Kde se rozděluje sít TN-C na TN-C-S?

[Vaclav Konopník]

Kde se rozděluje sít TN-C na TN-C-S?
Před elektroměrem nebo až za  elektroměrem?

Jedná se o elektroměr Enermet typ 440 iNNs.
Schválen byl už v roce 1996 a dnes už se zřejmě nevyrábí.
U nových elektroměrů Enermet je zapojen N vodič přes elektroměr.
Výše uvedený typ není ve schématu Enermet zapojení už uváděn.
El. rozvaděč na společné chodbě typ 22030, IP40/20. Výrobce Uhříněves .

 

#117#

[Otakar Dosbaba]

Zpravidla za elektroměrem. Nerozhoduje však typ elektroměru, ale místo, kde je bod rozdělení přizemněn. Zásadou je v bytových instalacích, že v neměřené části je soustava TN-C, která za elměrem pokračuje do hlavní bytové rozvodnice. Zde je bod rozdělení a soustava TN-C-S, z čehož vyplývá,  že do bytové rozvodnice je též potřeba přivést z EPS vodič hlavního pospojování/zemnění. Další a lepší možností je rozdělit N a PE v neplombovatelném poli elektroměrového rozvaděče. To zejména v případě,  že z ER již vede více více "TN-S" kabelů k různým rozvodnicím (byt, garáž,  altán, sauna, vnitřní bazén, vnější bazén, golfové hřiště,  soukromé letiště...  )
By ale toto měl řešit nějaký projekt, ne?

[Patrik Novy]

Jen na doplnění...byt ová rozvodnice je poslední místo, kde je možno rozdělit na PE a N.

[Aleš Dobrovolný]

Jen na doplnění...byt ová rozvodnice je poslední místo, kde je možno rozdělit na PE a N.

Nerozumím. Co potom takové chrániče do zásuvek v síti TN-C? A nebo rozdělení na TN-C-S v nějakém podružném rozvaděči zakazuje jaká ČSN?

[IM]

Pro Aleš Dobrovolný:
Souhlas, příspěvek 22:11 obsahuje mylné tvrzení.

[Patrik Novy]

Ok pánové....čím můžete podložit své tvrzení??

Já předpokládám, že ČSN 33 2130 čl.4.6.15 mluví jasně.

[Štefan Beláň]

Ok pánové....čím můžete podložit své tvrzení??
Já předpokládám, že ČSN 33 2130 čl.4.6.15 mluví jasně.

TO: Novy
Nepochopil jsem, o jaké rozdílné tvrzení zde jde. 

Máte naprostou pravdu a Vaše odpověď není v rozporu s ostatními kolegy. Bytová rozvodnice je opravdu tím posledním místem pro rozdělení vodiče PEN na PE a N, a podle mého názoru tím nejhorším řešením,    které by se mělo praktikovat jen ve výjimečných případech.

Osobně bych rozdělení vodiče PEN předepsal v přípojkové skříni, což zas nechtějí povolit distributoři elektřiny.   

V praxi by se mělo provádět rozdělení vodiče PEN zásadně a vždy v elektroměrovém rozvaděči, a to v zaplombované části přívodního vodiče PEN.

[Miroš Jan]

Kolega  Beláň mě předběhl.
Já považuji rozdělení vodiče PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči, za to nejlepší řešení. 

[Georgis Fasulis]

Pan Beláň mě předběhl -  mám stejný názor.
Prosím, abyste rozlišovali rozdělení PEN na PE a N!
Něco jiného je rozdělení ve vnitřní pevné elektroinstala ci! V tom smyslu má pravdu samozřejmě pan Nový.
A něco jiného je proudový chránič v zásuvce TN-C. Když se zamyslíte, tak přece i bez chrániče mi každá zásuvka i ta má 50 let stará (zapojená hliníkem dvoudrátem  ) přece rozděluje společný vodič PEN na PE - kolík a N- střední. No ne? 

Nepředbíhat prosím!! 

PS: Jinak pane Beláni - EON zakazuje rozdělit bod PEN i u elektroměru!!

[Patrik Novy]

TO: Novy
Nepochopil jsem, jsem o jaké rozdílné tvrzení zde jde. 

Pane Beláň: Pan Illek napsal:Souhlas, příspěvek 22:11 obsahuje mylné tvrzení.

Nevím jaké mylné tvrzení má pan Illek na mysli.

Já jsem na to reagoval vypsáním článku z normy, tak jako to vidívám u vás, jakožto svého vzoru.
Nadále si stojím za tím, že je to psáno v normě.A jestli je to nejhorší řešení.....to nechám na bedrech těch co tu normu psali.

[Štefan Beláň]

rozděluje společný vodič PEN na PE - kolík a N- střední. No ne? 

PS: Jinak pane Beláni - EON zakazuje rozdělit bod PEN i u elektroměru!!

TO: Fasulis
No zakazuje? Já o žádném zákazu nevím, jenom o doporučení, rozdělit vodič PEN v podružném rozvaděči.
Pamatuji si, že když ostatní distributoři měli zákaz rozdělené PEN, tak E.ON se o rozdělení nezmiňoval. Dnes ČEZ rozdělení PEN v RE povoluje a E.ON nejasně hovoří o doporučení. 

