, než ta řešení, která jste viděl při cestě autem ve vesnicích. Je diskutabilní zejména to připojení stožáru antény na HOP.

Použije-li se při projektování oddáleného jímače metoda ochranného úhlu dle ČSN EN 62305-3, vychází např. pro 2m stožár antény výška oddáleného jímače dost malá cca 2,2m až 2,4m - nevím, zda to je pro blesk dost pádný argument aby si vybral zrovna ten oddálený jímač a ne anténu. A vybere-li si anténu, pak je výboj blesku sveden přímo do domu, a to v plné síle, pouze jediným svodičem.

[Jan Hájek]

Je otázka, zda onen oddálený hromosvod podle Kníšky 2.0, je o tolik lepší, než ta řešení, která jste viděl při cestě autem ve vesnicích. Je diskutabilní zejména to připojení stožáru antény na HOP.

Už se ve Vašich obratech začínám ztrácet, pokud to tedy shrnu : Je aktuálně podle vás lepší udělat z antény náhodný jímač a připojením stožárku na zem přes jiskřiště zvětšit šanci bleskového proudu téct ve větší míře koaxem dovnitř budovy?

Použije-li se při projektování oddáleného jímače metoda ochranného úhlu dle ČSN EN 62305-3, vychází např. pro 2m stožár antény výška oddáleného jímače dost malá cca 2,2m až 2,4m - nevím, zda to je pro blesk dost pádný argument aby si vybral zrovna ten oddálený jímač a ne anténu. A vybere-li si anténu, pak je výboj blesku sveden přímo do domu, a to v plné síle, pouze jediným svodičem.

Tato druhá pasáž je tedy potvrzením a nebo popřením  Vaší předchozí varianty?

Asi by bylo nejlepší, pokud byste popsal Vaše řešení, krok za krokem a jejich zdůvodnění buď platnými standardy a fyzikou, tak jak ji jsme schopni pochopit z vysokoškolských skript, nebo když už ničím jiným, alespoň Vašimi názory.

Abychom se vůbec zorientovali co kromě pasivního smíření s osudem navrhujete.

[Georgis Fasulis]

Použije-li se při projektování oddáleného jímače metoda ochranného úhlu dle ČSN EN 62305-3, vychází např. pro 2m stožár antény výška oddáleného jímače dost malá cca 2,2m až 2,4m - nevím, zda to je pro blesk dost pádný argument aby si vybral zrovna ten oddálený jímač a ne anténu.

To je minimum, co stanoví norma. To mi ale samozřejmě nezakazuje dát můj jímač výš, navrhnul jsem jej tak, aby převyšoval stožár antény o celý metr.  A když si blesk vybere zrovna anténu? I to se může stát, mám z konce jejího stožáru veden zemnící drát do objektu přímo na HOP.

Pokud budeme uvažovat jako vy, pak vám proti blesku nepomůže nic - jedná se totiž o pravděpodobnost zásahu - my jako tvorové mající z hromů a blesků respekt se snažíme pouze tuto pravděpodobnost škod snížit. Jestli jste si všimnul, celá nová norma pracuje s teorií pravděpodobnosti - úderu, síly blesku (kA), počtu bouřkových dní atd... - tomu pak přidá možnou výši škody na majetku, kulturních hodnotách, životech lidí a vyjde vám z toho, jak moc máte objekt chránit - tedy do jaké pravděpodobnosti. 100% pravděpodobnost toiž nebudete mít nikdy.

Jinak souhlas s p. Hájkem: váš názor je v podstatě následující: Než se pokusit minimalizovat škody případného úderu do objektu, tak raději nebudeme dělat nic.

[Fuk Tomáš]

Použije-li se při projektování oddáleného jímače metoda ochranného úhlu dle ČSN EN 62305-3, vychází např. pro 2m stožár antény výška oddáleného jímače dost malá cca 2,2m až 2,4m

Málokdo si staví 2m anténní stožár na zemi. Pokud ho dáte na hřeben sedlové střechy, tak vám vyjde větší délka oddáleného jímače.

[Miroslav Macek]

Málokdo si staví 2m anténní stožár na zemi. Pokud ho dáte na hřeben sedlové střechy, tak vám vyjde větší délka oddáleného jímače.

Pro případ, který zde uvedl p.Fasulis, vychází potřebná výška oddáleného jímače (podle ČSN EN 62305-3) tak, jak jsem uvedl výše. Nebo vám vyšlo něco jiného ?

[Fuk Tomáš]

Pro případ, který zde uvedl p.Fasulis, vychází potřebná výška oddáleného jímače (podle ČSN EN 62305-3) tak, jak jsem uvedl výše. Nebo vám vyšlo něco jiného ?

Podle čeho jste vypočetl potřebné oddálení jímače, a kolik vám vyšlo?
(z toho se pak odvíjí min. délka jímače).

[Miroslav Macek]

Podle čeho jste vypočetl potřebné oddálení jímače, a kolik vám vyšlo?
(z toho se pak odvíjí min. délka jímače).

Pan Fasulis uvedl, že použil material firmy D. Předpokládám, že tam dal nějakou z těch typových distančních tyček. Ten odstup jímače od antény můžete uvažovat cca 0,5m.

[Fuk Tomáš]

Pan Fasulis uvedl, že použil material firmy D. Předpokládám, že tam dal nějakou z těch typových distančních tyček. Ten odstup jímače od antény můžete uvažovat cca 0,5m.

I mně vychází odstup 0,5m jako přiměřený, pokud celková výška objektu (bez antény) je skutečně jen 4m (což se mi zdá nějak málo, tak nízkých domečků moc nevídám).
Pak skutečně metodou valivé koule R=45m vychází min. převýšení oddáleného jímače 0,29 m a metodou ochranného úhlu 0,21 m (pro LPS III.)

Mimochodem, já na své střeše mám oddálení 2m a převýšení 2,5 m, což je o 0,5 m více, než by požadovala metoda valivé koule R=20m.

[Georgis Fasulis]

I mně vychází odstup 0,5m jako přiměřený, pokud celková výška objektu (bez antény) je skutečně jen 4m (což se mi zdá nějak málo, tak nízkých domečků moc nevídám).

Co je na tom divného, je to normální malý domeček s vodárenskou technologií - napojení na řízení a monitoring technologie je rádiem - proto ta anténa. To je vše. Distanční vzpěry jsou opravdu 0,5 m a jímač jsem nechal o metr převýšit anténu - proč ne? Ale to už jsem psal. :-)

Myslím, že ta debata dále nemá smysl. Pan Macek oddáleným hromosvodům nevěří, je to jeho věc.

Já na víru kašlu, pro mě jsou důležité technické normy, které vycházejí z něčí vědecké práce - ta je pro mě rozhodující - nikoliv víra. 




#105# Takovým krásným citátem ještě žádná diskuse nekončila, tak jsem ji ukončil! To: Fasulis máte u mě bod!