Jaké ČSN a pravidla platí pro ruční ovládání servopohonů ventilů na armaturách?

[Kotlaba]

Elektrický servomotor s ručním kolem (třeba takový: www.regada.sk/data/PriemArm/klapky/m81.gif )
Pokud u servomotoru co ovládá armaturu dojde proud, musí tam nakmitat maník a ovládat ventil ručním kolem.
Chci někde zjistit jaké normy a pravidla platí pro to ruční kolo - jaká největší síla je přípustná k ovládání, jakou silou se ještě může na ruční kolo působit když armatura je na dorazu aby nedošlo k poškození servomotoru nebo armatury atd. Můžete mne někdo vhodně nasměrovat?

#116#

[zerotest]

Jakékoliv manipulace lze provádět jen dle návodu výrobce. Normy na zátěže jsou, ale spíš by poradil nějaký strojař nebo zámečník.
Obvykle se manipulace provádí, tak jak je zapotřebí. Pak se ukáže jestli hrubá síla bylo to správné. Pokud potřebuji zastavit nějaké médium, tak zničené servo za 10 tisíc je menší zlo než zatopený sklad za milión.
Některé šoupáky, ventily a klapky jsou masivní – po zaseknutí nelze s nimi pohnout.
Jiné mají takový převod, že by roztrhli celý uzávěr a pak je lepší, že se ukroutí /strhne/ jen převodové soustrojí. Ale směrodatná je charakteristika od výrobce.     

[Kotlaba]

Jenže výrobci jsme my a když to poškodí zákazník tak se bude vymlouvat na všechno možné aby to mohl reklamovat jako závadu v záruce a nemusel to platit. Tak by bylo dobré kdybychom se mohli na něco odvolat - případně si zařízení vyzkoušet předem a pokud nevyhoví tak jej upravit. Můžete mi na nějaké normy dát odkaz? Dost jsme něco o tom hledali ale na nic jsme nenarazili.

[Kamil Novák]

Jenže výrobci jsme my ...

Tak v tom případě jste to právě vy,kdo určuje pravidla. 
Navíc doby, kdy byly normy na všechno, už jsou (zaplaťpřírodo) snad již definitivně pryč. 

Základní požadavek na utahovací moment při ručním ovládání by měl být asi shodný se silou, kterou uzavírá elektrický pohon. Tento parametr jistě není těžké zjistit.
Jenomže zákazník asi sotva bude při uzavírání používat momentový klíč, takže uvedený údaj sám o sobě by vám ve sporech asi moc nepomohl.

Vzhledem k tomu, že je lidský faktor obecně dost problematický, nebylo by lepší řešit uvedený problém technickými prostředky ?
Nejsem strojař, ale co třeba vřadit do hřídele toho kolečka nějaký střižný čep ?
Při použití většího kroutícího momentu, než jakým spolehlivě uzavírá elektrický pohon, se čep střihne, kolečko se bude protáčet i kdyby s ním kotelník točil sebevíc a k přejetí uzávěru do destruktivní polohy nedojde. 

Výměna tohoto čepu za nový, originální, (váš) by sice znamenala návštěvu servisního technika (který by to jistě nedělal zadarmo), ale ten by se tak dostal třeba i k letitým zařízením a mohl by tak přímo v praxi posoudit, jak jsou vaše výrobky kvalitní nebo kde mají případné "mouchy".
Takováto zpětná vazba je dnes u seriózního výrobce skoro nutností, nehodlá-li ve svém vývoji ustrnout. 

No a v případě škody a zjištěné přítomnosti neoriginálního čepu by nebylo ohledně záruky co řešit. 

 

[Miroslav Revús]

Riešenie by bolo aj použitie momentovej spojky, hoci je konštrukčne náročnejšie. Kedysi niečo podobné používali servopohony Klimact - prítlačný tanier s troma guličkami.
Nesmiete ale zabudnúť na možnosť - potrebu - otvoriť servo na potrubí s armatúrou, ktorá  bola zatvorená za tepla a otvára sa za studena. Vtedy sa často stáva, že motor nevládze a vypína ho momentový spínač, ktorý je nastavený výrobcom pri teplote 20°C. Viem, že je to ochrana špindle na armatúre a zároveň aj motora, ale na parných a horúcovodných potrubiach je to častý problém, ktorý sa mnohokrát dá vyriešiť práve a iba hrubou silou za pomoci ventil-háku na koliesku serva.
Preto nič nie je také jednoduché, ako na prvý pohľad vypadá. Treba brať do úvahy aj technologický proces zákazníka, a z neho vyplývajúce určité špecifické požiadavky. :-)