Připadá mi to, jako když E.ON honí rozjetý vlak.

PS: Stálo by už za to, udělat v této věci pořádek a jasná pravidla a vydat všem srozumitelná schémata.
Zrovna nyní řeším problém s výrobce elektroměrovýc h rozvaděčů. Vyrobil rozvaděče, a na výstupu za elektroměry pro byty a pro společnou spotřebou domu zhotovil společné sběrnice PE a N, s jedním společným přívodem PEN.

[IM]

Já předpokládám, že ČSN 33 2130 čl.4.6.15 mluví jasně.

Ano, je to tak. Omlouvám se a odvolávám co jsem nesprávně odsouhlasil

[Georgis Fasulis]

To Beláň: no právě - píšou ve výjimečných případech...
Zrovna teď dělám malý objektík, kde je Elektroměrový rozvaděč v atice objektu zvenku (malá čerpací stanice),  patří to E.Onu ta přípojka, nikdo to zatím neprojednal (projekt přípojky je jen po elekroměrový rozvaděč a vlastně nic neřeší ani nic nikdo neprojednal!) - já mám vždy takové lahůdky, a tak vysvětluji gen. stavebnímu projektantovi, že někdo to musí projednat atd. nicméně projekt el. instalace musím odevzdat a součástí musí být i ten elektroměrový rozvaděč (neprojednaný). A protože to není projednáno, tak si nedovolím navrhnout něco, co E.On nedoporučuje - nebudu si tvořit sám problémy.

[Aleš Dobrovolný]

Ok pánové....čím můžete podložit své tvrzení??

Já předpokládám, že ČSN 33 2130 čl.4.6.15 mluví jasně.

Omlouvám se za blbé připomínky, ČSN 33 2130 ZMĚNA 2 jsem jaksik zasklil, díky za rozšíření obzorů 

[Robert Vozka]

Takže shrnutí tohoto několikrát probíraného tématu je následující:

Nejvhodnější je rozdělení PEN provést již v ER (v neblombovací části),  pokud jsou ale z hlediska distributora problémy, provádí se v nejbližším následujícím rozvaděči.

(Mám 10 let starou instalaci, v přízemí rozvaděč pro sklep a přízemí (včetně rozdělení PEN),  do podružných rozvaděčů v dalších patřech pak vedou 5x6 již rozdělené. Chystám společný hlavní rovaděč ve sklepě (ve kterém bude měření jednotlivých pater apod. a také sem přesunu rozdělení - pomocí pomocných PE a N svorek, protože rozdělení stávající přes svorky na těsném kraji rozvadeče mi nepřijde nejpřehlednějš í (ale zase nezabírá tolik místa, kterého tam teď moc není)

[Štefan Beláň]

Chystám společný hlavní rovaděč ve sklepě (ve kterém bude měření jednotlivých pater apod. a také sem přesunu rozdělení - pomocí pomocných PE a N svorek, protože rozdělení stávající přes svorky na těsném kraji rozvadeče mi nepřijde nejpřehlednějš í (ale zase nezabírá tolik místa, kterého tam teď moc není)

TO: Vozka
Moc jsem z těchto dvou zvýrazněných vyjádření nepochopil, jaký je váš záměr o technickém řečení.

Upozorňuji, že pokud se osazují výstupní svorkovnice za elektroměry v měřené části, je nutní vždy použít izolované (ne svorky PE) 3 řadové  svorky pro 1x230V, nebo 5 řadových svorek pro 3x400V. Svory musí být řádně označeny dle příslušnosti k odběrnému místu a nejlépe odděleny zesílenou dělící přepážkou. Je velice vhodné použít i ochranné krytky šroubů řadových svorek.

PS: Nikdy se nesmí za měřením použít společné sběrny PE a N.  

[Vaclav Konopnik]

PS: Nikdy se nesmí za měřením použít společné sběrny PE a N.

 To Beláň.

 Toto vaše vyjádření opravdu nechápu .
 Můžete mi ho prosím blíže specifikovat ?.

 S pozdravem 
                         Vaclav Konopnik-elektrotechnik

[Jaroslav Kořínek]

   Kolik lidí tolik názorů možná i nějaký přibude.
Rozdělení TN- C na TN-S ,  pokud jede o novou stavbu respektuji projektovou dokumentaci a hlas projektanta. Pokud jde o jiné případy postupuji jednak ve smyslu Připojovacích podmínek energetiky, popřipadě dotazem na energetiku .  Pokud jde o vlastní názor - pokud do elměrového rozvaděče vede  kabel CYKY (4x 6 ,  4 x 10) provedu rozdělení v rozvaděči měření a to tak jak popisuje kolega Beláň dobře odděleně PE a N a nikdy více již nespojovat  oba vodiče (PE+N)  Ten rozvoďák co montuje "hodiny " ví, že tam patří dráty stejného průřezu a samostatně modrý. (Tím je nechci považovat a nemyslící bytosti, ale tak to mají v popisu práce)